Aktualizováno Zdá se, že upouští od své politiky, v jejímž rámci mohli jeho zaměstnanci věnovat 20 % svého času na projekty, které si sami vybrali, bez ohledu na to, jak šíleně vypadaly. Jde o velké překvapení, protože tuto politiku vydával za jeden ze stavebních kamenů svého „stroje na inovace“. Larry Page a Sergey Brin dokonce tvrdili, že oněch 20 % vedlo k těm největším inovacím, které představuje například Gmail. Co může vést ke změně přístupu? Odpověď je krátká: Ignorance.
Vypadá to, že vedení nechápe, co společnost dovedlo k úspěchu. Neustávající inovace jsou jedním z nejtěžších triků, které společnosti musí zvládnout. Udržet vysokou míru inovativnosti po desetiletí se podařilo jen několika z nich, příkladem je (113,32 USD, 0,28%) či W.L. Gore & Associates. Úspěch jim v této oblasti nezajistí peníze, ani počet zaměstnanců, protože mezi mírou inovací a rozpočtem na výzkum a vývoj není žádná korelace. Většina nápadů je špatná a je proto nutné zabývat se mnoha z nich předtím, než objevíme ten skutečně dobrý. Firmy potřebují v průměru 3000 nápadů na to, aby 300 z nich dostalo konkrétnější formu, 125 bylo převedeno na menší experiment, 10 se dostalo do rozpočtu a 1,7 z nich bylo skutečně uvedeno na trh tak, že vydělávají peníze.
Vedení společností se tak často snaží o „optimalizaci“ inovativního procesu. Vybere například deset projektů, které se mu líbí, čímž zabije většinu neformálních nápadů, které si zaměstnanci nechají pro sebe, nebo je rozpracují u konkurence. Navíc je velmi nepravděpodobné, že management dopředu pozná, které myšlenky budou ty úspěšné. Pokud tedy mohou zaměstnanci věnovat svým nápadům 20 % času, jde o odraz toho, že jejich práce je brána s respektem. Poskytuje jim prostor pro osobní růst a určitou míru samostatnosti bez ohledu na to, jakou pozici ve firmě zastávají. Na papíře se může zdát, že pokud těchto 20 % eliminujeme, ušetříme peníze. Ve skutečnosti je to ale krok směrem k neproduktivní rutině.
Podle bývalého zaměstnance Googlu přišly snahy o eliminaci zmíněných 20 % po krizi, kdy se dostavil i pokles výnosů společnosti. To ukazuje, že její vedení tento nástroj už dlouho vnímalo jen jako další nákladovou položku. Tou by ale být nemělo. Mělo by jít o část snah o vybudování kultury iniciativy a inovací. Vedení Googlu se zřejmě domnívá, že již ví o všech projektech, která má smysl rozvíjet. Tak se ale chová společnost, která už má to nejlepší za sebou a ty nejlepší nápady nechává konkurenci.
Vývoj ceny akcií Google
Autory jsou Brian M. Carney a Isaac Getz.
(Zdroj: WSJ)