Americký prezident Barack Obama vyzval Kongres, aby počkal s hlasováním o použití síly v Sýrii do doby, než se rozhodne o ruském návrhu na zajištění syrských chemických zbraní. Po setkání s Obamou to řekl předseda branného výboru Senátu Carl Levin. O ruském návrhu budou jednat ve čtvrtek v Ženevě ministři zahraničí Ruska a USA Sergej Lavrov a John Kerry.
Situace v syrské občanské válce se po srpnovém chemickém útoku Damašku změnila, což představuje nebezpečí pro bezpečnost Spojených států, uvedl ale později Obama v projevu k národu. Cílený vojenský úder má podle něj odradit Damašek před použitím chemických zbraní. Obama chce o nutnosti vojenské odvety proti Sýrii přesvědčit americkou veřejnost, která je z velké části proti intervenci, a v posledních dnech kvůli tomu vystupňoval svou kampaň v médiích.
"Chce prověřit, jak seriózní je vůle Syřanů a Rusů zbavit se chemických zbraní v Sýrii. Chce čas, aby to mohl prověřit," řekl Levin po obědě skupiny senátorů s Obamou. "Je příliš brzy nato říct, zda tento návrh uspěje, a jakákoli dohoda musí překontrolovat, že Asadův režim dodržuje své závazky," uvedl také americký prezident.
Prezident Obama měl včera jednat se zástupci Kongresu o plánu intervence v Sýrii, situaci ale zásadně změnil ruský návrh předpokládající mezinárodní kontrolu nad syrskými chemickými zbraněmi. Syrský režim dnes oznámil, že je připraven na návrh přistoupit. Ruská diplomatická iniciativa následovala po improvizovaném výroku amerického ministra zahraničí Johna Kerryho, který v pondělí v Londýně řekl, že Sýrie by se mohla úderům vyhnout, pokud by odevzdala své chemické zbraně.
Nejmenovaní američtí představitelé uvedli, že Kerry a Lavrov budou o ruském plánu jednat ve čtvrtek v Ženevě. Ještě během včerejška by měli Rusové Američanům poskytnout podrobnosti svého návrhu. "Vidíme to jako potenciálně pozitivní vývoj a považujeme to za jasný výsledek tlaku na Sýrii," řekl dnes již dříve mluvčí Bílého domu Jay Carney. "Do dnešního rána syrská vláda nikdy ani nepřiznala, že má chemické zbraně. Nyní to udělali," uvedl.
Proti vojenské intervenci se podle dosavadních informací staví většina poslanců Kongresu. Senát měl o rezoluci podporující omezené vojenské údery hlasovat ve středu. Ale během dneška se po zveřejnění ruského návrhu v Senátu objevily zprávy, že na hlasování tento týden nedojde.
Stejně tak šéf republikánské menšiny v Senátu Mitch McConnell oznámil, že bude hlasovat proti. "Zjevně se nejedná o zásadní bezpečnostní riziko," uvedl. Podle něj je kolem americké strategie v Sýrii příliš nezodpovězených otázek.
Skupina osmi demokratických a republikánských senátorů také začala připravovat alternativní rezoluci. Navrhuje údajně, aby Rada bezpečnosti OSN stanovila konkrétní časový limit, zřejmě 60 dní, během něhož by Sýrie musela chemické zbraně odstranit.
Stejně jako poslanci i americká veřejnost je zatím ve své většině proti vojenské operaci v Sýrii. V branném výboru Sněmovny reprezentantů proto dnes hájili záměry administrativy Kerry, stejně jako ministr obrany Chuck Hagel.
Kerry ujišťoval, že pro Washington byla vždy prioritou diplomacie a že syrský konflikt nemá vojenské, ale jen politické řešení. Ale politického řešení nebude dosaženo, pokud si Bašár Asad bude myslet, že mu projde nasazení smrtícího plynu, řekl Kerry s tím, že Sýrie má asi 1000 tun chemických zbraní.
Prohlásil také, že cílem zvažovaného zásahu nebude odstranit Asada, ale oslabit jeho vojenskou moc a přinutit ho k jednání. "Aby tato diplomatická varianta byla úspěšná, musí trvat věrohodná a reálná hrozba americkou vojenskou akcí," řekl Chuck Hagel.
Podle něj nehrozí, že by se po amerických úderech zvýšil počet uprchlíků ze Sýrie. Předseda sboru náčelníků štábů Martin Dempsey při stejném slyšení řekl, že hrozba odvetného úderu ze strany Sýrie je "nízká, skoro nulová".
Průzkumy soustavně potvrzují odpor velké části Američanů. Podle dnes zveřejněné ankety listu The a televize si 69 procent respondentů myslí, že by Obama neměl v Sýrii zaútočit bez souhlasu Kongresu. Přitom tři čtvrtiny Američanů je přesvědčeno, že za nedávným chemickým útokem jsou Asadovy síly. Na 74 procent Američanů je současně proti dodávkám zbraní povstalcům bojujícím proti syrskému režimu.
Bílý dům oznámil, že dalších osm zemí, Kuvajt, Polsko, Guatemala, Gruzie, Černá Hora, Malta, Panama a Portugalsko, podpořilo důraznou reakci na chemický útok v Sýrii. Celkem tak již Spojené státy podpořilo 33 zemí.
Syrské letectvo včera poprvé po třech týdnech znovu bombardovalo pozice povstalců u Damašku. Podle opozice se režim prezidenta Bašára Asada přestal obávat operace USA, která měla být odvetou za údajné nasazení chemických zbraní. Letectvo se operací zdržovalo od 21. srpna, kdy při chemickém útoku v okolí hlavního města údajně zahynulo až kolem 1400 lidí. Odhady se ale liší.
Nejtěžší boje opozice hlásila ze čtvrti Barza, která leží severně od damašského centra. Postup provládních milicí tam zajišťovala těžká palba z letadel i tanků. Státní sdělovací prostředky tvrdí, že "teroristé", což je vládní termín pro opozici, utrpěli velké ztráty v Barze i v sousedním Kábúnu.
Opoziční aktivista Saláh Muhammad, jehož citovala agentura Reuters, řekl, že i když ruský návrh nebude úspěšný, umožnil Damašku získat čas. "Počítají zřejmě s tím, že v dočasné době žádný útok nebude," řekl. Podle něj armáda rozmístila tanky na kopec Kásjún, protože uličky ve čtvrtích, kde se dnes bojuje, jsou pro tuto techniku příliš úzké.
Palbu z Kásjúnu potvrdili i obyvatelé Barzy. "Zatímco chemické zbraně jsou nepřijatelné, svět zřejmě soudí, že to, že Asad zničí Damašek konvenčními zbraněmi, je v pořádku," citovala Reuters jednu z obyvatelek Barzy.
Další boje byly hlášeny i z Muadamíji, která leží jižně od metropole a patří mezi oblasti zasažené při srpnovém chemickém útoku. Tamní opoziční aktivista Vasím Ahmad řekl, že jestliže vláda poslala nad Muadamíju znovu letadla, necítí už mezinárodní tlak.
(Zdroj: čtk, AP, Reuters, Bloomberg)