Po třetím neúspěšném pokusu zvolit řeckého prezidenta (29. 12. 2014) došlo, v souladu s ústavou, k rozpuštění 300 členného zákonodárného sboru a zemi čekají 25. ledna předčasné parlamentní volby. Podle posledních průzkumů, které se uskutečnily ihned po fiasku s prezidentskou volbou, zůstává favoritem radikálně levicová formace Syriza.
Syriza by podle průzkumu získala 30,4 % hlasů a na druhém místě by skončila Nová demokracie s 27,3 % hlasů. Ostatní politické strany by získaly do 5ti procent hlasů (Komunistická strana Řecka 4,8 %, Potami 4,7 %, Zlatý úsvit 3,5 %, PASOK 3,5 %). Kvórum, které zajišťuje stranám parlamentní účast, je v Řecku na 3% hladině.
Ačkoliv Syriza vede v předvolebních preferencích, na otázku, kdo by byl lepším premiérem, odpověděli respondenti opačně – 41 % z nich by dalo přednost lídrovi Nové demokracie a bývalému premiérovi Samarasovi, lídr opoziční Syriza Tsipras má podporu 33,4 % dotazovaných. 41 % respondentů současně uvedlo, že se bojí případného vítězství Tsiprase (38 % by to naopak uvítalo). V rámci předvolebního průzkumu 74,2 % jeho účastníků (+ 10 p.b. y/y) uvedlo, že chtějí, aby země zůstala v eurozóně a to za „jakoukoliv cenu“.
Když se podíváme na stručnou historii řeckého stranického systému, uvidíme zde dvě dominantní strany, které byly schopné pravidelně získávat přes 40 % hlasů a tvořit jednobarevné vlády. Těmito stranami byla Nová demokracie a Panhelénské socialistické hnutí (PASOK). Jejich hegemonie začala být narušována s postupující hospodářskou krizí z roku 2008, kdy Řecku hrozil neřízený default a odchod z EMU. Eroze tradiční voličské základny byla posílena vstupem Syriza do politické arény. Tato strana začala sbírat protestní hlasy nespokojených Řeků, kteří byli drceni úspornými opatřeními naordinovanými ECB, IMF a EU.
V roce 2012 se Syriza, oficiálně Koalice radikální levice, stala v parlamentních volbách druhou nejsilnější stranou. V loňském roce pak Syriza s 26,6 % vyhrála volby do Evropského parlamentu.
Syriza slibuje distribuci jídla, energií a zdravotní péče zdarma všem, kdo to potřebují. Strana také přislíbila, že zvýší minimální mzdu na 750 EUR, přidá čtrnáctý plat navíc a začne nabírat zpět propuštěné státní zaměstnance. Současně chce Syriza snížit daň z příjmu o 20 %, odstranit šedou ekonomiku a tím dostat rozpočet do přebytku. Politici z radikální levice počítají také s tím, že ECB koupí všechny řecké bondy a zaplatí z nich úroky. Syriza též slibuje zavést moratorium na dluhy převyšující 20 % příjmů. Kdo by tedy dlužil více, než pětinu svého příjmu, nemusí své závazky splácet.
S tímto programem a rétorikou odmítající úsporná opatření „nadiktovaná Německem“ láká Syriza řecké voliče. Dle předvolebních průzkumů se zdá být tato taktika úspěšná. Otázkou však zůstává, zdali by strana pod tíhou vládní odpovědnosti svoji programatiku nezměnila.
Z Německa opakovaně zaznívají zprávy, že Řecko nemusí být členem EMU za každou cenu. V případě Grexitu (vystoupení země z EMU) by se však ekonomika dostala do velkých potíží, což si uvědomuje i Syriza (její lídr proto opakovaně prohlásil, že chce, aby Řecko zůstalo v EMU). Řecké banky jsou životně závislé na likviditě z ECB, státní dluhopisy by se pravděpodobně v případě vystoupení z eurozóny a návratu k drachmě staly neprodejnými. Po neúspěšném třetím kole prezidentské volby výnosy 10y bondů vyskočily o 100 bazických bodů. Vítězství Syriza ve volbách 25. ledna by se mohlo lehce změnit v Pyrrhovo.
Zdroj: Greek Reporter, BBG