Druhým komoditním titulem, na který bych se s vámi rád podíval, jsou akcie dalšího giganta – . Cena jeho akcií je v prvním grafu srovnána s cenami Alcoy a v druhém s cenami koše cen průmyslových kovů. Od oka je zde patrná poměrně silná (a nepřekvapivá) korelace. Zároveň si ale lze všimnout, že akcie BHP nemíří trendově dolů, jako ceny komodit. V určitém smyslu tak vidíme sice slabší, ale podobný jev jako u Alcoy – komodity trpí více, než akcie těžaře:
Zdroj: FT, IndexMundi
I BHP (stejně jako Alcoa) dosáhlo vrcholu tržeb v boomovém roce 2011, to samé platí i o ziscích. Ani zde nejsou návratnosti nijak vysoko, ale přece jen se pohybujeme na lepších číslech než u Alcoy a ROE ve výši 12,8 % už nevypadá tak zle ani ve srovnání s požadovanou návratností (viz níže):
Zdroj: FT
BHP nemá tok hotovosti tak stabilní jako , někdy se mu stane i to, že tento tok hotovosti nepokryje ani CapEx (rok 2013). Jde ale o výjimku, firma jinak nemá s pokrytím investic provozním tokem hotovosti problémy. V roce 2014 jí po CapEx zbylo necelých 9 miliard dolarů (používám zde USD, ne australské dolary). Na dividendách vyplatila 6,3 miliard dolarů, odkupy jsou relativně nevýznamné. Pro většinu firem, respektive jejich akcií, je negativní, pokud dojde ke snížení dividendy. Jak reálné je toto nebezpečí u BHP? Minulý rok byl z hlediska pokrytí „dividendových potřeb“ bez problémů, v roce 2013 platil opak, v roce 2012 to bylo „o fous“. Takže pokud jsou tyto roky nějakým vodítkem (a komoditní trhy nečeká prudký obrat nahoru), snížení dividendy nemůže být úplně vyloučeno.
Zdroj: FT
BHP má 30,3 miliard dolarů dluhu a 8,8 miliard dolarů hotovosti a EBITDA ve výši asi 31 miliard dolarů. Tato čísla dělají z BHP co se týče zadluženosti takový pozitivní protipól Alcoy. Ta je poměrně dost zadlužená, BHP je značně konzervativnější. Což je důležitá dodatečná informace k výše uvedeným číslům týkajících se dividend – BHP by pravděpodobně bylo schopno růstem dluhu vykrýt i přechodnou větší neschopnost generovat dostatečné cash flow pro dividendy. Otázka je, zda by to bylo vhodné.
Nízké zadlužení se může projevovat i na betě, která je u BHP na hodnotě nižší než u Alcoy, konkrétně na hodnotě 1,31. Požadovaná návratnost se tedy může pohybovat kolem 9,2 %. Pokud budeme za krátkodobý standard volného CF na vlastní jmění považovat oněch 9 miliard dolarů z roku, na ospravedlnění současné kapitalizace ve výši cca 111,5 miliard dolarů by toto CF muselo dlouhodobě růst asi o 1 % ročně, což není moc. Ale tato počáteční laťka na 9 miliardách dolarů bude pravděpodobně příliš optimistická – i s ohledem na historická čísla. Pokud bychom za odrazový můstek vzali jen dividendy roku 2014, museli by růst o cca 3,5 % ročně. S ohledem na současný stav komoditního trhu mohou být i podobné růsty považovány za valuační našponovanost. Pokud ale vezmeme do úvahy očekávaný dlouhodobý (nominální) růst světové ekonomiky, nemusí tomu tak být.
V minulém příspěvku jsem zmiňoval, že se těžko hledají důvody pro investiční optimismus na komoditních trzích (spotřebitelé na celou věc hledí samozřejmě opačně). Někteří investoři se domnívají, že u ropy již relativně brzy přijde obrat, protože klesají investice do těžby a trh bude procházet standardním boom/bust cyklem. Možná můžeme o tomto mechanismu uvažovat i u průmyslových kovů. Ale například u Alcoy o žádném poklesu investic hovořit nemůžeme, u BHP ano, ale v roce 2013 zase byly investice rekordní. Ropa navíc nebude trpět strukturálními posuny probíhajícími v čínské ekonomice tolik, jako řada průmyslových kovů.