Energetická společnost mění akviziční strategii. Namísto vzdálených aktiv chce podle Martina Nováka, CFO , investovat výhradně v nejbližším okolí České republiky. Podle Martina Nováka zahraniční akvizice umožnily , aby se probojoval do skupiny 10 největších evropských energetik.
Patria Online: Hodně se v poslední době skloňuje zájem ČEZu o aktiva Vattenfallu v Německu. Neobáváte se postupného odklonu Německa od výroby elektřiny v hnědouhelných elektrárnách ve snaze snížit vyprodukované emise?
Postupný odklon od uhlí určitě proběhne. V tuto chvíli ale představují klasické elektrárny jakýsi most na cestě k obnovitelným zdrojům, tudíž se bez nich ještě nějakou dobu neobejdeme. Vzhledem k odklonu Německa od jádra a k vysokým provozním nákladům plynových elektráren se v období nízkých cen silové elektřiny logicky prosazuje levné uhlí. Prostor se nabízí zejména těm uhelným elektrárnám, které prošly modernizací a splňují tak přísnější emisní kritéria.
Patria Online: Jaká je vůbec emisní náročnost hnědouhelné flotily Vattenfallu ve srovnání s průměrem v Německu a ve srovnání se stávající (uhelnou) výrobní kapacitou v ČR? Jaké kapacity by se týkalo případné navýšení emisních poplatků pro uhelné elektrárny v Německu, tak jak bylo původně navrhováno v první polovině letošního roku?
Strategické rozhodnutí německé vlády ohledně budoucnosti uhelných elektráren v Německu bylo nezbytnou podmínkou k tomu, aby byla aktiva Vattenfallu atraktivní. Pokud by německá vláda zvolila cestu navrhované uhlíkové daně 18 eur na tunu CO2, cena provozu těchto elektráren by se dostala na zhruba 30 eur za MWh, a jejich provoz by pak nedával ekonomicky smysl. V současné chvíli je ale předčasné hodnotit a srovnávat německé elektrárny např. s těmi českými – jsme v období, kdy monitorujeme situaci a seznamujeme se všemi detaily, tudíž by nebylo na místě provozy takto hodnotit.
Patria Online: Médii proběhly spekulace o cenovém rozmezí za aktiva Vattenfallu v Německu ve výši 50 - 100 mld. Kč. Jak by ČEZ případnou akvizici financoval? Nehrozilo by přílišné zvýšení ukazatele Net Debt/EBITDA, který sledují mj. ratingové agentury, nebo by to znamenalo nižší dividendy pro akcionáře?
Je nutné předeslat (a zdůraznit), jaká je finanční kondice Skupiny : z desítky největších evropských energetik má jedno z nejnižších zadlužení a silný investiční rating, což dává prostor pro realizaci i větších transakcí.
Co se týká této konkrétní transakce, jsou úvahy o možném cenovém rozmezí aktiv Vattenfallu v Německu ve výši 50 - 100 mld. Kč čistě spekulativní. Vyjádření hodnoty a případné cenové nabídky prodávaných aktiv Vattenfallu bude cílem důkladného due diligence procesu. Dokud neprovedeme hloubkovou kontrolu a nebudeme mít přesnou představu o intervalu valuace, bylo by nezodpovědné na tyto otázky odpovídat.
Patria Online: V jakém časovém horizontu by měla investice do aktiv Vattenfallu přinést znatelné efekty?
To záleží na výsledné ceně za aktiva a pak také na celé řadě proměnných, například vývoji cen elektřiny, vývoji cen povolenek, na cenách uhlí. Do toho budou vstupovat další faktory, zejména budoucí politická rozhodnutí. Všechny tyto vlivy pečlivě posuzujeme a analyzujeme možné scénáře. V této fázi procesu prodeje ale nemohu být v těchto věcech příliš sdílný, to jistě chápete. Mohu jen ujistit, že nebude uzavírat transakce, které by nadměrně zatěžovaly jeho rozvahu nebo které by měly mít negativní dopad na jeho ziskovost.
Patria Online: Bude znamenat investice v Německu potenciálně při dobrých výsledcích případně navýšení dividendy?
Budoucí dividendovou politiku zásadně nekomentujeme, takže se k této otázce vyjádřím alespoň obecně: naším cílem je podpořit ziskovost Skupiny portfoliem vhodných akvizic. Dividendovou politiku jsme aktualizovali nedávno, v květnu 2015. Zvýšil se dividendový výplatní poměr z rozmezí 50 – 60 % na 60 – 80 % z konsolidovaného čistého zisku očištěného o mimořádné vlivy. Jsem toho názoru, že dividendová politika má platit déle než jeden rok. Nicméně, finální rozhodnutí je výlučně na akcionářích.
Patria Online: Pokud aktiva Vattenfall nakonec nekoupí, má společnost nějaké jiné akviziční cíle?
Hledáme růstové příležitosti jak v klasické, tak v decentralizované energetice. Oběma přikládáme stejnou důležitost. Základem Skupiny je tradiční energetika, která v současné chvíli generuje příjmy pro investice do budoucího rozvoje. Ten mimo jiné spočívá právě v obnovitelných zdrojích a decentralizované energetice. Určitě budeme sledovat a pečlivě vyhodnocovat možné akviziční příležitosti v klasické energetice, jež se naskytnou v zemích, které jsou nám kulturně i hospodářsky blízké, tedy zejména v regionu střední Evropy. Nechceme si ale nechat utéct příležitosti, které nabízí oblast zmíněné decentralizované energetiky, kde vidíme velký potenciál. Mimo jiné jde např. o instalování malých kogeneračních jednotek, kde jsme jedničkou na českém trhu s nejvyšším počtem instalací, dodávky tepelných čerpadel či střešních panelů na klíč pro firmy i domácnosti a v neposlední řadě o oblast energeticky úsporných opatření včetně třeba instalace LED veřejného osvětlení.
Patria Online: Co by nové záměry a akvizice měly přinést?
První efekty jsou už vidět. Decentralizovaná energetika je dnes velmi rychle rostoucím segmentem, jsme si jisti, že v budoucnu významně přispěje k celkovým výsledkům Skupiny .
Patria Online: Nemůže investice v Německu dopadnout stejně jako aktivita v regionu jihovýchodní Evropy? Jaké pojistky proti tomu nasadí?
Máte pravdu, že energetika v celé Evropě prochází obdobím velkých změn a tím pádem i výrazných nejistot. Proto jsme se mimo jiné rozhodli, že se v akvizicích zaměříme jen na své nejbližší okolí. Neviděl bych ale naše zahraniční aktivity jen negativně. Vstup do zahraničí byl dobrým krokem, který z vytvořil celoevropského hráče, dostal skupinu mezi 10 největších evropských energetik a vytvořil prostor k tomu, abychom se dnes mohli aktivně účastnit jednání, která utvářejí prostředí, v němž působíme. V roce 2004, kdy schválil zahraniční expanzi mimo území ČR, vycházela strategie Skupiny na silně pozitivním cash-flow a nedostatku investičních příležitosti na domácím trhu. navíc vždy uplatňoval konzervativní přístup k ocenění privatizovaných společností, realizoval pouze část původních plánů, ale za dobrou cenu. Kromě toho kupní ceny na zákazníka při privatizaci distribučních společností ve střední a východní Evropě byly vždy výrazně nižší oproti konkurenci. Konzervativní přístup můžeme ukázat i na investicích do Ruska, o kterých před několika lety uvažovaly všechny velké energetiky. I měl tyto možnosti, ale došli jsme k závěru – na rozdíl od řady konkurentů – že je to příliš riskantní. A vývoj nám dal za pravdu.
Nemůžete ale zadržet lavinu: poslední dva roky s nižšími výnosy jsou důsledkem celoevropské krize energetiky, která plyne z uměle podpořeného vysokého růstu OZE v Německu, z propadu cen černého uhlí na světových trzích a z propadu povolenek CO2. A právě v těchto složitých časech se ukazuje, jak docela dobře – v porovnání s dalšími velkými energetikami – je na tom . ENEL či jsou dnes nuceni masivně rozprodávat svá aktiva, cena akcií zmiňovaného či se v posledních dnech propadla o 50 %. A fakt, že jsme schopni ochránit naše investice, dokázalo i narovnání s albánským státem, kterým jsme získali 100 milionů euro, a také arbitráž o Gacko s výsledkem pro plus 7,5 milionu euro.
Patria Online: S ohledem na další pokles ceny silové elektřiny v regionu, kterou níže tlačí především setrvalý pokles ceny uhlí, dochází i k snižování cílových cen u předních investičních bank (např. UBS či Goldman Sachs). Jaké konkrétní výhledy k trhu s elektrickou energií máte pro nejbližší léta vy sami?
Evropská energetika prochází krizí, velké energetiky odepsaly hodně ze svého majetku, ani buducnost není zřejmá, proto naše strategie je postavena možná opatrně ale tak, abychom uspěli v každém směru dalšího vývoje. Energetika směřuje k větší decentralizaci a velké energetické společnosti, jako je , se tomu musí přizpůsobit a využít příležitostí, které oblast nové energetiky nabízí. Navzdory postupné decentralizaci zde však stále budou potřeba i velké centralizované zdroje, aby pokryly základní energetické potřeby země.
Strategie je postavena na třech prioritách. První z nich je, že chceme co nejlépe provozovat klasické velké výrobní zdroje včetně jaderných, tedy s co nejnižší nákladovostí a nejvyššími výnosy. K tomu patří úsporné programy a zvyšování výkonu především jaderných bloků a také další rozvoj jádra. Zároveň chceme rozvíjet prozákaznický přístup, nabízet kvalitní služby a produkty a v rámci toho našim klientům umět dodat i řešení v rámci decentrální energetiky. Ať už to bude dodávka na klíč včetně financování a údržby například fotovoltaických panelů na střechu, nebo tepelných čerpadel, nebo jakékoli jiné technologie, která se v budoucnu naskytne. Třetí částí naší strategie je udržet se v první desítce největších evropských energetik. To spočívá v růstu nebo případných akvizicích v zemích, které jsou nám kulturně a hospodářsky blízké, tedy u našich sousedů.
Budoucnost evropské energetiky bude ovlivňována dvěma významnými faktory. Jedním z nich je energetická politika Evropské unie založená na rozhodování politiků, tím druhým, neméně významným je rozvoj technologií, které souvisejí s rozvojem decentrální energetiky. Ať už to budou velmi účinné malé kogenerační jednotky, nové prvky pro řízení sítě a kvalitu dodávky, tzv. chytré sítě, které umožní snižovat ztráty, zvyšovat komfort a efektivitu celého provozování a dispečinku sítí.
Patria Online: A co vývoj hospodaření v letošním roce? Je po nedávné další (neplánované) odstávce v Temelíně stále reálné vyrobit v jaderných elektrárnách více elektřiny než v loňském roce, resp. splnit cíle zisků, které společnost po prvním pololetí revidovala mírně níže, konkrétně na provozní zisky EBITDA na 68 mld. Kč z původních 70 mld. Kč?
Novou predikci našich výsledků představíme standardně při prezentaci výsledků hospodaření za tři čtvrtletí, tedy v listopadu. Jsou aspekty, které se nově promítnou negativně, jako delší odstávky na jaderných elektrárnách, to je jasné. Na druhou stranu se mohou objevit I pozitivní dopady.
Patria Online: Velkým problémem, který v posledních letech komunikoval, byly také ztráty v hospodaření firmy, způsobené nelegálními přípojkami zákazníků. Podařilo se tento problém vyřešit a bude zvyšovat náklady spojené s touto problematikou?
Nelegální odběry elektřiny jsou problém, kterému se intenzivně věnujeme, ale jde řádově o problematiku, které nemá významnější dopad na celkové výsledky. Roční náhrada škod se pohybuje na úrovni 100 mil. Kč.