Je potřeba, aby tady někdo rozčeřil vody, říká Petr Palička z Penta Investments. Šéf tuzemských developerských projektů Penty a jeho tým dělají věci trochu jinak. Administrativní centrum Florentinum mělo být podle plánů původních majitelů hlavně obchoďák. V Pentě ale neviděli valnou přidanou hodnotu, kterou by dané lokalitě přineslo „druhé Palladium“. Historická budova sídla bývalé továrny na výrobu leteckých motorů Waltrovka zase přímo vybízí k přestavbě na netradiční kancelářské prostory. Industriální styl je v poslední době populární a Penta by už teď měla zájemce o pronájem. Petr Palička má ale jiné plány. Chce z takzvaného betoňáku udělat školu, případně ji využít pro zdravotnictví. „Dispozičně se na to budova velmi hodí. Škola i zdravotní centrum by navíc do lokality vnesly trochu jiný rytmus. Úředníci ráno přijdou, večer odejdou,“ tvrdí. Naráží tak na komplex administrativních budov, který společnost v rozsáhlém areálu Waltrovky staví. Kromě kanceláří zde vzniká i rezidenční a relaxační čtvrť.
Odlišnost v přístupu Penty ale není samoúčelná. Stojí za ní hlavně snaha stavět budovy a čtvrti, které budou nejen dobře vypadat, ale především skvěle fungovat.
Patria Online: Ve firmě jste osm let. První projekt, Florentinum, se otevřel v lednu 2014. To byla jeho příprava tak časově náročná?
Když jsem nastoupil do společnosti, byl jsem první a jediný v celém oddělení Real Estate. Napřed jsem musel najít lidi, vybudovat tým. Zároveň tady nebyl žádný projekt, který by na mě čekal. A takových, které by splňovaly naše kritéria, bylo v té době málo kvůli poměrně velkému boomu na trhu. Penta si navíc vztah k Real Estate teprve vytvářela. Byla původně založená za úplně jiným účelem. V době, když jsem přišel, to byla de facto investiční skupina, všichni tady chodili v oblecích a řešily se nákupy a prodeje firem. Do toho se začal dělat
realitní byznys, který má jiná pravidla. A firmě chvíli trvalo, než si na to zvykla a vzala to za své. Pak přišla realitní krize. Všichni zalehli na matrace a čekali, co bude. Potom se objevila možnost koupit komplex budov bývalého Rudého práva a začal vznikat projekt Florentinum. Celá příprava a realizace Florentina trvala rekordně krátkou dobu, asi čtyři roky.
Patria Online: Florentinum se vám podařilo plně obsadit. V rámci vašeho projektu Waltrovka
dokončujete v Jinonicích další administrativní budovu Aviatica. Nevnímali jste stavbu vzhledem k lokalitě jako poněkud riskantní?
Já jsem se tam narodil, bydlím kousek od toho místa skoro celý život. Tu oblast znám a věřím jí. Ale musím říct, že když jsme o koupi jednali, byly názory některých kolegů skeptické. Každopádně je dobře, že jsme do toho šli,
poněvadž z hlediska bydlení považuju Waltrovku za úplně bezrizikovou. A co se týká kancelářských prostor, podle mě to v této lokalitě dobře započala ČSOB. Ukázala Praze, že mít tam kanceláře je nejenom možné, ale také výhodné. Samozřejmě jistá rizika tam byla. Když jsme diskutovali o tom, že začneme stavět, neměli jsme žádné nájemce. Nakonec se ale ukázalo, že to byla správná volba. Aviaticu máme prakticky plnou, současná obsazenost je 95 procent.
Patria Online: Aviaticu jste financovali z vlastních i cizích zdrojů. Jak probíhal výběr banky?
Ve výběrovém řízení nám nabídla nejlepší podmínky ČSOB. Myslím, že to je dáno také tím, že v té lokalitě sama sídlí a věří jí. Momentálně si tam dokonce plánují rozšířit svou centrálu.
Zdroj: ČSOB
Patria Online: Před dvěma lety jste řekl, že chcete být mezi třemi nejúspěšnějšími developerskými firmami. Podařilo se?
Myslíme si, že co se týká kancelářských objektů, tak už v té nejúspěšnější trojce jsme.
Patria Online: Co vlastně znamená být v realitním byznysu nejúspěšnější?
Z mého pohledu je to mix několika kritérií. Každý rok chceme v průměru dodávat na trh nějaké množství metrů kancelářských ploch. Současně ale chceme, aby to, co bude vznikat, mělo pozitivní dopad na město. Aby to fungovalo a prospívalo lidem. My si neskromně myslíme, že Florentinum svému okolí pomohlo. Bylo tady pět budov Rudého práva. Jedenapůl hektarový, uzavřený, de facto průmyslový areál v Praze 1. Teď tady stojí dům, který je otevřený pro lidi. Je tady obchodní pasáž, zahrada a piazza, které jsou všem přístupné. Stejné je to s Waltrovkou. Z kontaminovaného, nevzhledného a prakticky
nevyužívaného průmyslového areálu vznikl příjemný prostor pro práci a bydlení.To je jednoznačně pozitivní změna, na které samozřejmě chceme vydělat peníze, ale ten pozitivní dopad na okolí je pro nás důležitý.
Patria Online: Kromě Waltrovky budete také stavět na rozsáhlém území od Masarykova nádraží až po autobusové nádraží na Florenci. Jaká je největší výzva tohoto projektu?
Přistupujeme k tomu s pokorou. Je to velké území, které z projektu dělá urbanistickou záležitost. Není to o architektuře jednoho domu. Na druhou stranu, Praze chybí světová architektura a je potřeba, aby tu vodu někdo rozčeřil.
Patria Online: Jaký typ staveb kolem Masarykova nádraží vznikne?
Určitě tady budou kanceláře. Chtěli bychom společně s Florentinem vytvořit něco, čemu říkáme Central Business District, něco jako londýnské City, které zatím Praze chybí. To současně předpokládá obchody, restaurace. Co se týká bytů, víme, že by o ně zájem byl. Současné předpisy sice jejich stavbu v dané lokalitě neumožňují, ale je naděje, že se to v budoucnu změní. V první části kolem ulice Na Florenci se to asi už nestihne, ale věřím, že ve druhé části, která již leží v Praze 8, se podaří nějaké byty postavit.
Patria Online: Co je podle vás světová architektura? Jak taková budova vypadá?
Není to o jedné budově. Světová architektura se nevyznačuje tím, že doprostřed čehokoliv postavíte geniální dům. Světová architektura by měla být především perfektně funkční.
Současně musí také komunikovat se svým okolím, patřit tam. Nemůže to být arogantní hmota, která vypadá, že tam spadla z Marsu. To ale nevylučuje možnost, že budovy a celá koncepce nezvyklé budou. Naopak, je dobře, když architektura vyvolává diskuse. Většina
věcí, co za něco stojí, vyvolává názory i emoce.
Patria Online: Je v Praze stavba, která splňuje tyto parametry?
Líbí se mi proces, kterým prochází Karlín. Před 20 lety to byla nevzhledná
čtvrť, kam člověk pomalu ani nevstoupil. Dneska je to lokalita, která žije a kde jsou lidi rádi. Jsou tam obchody, restaurace, kavárny. A přitom lokalitu utvářejí různorodé, ojedinělé
domy začleněné do původní zástavby. Ani v případě Florentina si nemyslím, že jeho největší hodnota je v domě samotném. Je v tom, že sem ta stavba přinesla život.
Rozhovor vznikl ve spolupráci s Penta Investments a Korporátním a institucionálním bankovnictvím ČSOB.