Ve světě technologií a telekomunikací se nyní intenzivně hovoří o tzv. 5G. Tato „pátá generace“ by měla učinit realitu z věcí, jako jsou automobily, které se samy řídí, či televize s vysokým rozlišením v metru. Jde o závod, v němž ale Evropa zaostává. A není překvapivé, že problém nespočívá na straně podnikatelů a korporátního sektoru, ale na straně politiky. Technologie totiž podle některých odborníků vyžaduje, aby všech 28 zemí EU zavedlo ve stejnou dobu stejná přenosová spektra a standardy. Nestačí, aby k tomu došlo pouze na úrovni jednotlivých zemí. Brusel tak chce vytvořit digitální verzi Schengenu. A zde začínají zmíněné problémy.
Brusel se o zavedení jednotných standardů snaží opakovaně, ale vždy narazil na mocné zájmové skupiny v jednotlivých zemích. Roberto Viola, který pracuje pro Evropskou komisi, cestuje po celé Evropě a snaží se vytvořit konsenzus, který by zavedení standardů umožnil. Cílem je vytvoření spektra frekvencí, které by mobilní operátoři používali k přenosu signálu. Viola navrhuje pásmo 700 MHz a toto pásmo by mělo být uvolněno do roku 2020. Uvedené jednotné pásmo by umožnilo mezinárodní koordinaci v řadě potřebných oblastí. Toto pásmo by mimo jiné zajistilo kvalitní přístup k internetu, a to i do odlehlejších oblastí, a „dláždilo by cestu směrem k 5G“.
Zmíněné pásmo by se mělo konkrétně pohybovat mezi 694 MHz a 790 MHz. Toto pásmo ale nyní používají televizní stanice a pokud by jej musely uvolnit, snížilo by to celkový rozsah frekvencí, které používají, asi o 30 %. V zemích, jako je Itálie, by to byl problém, protože tam není dostatek volných frekvencí. Panují také obavy, že některé země nebudou mít dost zdrojů na to, aby provedly potřebné změny v infrastruktuře. Některé státy přitom už provedly vysoké investice právě do zmíněného pásma a někde je toto pásmo i předmětem licencí, které vyprší až za řadu let.
Většina zemí EU chce dosáhnout odkladu až do roku 2022, nejvíce proti plánu protestuje právě Itálie, která brání stanici RAI. Ta s použitím zmíněného pásma přináší vysílání milionům lidí. Britský regulátor Ofcom přitom odhaduje, že jen v Británii bude změna pásem vyžadovat investice ve výši 660 milionů liber. Země, které sousedí s nečlenskými státy, se pak obávají, že s nimi budou muset znovu jednat o používání frekvencí. Například Finsko by muselo uzavřít novou dohodu s Ruskem, a to v době, kdy vztahy mezi oběma zeměmi nejsou právě ideální. V tuto chvíli se tak zdá, že potřebné změny se podaří do roku 2020 provést jen v Německu, Švédsku a Francii.
V Evropě tak rostou obavy, že čínské firmy jako Huywei a ZTE k sobě přetáhnou klienty, protože jim budou nabízet technologie, které budou v některých odvětvích představovat revoluci, jedná se hlavně o automobilový průmysl a zdravotní péči. Hossein Moiin z k tomu říká: „Ti, kteří budou na trhu jako první, budou mít obrovskou výhodu. Evropa si nemůže dovolit zpoždění a měla by se tedy hodně snažit.“ 5G by přitom podle některých názorů mohla být pro Evropu dokonce příležitostí, jak dohnat to, co v oblasti technologií zameškala. Evropské technologické společnosti se už nyní snaží o vývoj technologií, které by podporovaly 5G. Na takovém projektu se například spojil se společností .
Boston Consulting Group odhaduje, že lepší propojení mezi zařízeními, jako je mobilní telefon a domácí spotřebiče (tzv. internet věcí), by v Evropě zvýšil ekonomickou aktivitu přibližně o 330 miliard eur. Toto propojení ovšem bez 5G nebude dobře fungovat. A jak bylo uvedeno, firmy se všemožně snaží o to, aby jim v těchto technologiích neujel vlak. Technologický ředitel Ericssonu Ulf Ewaldsson tak říká, že v technologickém odvětví probíhá intenzivní komunikace na toto téma, protože „výhoda těch prvních bude obrovská“. Už nyní je přitom patrné, že v Severní Americe a v Asii je pokrok větší než v Evropě.
Autorem je Chris Spillane.
Zdroj: Politico