Italské banky jsou problémem samy o sobě, ale po Brexitu má toto téma ještě větší naléhavost. Podle by plná rekapitalizace tohoto sektoru, který drží 200 miliard eur špatných úvěrů, vyžadovala až 40 miliard eur. To není málo: Jde zhruba o 2,5 % HDP. Nicméně podle analytiků z je taková rekapitalizace s ohledem na současnou fiskální pozici italské vlády a výši sazeb proveditelná. Jedna velká překážka tu ale zůstává.
JPMorgan poukazuje na to, že od roku 2015 je v platnosti nová bankovní regulace (BRRD). Ta vylučuje postup, který by se v současné situaci jevil jako nejjednodušší a nejméně bolestivý. Bylo by jím buď vytvoření instituce, do které by byly převedeny špatné úvěry, nebo přímá a úplná rekapitalizace bank. Podle nových pravidel totiž může vláda pomoci bankám pouze v případě, že jejich ztráty nesou i soukromí investoři, a to jak držitelé akcií, tak držitelé dluhopisů. Podle by ale byl v dané situaci takový postup „extrémně rizikový a škodlivý“. Vyvolal by totiž šok u retailových investorů a střadatelů. NYTimes v této souvislosti zmiňují, že „italské domácnosti vlastní asi třetinu italských bank“.
Pokud by se tedy problém italských bank řešil podle nových pravidel, mohlo by takové řešení rychle skončit domácí bankovní krizí. Tím by se zmařil veškerý pokrok, který byl v sektoru zaznamenán od poloviny roku 2014. Samozřejmě by se to projevilo i na ekonomickém růstu a možná i politické stabilitě. Je také možné, že by vše nakonec skončilo širší bankovní krizí v celé eurozóně.
Co se tedy podle nakonec stane? Analytikové se domnívají, že je možné najít v nových pravidlech výjimky, které umožní italské vládě zachránit bankovní sektor bez toho, aby museli nést ztráty i soukromí investoři. Může tak učinit v případě, že by existovalo riziko systematické nákazy a podle banky je těžké říkat, že italské banky toto riziko nepředstavují. Italská vláda může navíc tvrdit, že špatné úvěry představují do značné míry pozůstatek minulosti. To by jí mělo pomoci při jednání s jejími evropskými partnery. tedy opakuje, že řešení italské bankovní krize nenaráží ani tak na ekonomické a finanční překážky, jako na překážky politické. Pokud bude existovat politická vůle, a to zejména na straně Německa, nejde o neřešitelný problém.
Autorem je David Keohane.
Zdroj: FTAlphaville