Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Víkendář: Putinovy cíle a faktor Trump

Víkendář: Putinovy cíle a faktor Trump

06.08.2016 6:00
Autor: Redakce, Patria.cz

Podle mého osobního názoru nyní Vladimir Putin vyčkává: Rusko upustilo od dalších vojenských intervencí na Ukrajině a v Sýrii svou aktivitu nezvyšuje. Pokud by v obou těchto konfliktech chtělo dosáhnout svých strategických cílů, muselo by použít velké množství zdrojů a to je pro něj i s ohledem na blížící se volby do Dumy příliš vysokým rizikem. Z pohledu Moskvy jsou pak potěšující politické trendy patrné jak v USA, tak v Evropě. Ruský plán je nyní čekat, až bude Západ dalším vývojem donucen ke kompromisu. To ale neznamená, že by se Putin zdržel míchání se do věcí Západu. Pokušení provádět kybernetické útoky a podobné kroky je totiž příliš velké.

Jaké jsou vlastně strategické cíle Ruska? Zdá se, že hlavním cílem je návrat do stavu, kdy bylo Rusko stejnou velmocí jako Spojené státy. Podle této Putinovy doktríny má tak Rusko nárok na svou vlastní sféru vlivu a vytvoření oblasti, která by fungovala jako nárazník proti případné vojenské intervenci namířené proti Rusku. Z geografického hlediska se tak jedná o země, které jsou Rusku nejblíže a tudíž i o Ukrajinu. Rusko tak považuje právo na intervenci v sousedních zemích za součást své politiky obrany. Je to podobné, jako když Spojené státy intervenují v zemích Střední Ameriky či Karibiku a dokonce i v Latinské Americe.

Putin také požaduje, aby Západ respektoval ruskou formu vlády a vyvaroval se intervencí v oblasti jeho domácích záležitostí. Z Putinova pohledu je třeba vyhýbat se změně režimu a barevným revolucím, protože ty podle jeho zkušenosti přinášejí pouze chaos a nižší životní standard. Podle mého názoru také Putin vnímá Západ jako přirozeného „křesťanského“ spojence proti hrozícímu střetu civilizací a hrozbě islámského extremismu a terorismu. Západ ale podle jeho názoru zároveň prochází krizí identity, liberální demokracie a multikulturalismu. V Evropě se to projevuje přílišným rozšířením EU a neúspěšnými pokusy o vytvoření společné evropské identity. Brexit a růst vlivu hnutí a stran, které jdou proti současnému politickému systému, představují podle Putina faktory, které mu budou hrát do ruky.

Putin má za to, že Západ je už morálně a ideologicky na dně, poučuje druhé a sám se podle svých pravidel nechová, hlásá přednosti demokracie a svobodných médií, ale jeho politické elity se nechovají v souladu s tím, co proklamují. Z doby sovětské éry je v Rusku také patrný silný antiamerikanismus a Putin jej podle mého mínění cítí velmi silně. Jeho cílem je nyní vyhrát blížící se volby a nehodlá proto ani v nejmenším riskovat jakoukoliv domácí nestabilitu. Má moc, jeho vláda podle něj přinesla Rusku mnoho dobrého a posouvá jej směrem ke světové velmoci. Putin chce, aby jej budoucí generace považovaly za Putina Velkého.

Faktor Trump

V prosinci 2016 se bude rozhodovat o dalším osudu sankcí uplatňovaných vůči Rusku. Putin se bude snažit ukázat, že je otevřen reformám a zlepšení vztahů se Západem. V Evropě najdeme řadu politiků, kteří budou považovat uklidnění situace za prioritu. Pro ně je buď na prvním místě ekonomika, nebo se ztotožňují s Putinovými ideologickými názory, chtějí klid a kompromisy za každou cenu, nebo prostě nechápou, jaké jsou strategické cíle Ruska. Kritickým bodem budou volby v USA. Pokud vyhraje Hillary, je pravděpodobné, že k velké změně americké politiky vůči Rusku nedojde. Její postoje mohou být dokonce tvrdší než Obamovy (což by podle některých názorů nebylo tak těžké). Putin by se pak pravděpodobně také posunul směrem k tvrdší politice a snažil by se dokázat, že s Ruskem se stále musí počítat.

V případě, že v amerických volbách vyhraje Trump, Moskva by to bezpochyby považovala za pozitivní vývoj. Je dost těžké odhadnout, jakou zahraniční politiku by Trump vlastně sledoval, ale nemyslím si, že by se snažil o izolaci Spojených států. Spíše by se posouval od současného multilaterálního přístupu a Spojené státy by začaly více jednat na vlastní pěst podle toho, co je pro ně v dané situaci výhodné. Americká bezpečnost a ekonomické zájmy by se dostaly před hodnoty jako demokracie a lidská práva, což by Putinovi vyhovovalo. Trump by dokonce mohl považovat Putina za dobrého globálního partnera v boji proti ISIS a podobným hrozbám. Dovedu si pak představit i společné rusko-americké vojenské operace.

Umím si rovněž představit, že by se USA stáhly z NATO a dalších aliancí. Baltským zemím, Polsku a zemím východní Evropy by bylo řečeno, že musí být realisty, protože USA je nemohou chránit před ruskou agresí. Nemají na to totiž ani finanční, ani vojenské zdroje. Tyto země by tak musely uzavřít nové dohody s Ruskem a snažit se s ním jako se svým sousedem nějak sžít. Můžeme pak jen doufat, že Putin nemá v plánu expanzi do těchto zemí. Trump by ale každopádně změnil bezpečnostní mapu Evropy a oslabil NATO tím, že Rusko by se pak mohlo cítit méně ohroženo a klesla by jeho motivace k nějaké další vojenské akci.

Tato Trumpova doktrína sebou ale nese řadu problémů. Předně by bylo těžké ji prosadit v Kongresu, protože ten zastává vůči Rusku jestřábí postoje. Rusko prostě nemá v Kongresu potřebnou lobby. Putin by také tuto Trumpovu doktrínu musel vnímat jako dlouhodobou. Pokud by totiž měla být jenom přechodná, využil by ji naopak ve svůj prospěch – například zabráním celé Ukrajiny v době, kdy Západ by byl vnitřními tenzemi oslaben. Podle mého názoru pak NATO a EU představují během posledních třiceti let zdroj míru, stability, bezpečnosti a prosperity v celé Evropě.

Autorem je Timothy Ash, který působí jako stratég ve společnosti Nomura.

Zdroj: BeyondBrics


Čtěte více:

Project Syndicate: Smrt OPEC
04.08.2016 11:10
Organizace zemí vyvážejících ropu je mrtvá. Zabila ji Saúdská Arábie. ...
Výsledky Erste Group v 2Q16 (komentář analytika): Výsledky in line, silný CET 1, solidní růst úvěrů
05.08.2016 8:24
Erste dnes ráno zveřejnila své výsledky za 2Q16 s čistým ziskem na úro...
Česká nákupní horečka nekončí
05.08.2016 9:30
I v červnu pokračoval boom maloobchodních tržeb, které se tentokrát m...

Váš názor
  • ostrostřelci
    07.08.2016 22:48

    špelci ostrostřelci, s 20 bil. dluhy, žádné politické zájmy, nemají, politické zájmy ve Státech mají investiční společ nosti, Izrael se může v klidu rozmnožovat, jelikož jediný potencionální nepřítel je Egypt, Sýrie je v troskách a Írák též, Turecko vymírá, a Rusko stejně jako Čína se stará, o své, tak to prostě dělá každý kdo je toho schopen a nemusí panáčkovat
    rob
    • Re: ostrostřelci
      08.08.2016 9:52

      Souhlas ale s poznamkou ze Rusove a Cinani se hlavne staraji Jak se dostat z toho svrabu do ktereho se dostali svoji nabubrelou politikou a neochotou hrat podle usatalenych mezinarodnich pravidel. Rusaci uz prisli i o ropu jako svoji nejsilnejsi zbran.
      ..
      •  
        08.08.2016 19:34

        Rusko přišlo o svoji nejsilnější zbraň - ropu. My jsme o ni ani přijít nemohli. Naštěstí. V opačném případě by nám bylo Bruselem diktováno, jak s ní nakládat.
        ..
        • Ivan
          08.08.2016 20:22

          Ty bys radši diktát s Moskvy co
          VM
          • Re: Ivan
            09.08.2016 6:02

            Diktát zůstane diktátem. Jeho účel je stále stejný - omezení svéprávnosti a svobody.
            ..
            • nevim jak ty
              09.08.2016 14:58

              ale ja vidim rozdil mezi poslouchanim a sledovanim rad od Pepka Vyskoce nebo vzdelanym rozumnym clovekem. Nemas to urcite lehky.
              .
            • Kdyz nekdo plka o diktátu, tak by mel vedet, co to je.
              09.08.2016 14:47

              Evropska komise může rozhodnout pouze tehdy, pokud ji členske státy k jednotlivym rozhodnutim zplnomocni. Kromě toho EU reguluje pouze oblasti, ve kterých členské státy nemohou samy dosáhnout cíle, ktery lze uskutecnit jen společně na úrovni EU. Evropská komise nerozhoduje sama nikdy o zadnem zákonu. predpisu atp. Podava návrhy, ty se diskutují mezi Parlamentem EU a Radou EU ministrů s představiteli členských států. Nic se neděje proti vůli Rady EU ministrů - ve ktere Německo, jako největší a ekonomicky nejsilnější stat, má tomu odpovidajici váhu - ale všechna důležita rozhodnutí Rady vznikaji zasadne na základě konzensu. Nicméně dochazi v Radě EU ministru i k urcitym rozhodnutim, pro ktera je potřeba pouze kvalifikovaná většina. V techto pripadech je predevsim Německo v poměru k počtu obyvatel silne podvazeno: Nemecko ma 29 z celkového počtu 351 hlasů, tedy 7krát vic nez Lucembursko - i když Nemecko má 150krát více obyvatel. A take v Lisabonske smlouve byla stanovena nektera nova pravidla hlasování, napr. pravidlo dvojite vetsiny. To stanoví, že většinová rozhodnutí plati teprve tehdy, pokud 55 procent států souhlasi a tyto zaroven zastupují minimalne 65 % obyvatel EU. Německo bylo v posledních letech zřídka v Radě přehlasováno; organizuje si samozrejme spojence. Výjimkou bylo treba zvýšení kvót mléka nebo financování satelitního navigačního systému Galileo. V politicky citlivých rozhodnutích na úrovni EU, jako byl napr. hromadný přenos dat do USA systemem Swift, se ale Nemecko casto zdrzuje hlasovani, cimz znacne prispiva k politickemu klidu. Bruselsky diktát je legenda odpůrců EU. Anebo by mel nekdo uz konecne vysvetlit, jak ten diktát Bruselu vznika, kdo je jeho puvodcem a taky co to vlastne je.
              hm
              • Re: Kdyz nekdo plka o diktátu, tak by mel vedet, co to je.
                09.08.2016 15:41

                Např. takto to vypadá v praxi: https://www.novinky.cz/domaci/399688-diktat-z-bruselu-i-eurozmatek-cesti-politici-navrhy-evropske-komise-odmitaji.html
                ..
                • Spravne,
                  09.08.2016 18:42

                  navrhy nejsou diktat. Jeste bych rad znal predstavu o tom, jak by se asi situace vyvijela, kdyby se Nemecko imigrantum neotevrelo.
                  hm
Aktuální komentáře
18.11.2019
6:12Muž, který vyřešil trh
17.11.2019
16:3017. listopad ŽIVĚ: Národní, Koncert pro budoucnost, rozdány Ceny Paměti národa
13:08Víkendář: Velká renesanční inflace, demografie a zlaté peněžní šoky
16.11.2019
21:04300 tisíc lidí na Letné 30 let od 1989. Co přinese 17. listopad?
15:5430 let od pádu železné opony: Jak si vedou česká a další ekonomiky a jak je na tom koruna?  
7:32Víkendář: Pokud ustoupíme, skončíme jako čínští Ujguři
15.11.2019
22:01Americké akcie zakončily týden na historických maximech
19:50Skvostná umělecká díla na předaukční výstavě Galerie KODL
18:54Nic moc si nenalhávat
17:25Průmyslová výroba v USA klesla v říjnu nejvíce od května 2018
17:18František Kronus: Poněkud přehnaný optimismus na trzích
16:50Skvělá čísla nVidie kalí matný výhled, trh čekal víc (komentář analytika)  
16:18OPEC vs. američtí břidlicáři: kdo s koho?  
16:14Špatná data? Trhy si závěr týdne zkazit nenechají  
15:49Applied Materials: Výhled konečně předpovídá rostoucí zisky (komentář analytika)  
15:26Rusnok: Výše úrokových sazeb odpovídá hospodářskému cyklu
13:13Perly týdne: Tesle utíká čas, IBM jej revolučně zkracuje a my „vynikáme“ v krádežích aut
12:27Hongkongská vláda čeká letos poprvé za deset let pokles ekonomiky
12:20Velké chyby ve statistice mohly ovlivnit rozhodování Riksbank. Je to katastrofa, zní z banky
11:11Jak mohou s akciemi zamávat americké volby?

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
ČasUdálost
9:00CZ - PPI, y/y
13:00Manchester United Plc (09/19 Q1)