I ve druhém čtvrtletí letošního roku rostly mzdy velmi solidním tempem. Průměrná nominální mzda se zvýšila oproti stejnému období loňského roku o více než 1 000 korun na necelých 27 300. Znamená to přírůstek o skoro 4 % nominálně a 3,7 % reálně.
Je vidět, že se ekonomický růst promítá stále více do životní úrovně zaměstnanců. Navíc rychle se nezvyšuje pouze průměrná mzda, ale ještě vyšším tempem roste mediánová mzda. Znamená to, že růst mezd je více rozložený a dotýká se tak i lidí s nižšími příjmy. Je to tedy podobná situace, jakou jsme viděli i v úvodu letošního roku.
A nejenom, že je růst rovnoměrněji v ekonomice rozložený, ale dotýká se jak podnikatelského, tak veřejného sektoru, kde je průměrná mzda dokonce vyšší než v soukromé sféře zásluhou rychlejšího navyšování platů ve veřejné správě a zdravotnictví. Nicméně školství, ostatně jako už minule, zůstává z pohledu zvyšování mezd i tentokrát stranou.
S vývojem mezd může být i tentokrát spokojená centrální banka. Podle očištěných dat statistického úřadu se oproti prvnímu čtvrtletí růst mezd zrychlil, a tak na první pohled pomalejší meziroční dynamiku můžeme spíše svést na vyšší srovnávací základ. Navíc i reálně mzdy vypadají díky nízké inflaci velmi příznivě, takže i kupní síla obyvatel si tentokrát solidně polepšila.
Ve srovnání s okolními zeměmi se toho tentokrát příliš nemění. Slovensko sice průměrné mzdy za druhý kvartál ještě nemá, ale i tak ČR vychází se 994 EUR lépe. Naproti tomu ve srovnání s Německem zůstávají mzdy pod méně než 30 % úrovní. A to rovněž není žádnou novinkou.
A co tedy čekat dále? Předpokládám, že mzdy si udrží velmi solidní tempo růstu i ve druhé polovině roku, kdy by se měly zvyšovat o více než 4 %. Firmy jsou pod tlakem nedostatku zaměstnanců, a tak nabízená pracovní místa musí konečně začít podporovat i atraktivnějšími podmínkami. To by mělo stačit ke spokojenosti i centrální bance, která dala jasně najevo, že pomalý růst mezd může podpořit úvahy o další „devalvaci“. Ani tentokrát však k takovému zásahu není třeba sahat.