Navzdory všem oroseným čelům kvůli tolik propíranému zpomalení Číny zůstává čínské hospodářství největším jednotlivým přispěvatelem ke světovému růstu HDP. Jeho přispění je o to důležitější, že globální ekonomika vrávorá kolem pádové rychlosti – a se vší pravděpodobností by významný šok nepřekonala bez pádu do obnovené recese.
Potvrzuje to několik čísel. Pokud čínský růst HDP v roce 2016 dosáhne 6,7 % – v souladu s oficiálním cílem tamní vlády a jen těsně nad poslední prognózou Mezinárodního měnového fondu (6,6 %) –, na Čínu bude připadat 1,2 procentního bodu světového růstu HDP. Vzhledem k tomu, že MMF pro letošní rok aktuálně očekává jen 3,1% globální růst, Čína by přispěla téměř 39 % úhrnu.
Takový podíl ční vysoko nad příspěvky ostatních velkých ekonomik. Zatímco například Spojené státy jsou obecně chváleny za solidní zotavení, očekává se, že tamní HDP v roce 2016 vzroste jen o 2,2 %, což postačí na přispění pouhými 0,3 procentního bodu k celkovému světovému růstu HDP, tedy na přispění ve srovnání s Čínou jen zhruba čtvrtinové.
Od zkornatělé evropské ekonomiky se očekává příspěvek pouhých 0,2 procentního bodu ke světovému růstu a od Japonska ani 0,1 procentního bodu. Přispění Číny ke globálnímu růstu ve skutečnosti o 50 % převyšuje celkové přispění ve výši 0,8 procentního bodu, které pravděpodobně přinesou takzvané vyspělé ekonomiky.
Ani žádná rozvíjející se ekonomika se čínskému přispění ke globálnímu růstu neblíží. Indický HDP by podle očekávání měl letos růst o 7,4 %, tedy o 0,8 procentního bodu rychleji než Čína. Jenže čínské hospodářství tvoří plných 18 % světového výstupu (měřenou na základě parity kupní síly) – víc než dvojnásobek indického 7,6% podílu. To znamená, že letošní přispění Indie ke globálnímu růstu HDP bude zřejmě jen 0,6 procentního bodu – pouhá polovina oproti vzpruze ve výši 1,2 procentního bodu, která se čeká od Číny.
Obecněji se očekává, že na Čínu připadne 73 % celkového růstu takzvané skupiny BRICS velkých rozvojových ekonomik. Přírůstky v Indii (7,4 %) a Jižní Africe (0,1 %) umazávají pokračující recese v Rusku (-1,2 %) a Brazílii (-3,3 %). Očekává se, že bez Číny dosáhne letos růst HDP v BRICS chudokrevných 3,2 %.
Ať tedy na věc hledíme z kteréhokoli úhlu, Čína zůstává hlavním světovým motorem růstu. Ano, oproti 10% průměrnému ročnímu růstu zaznamenanému v letech 1980-2011 čínské hospodářství výrazně zpomalilo. I po přechodu od „starého normálu“ do stavu, jemuž čínské vedení přezdívá „nový normál,“ však globální hospodářský růst zůstává silně závislý na Číně.
Vytrvalé ukotvení globální růstové dynamiky v Číně má tři klíčové důsledky.
V prvé řadě je jasné, že pokračující zpomalování čínského růstu by mělo mnohem větší dopad na jinak slabou globální ekonomiku, než kdyby byl světový růst o něco blíž svému dlouhodobějšímu trendu ve výši 3,6 %. Bez Číny by světový růst HDP v roce 2016 dosáhl asi 1,9 % – byl by tedy výrazně pod 2,5% prahem, který obyčejně bývá spojován s globálními recesemi.
Druhý důsledek, související s prvním, spočívá v tom, že široce obávané ekonomické „tvrdé přistání“ Číny by mělo pustošivý globální účinek. Každý pokles čínského růstu HDP o jeden procentní bod sráží zhruba 0,2 procentního bodu přímo ze světového HDP; při započtení efektu přelévání přes zahraniční obchod by celkový dopad na globální růst mohl být kolem 0,3 procentního bodu.
Definujeme-li tvrdé přistání Číny jako propad ze současného 6,7% tempa růstu na polovinu, úhrn přímých i nepřímých účinků takového výsledku by tudíž z celkového globálního růstu umazal asi jeden procentní bod. V takovém scénáři není, jak by se svět vyhnul další plnokrevné recesi.
Konečně jsou tu (podle mého názoru pravděpodobnější) globální důsledky úspěšného návratu čínské ekonomiky do rovnováhy. Světu ohromně prospěje, budou-li se složky čínského HDP nadále posouvat od výrobou taženého vývozu a investic ke službám a spotřebě domácností.
Za takových okolností má čínská domácí poptávka potenciál stát se čím dál významnějším zdrojem exportem taženého růstu pro hlavní čínské obchodní partnery – samozřejmě za předpokladu, že ostatní země získají volný a otevřený přístup na svižně expandující čínské trhy. Vývoj podle scénáře úspěšné úpravy čínské rovnováhy má potenciál nastartovat globální poptávku zapojením nového a významného zdroje agregátní poptávky – a to by pro jinak hlemýždí svět byl účinný medikament. Tuto možnost bychom neměli přehlížet, byť debatu o globálním obchodu tíží politické tlaky.
Celkově vzato, vzdor veškeré soustředěnosti na USA, Evropu či Japonsko, trumf v dnešní ochablé globální ekonomice nadále drží Čína. Tvrdé přistání Číny by bylo katastrofální, kdežto úspěšná úprava její rovnováhy by byla naprostým požehnáním. Prognóza čínského vývoje je tak dost možná rozhodujícím faktorem globálních ekonomických vyhlídek.
Přestože poslední měsíční ukazatele dokládají stabilizaci čínského hospodářství kolem tempa růstu ve výši 6,7 %, zaznamenaného v první polovině roku 2016, není pochyb o tom, že ve druhé polovině roku číhají protivětry. Především možnost dalšího zvolnění investic soukromého sektoru do hmotných majetků by mohlo zhoršit trvající tlaky související se zkracováním dluhové páky, vytrvale slabou vnější poptávkou a ochabováním v realitním cyklu.
Na rozdíl od velkých ekonomik vyspělého světa, kde je pole pro úpravy politik silně zúžené, mají však čínské orgány dostatek prostoru k povzbuzujícím krokům, které by mohly ekonomickou aktivitu podpořit. A na rozdíl od velkých ekonomik vyspělého světa, které se neustále perou s kompromisem mezi krátkodobými cyklickými tlaky a dlouhodobější strukturální reformou, je Čína bezezbytku schopná vypořádat se s oběma okruhy problémů současně.
Rozsah, v jakém čínské vedení dokáže zachovat takovou vícerozměrnou politiku a reformní soustředění, může slabé a stále zranitelné globální ekonomice jedině prospět. Svět potřebuje úspěšnou Čínu víc než kdy dřív.
Stephen S. Roach, člen pedagogického sboru Yaleovy univerzity a bývalý předseda představenstva Asia, je autorem knihy Unbalanced: The Codependency of America and China (Nerovnováha: Vzájemná závislost Ameriky a Číny).
Copyright: Project Syndicate, 2016.
www.project-syndicate.org