Francouzská revoluce byla jedním ze základů liberalismu, který následně umožnil zbohatnutí mnoha zemí a společností. Tomuto bohatství se netěšíme ještě všichni, na planetě je stále miliarda lidí, kteří si musí vystačit s méně než třemi dolary na den. Ještě v roce 1800 si s ekvivalentem této částky ale museli vystačit téměř všichni. Toto velké zbohatnutí, o kterém hovoříme, začalo v Holandsku sedmnáctého století, pak se přesunulo do Anglie, Skotska a amerických kolonií. Nyní se dostává do všech koutů světa.
Mohli bychom se domnívat, že hovoříme o světě, kde bohatí dál bohatli, ale chudí zůstávají chudší a chudší. Tak tomu ale není, protože co se týče přístupu k základnímu zboží a službám, jsou na tom právě chudí lidé nejlépe. Od Irska přes Itálii až po Singapur to byli právě nejchudší lidé, kdo má nyní přístup k adekvátnímu bydlení, vzdělání a zdravotní péči. Jejich situace se nedá ani vzdáleně porovnávat s životem jejich předků.
Nerovnost příjmů a bohatství se mění, ale dlouhodobý trend jasně ukazuje na její pokles. I ekonom Thomas Piketty uznává, že před sto lety byla nerovnost vyšší než dnes. Paul Collier z Oxfordu tvrdí, že nyní je nejdůležitější pomáhat více než sedmi miliardám lidí s nejnižšími příjmy. Samozřejmě, je to naše povinnost. Neměli bychom ale zapomínat, že v roce 1800 na tom bylo stejně jako oni 95 % světové populace.
Podmínky pracujících lidí lze zlepšit zvyšováním produktivity a naší kreativitou. Tyto nástroje fungovaly v minulosti vždy na rozdíl od přerozdělování. Pokud bereme bohatým a dáváme chudým, efekt je pouze omezený. Bohatnutí s využitím trhu bude fungovat vždy a na celé planetě. Podívejme se například na historii Číny po roce 1978 a Indie po roce 1991. V těchto zemích přitom žijí asi čtyři desetiny světové populace. Dokonce i ve Spojených státech stále probíhá růst reálných mezd a reálná mzda je nyní ve srovnání s padesátými lety dvojnásobná. Tehdy ještě hodně amerických dětí chodilo spát s hladovým břichem.
Co je příčinou tohoto zbohatnutí světové populace? Jeho základem je pouhá myšlenka, kterou lze shrnout do jednoho slova: Liberalismus. Receptem je dát masám lidí rovnost před zákonem a nechat je, ať dělají, co sami chtějí. Ukazuje se totiž, že pak se stanou mimořádně činorodými a kreativními. Myšlenka liberalismu vznikla na základě několika událostí: Reformace, holandské revolty, revoluce ve Francii a revoluce v Anglii. Ke všem došlo mezi lety 1517–1789 a díky nim nastalo osvobození běžných lidí včetně nově vznikající buržoazie. Ta se chovala podle jednoduchého pravidla: Nechte mě podnikat, já si nechám zisky a počítám s tím, že ty časem zmizí kvůli otravné konkurenci. Nakonec z toho ale zbohatneme všichni a moje práce a kreativita prospěje celé společnosti.
Světová banka ráda tvrdí, že uvedené funguje pouze v případě, že je k dispozici lidský a reálný kapitál. Není to pravda. Kapitál je potřeba, ale není to klíčový faktor. Tím je právě liberalismus. Od dob Karla Marxe se sice neustále snažíme hledat nějaké hmatatelné příčiny lidského pokroku. Jeho základem je ale to, že v moderní době jednáme s lidmi se stále větším respektem.
Lidstvo přišlo i s mnoha špatnými nápady: Fašismem, rasismem či třeba nacionalismem. Jejich popularita v poslední době roste znepokojivým tempem. K bohatství nás ale vede liberalismus, který umožňuje běžným lidem, aby dosáhli toho, co si přejí. Rovnost před právem a rovnost ve společnosti jsou stále základem ekonomického blahobytu, ať už si ten či onen tyran tvrdí, co chce.
Autorem je Deiren N. McCloskey z University of Illinois.
Zdroj: NYTimes