Éra prezidentství kandidáta Republikánské strany USA Donalda Trumpa může přijít ekonomiku Spojených států amerických na 1 bilion dolarů v průběhu příštích pěti let. Tvrdí to alespoň ekonomové z Oxford Economics, jejichž studii citoval americký zpravodajský server CNN.com. Studie přichází před klíčovým projevem Donalda Trumpa v Economic Club of New York, kde se čeká, že uvede do lepších souvislostí a srozumitelnosti realizaci svých vlastních ekonomických slibů, pokud by byl zvolen za prezidenta USA.
Plány Trumpa prý přijdou ekonomiku USA draho
Studie Oxford Economics vychází z plánů Donalda Trumpa a říká, že pokud by byly plně realizovány jeho ekonomické, daňové a imigrační nápady, stálo by to americkou ekonomiku údajně 4 miliony pracovních míst, snížení globálního růstu a amerických spotřebitelských výdaje a mohly by zažehnout obchodní válku s řadou zemí. „Kombinace těchto politických nápadů by mohly mít výrazně negativní dopad na ekonomiku USA," cituje CNN.com Jamieho Thompsona, vedoucího divize makro scénářů na Oxford Economics.
Závěry studie Oxford Economics jsou podle CNN v souladu s některými dalšími analýzami, vypracovanými například The University of Budget Model Wharton Pennsylvania, nebo závěry podporovatele Hillary Clintonové, ekonoma Marka Zandiho z Moody´s.
Kritici vyčítají Trumpovi nesystémovou podporu
Mezi hlavní výtky Jamieho Thompsona patří ta, že Donald Trump může ohrozit zaměstnance v průmyslu podporou zpracovatelského sektoru. Oxford Economics ve svém „nepříznivém scénáři" počítá s tím, že Donald Trump naplní plán zavedení 35% cla na zboží pocházejícího z Mexika, především na předměty, jako jsou automobily a klimatizačních jednotky. Problém je ale podle ekonomů v tom, že téměř polovina dílů v uvedených finálních výrobcích pochází od dodavatelů v USA. Takže - jinými slovy - výrobci z USA, kteří dodávají do Mexika zboží, by zavedením cel s největší pravděpodobností ztratili odběratele. A podobný osud podle CNN mohou sdílet i například textilní výrobci v Jižní Karolíně. Uvalení cel by bylo také problematické z pohledu fungování NAFTA, tedy obchodní dohody USA s Mexikem a Kanadou.
Řadě amerických byznysmenů se nelíbí ani možné zvýšování mzdových tarifů v Číně a Mexiku, které by přinutily americké firmy změnit lokality k dalším levnějším místům, jakým může být například Vietnam či Střední Amerika.
Oxford proto předpovídá, že kvůli podobným záměrům Donalda Trumpa, by mohly spotřebitelské výdaje ve Spojených státech klesnout během příštích čtyřech let až o 4,4 %. Na druhou stranu nejen příznivci Donalda Trumpa říkají, že jeho záměr přivést do země odborníky na dobře placená pracovní místa, může být dobrým impulsem pro ekonomiku. Trump by to totiž udělat tak, že by vytvořil ekonomický stimulační plán a snížil zdanění právnických osob, aby přesvědčil firmy k návratu offshore zisků do USA a k investování peněz do nových pracovních míst a zařízení.
(redakčně upraveno a zkráceno)