Globální politická nejistota podle studie ekonomů z Univerzity v Chicagu v posledních pěti letech vzrostla a je vyšší než v krizových letech 2008/2009. Steven Davis a jeho kolegové z Chicaga daly dohromady index globální politické nejistoty, který měří frekvenci negativních novinových zpráv ve vazbě na hospodářskou politiku v 16 největších světových ekonomikách. Souhrnný index (vážený HDP) vzrostl výrazně kvůli souběhu řady negativních faktorů - evropská migrační krize, brexit, nárůst podpory radikální pravice napříč EU, politická polarize v USA a výměna politické garnitury v Číně, která se možná v brzké době bude znovu opakovat. Politická nejistota nejen podle výzkumu ekonomů z Chicaga může ohrožovat hospodářský růst - vést “vystrašené” podniky a domácnosti k odkládání investic a spotřeby. Může ale nemusí, jak ukazuje například dosavadní zkušenost eurozóny z roku 2016. Přes výraznou kumulaci politických rizik (brexit, migrační krize) zatím není vidět, že by byl výrazně ohrožen hospodářský růst - podniky nijak zásadně neodkládají investice. Proč?
Za prvé eurozóna se zdá být výrazně odolnější vůči politickým i jiným rizikům než v letech 2008-2013. Důvodem je jiná struktura růstu, který dnes méně sází na volatilnější a zranitelnější zahraniční obchod, ale naopak více na stabilnější spotřebu domácností. Druhým vysvětlením může být nelineární vazba mezi politickým napětím a investicemi - nárůst politického napětí nemusí dlouho vést k dramatickým změnám podnikatelských plánů, ale pak může stačit malé přiostření situace a podniky začnou ve velkém své plány měnit. To se každopádně v eurozóně zatím neděje a i proto ECB zatím neuvažuje o natažení přímého tisku peněz (QE) za horizont prvního kvartálu 2017. Počítáme s tím, že ani na zasedání příští týden se na tom nic nezmění.
FORREX
Region
Polský zlotý se po ztrátách z počátku týdne stabilizoval okolo 4,30 EUR/PLN. S blížícím se zasedáním ECB mohou být trhy trochu nervózní a jak zlotý, tak forint to asi neponesou úplně nejlépe. Koruna si naopak může dál žít svým životem - blížící se konec QE v eurozóně pro ní naopak nemusí být negativní zprávou, protože svým způsobem otevírá dveře i ke konci intervenčního režimu v Česku.
EUR/USD/GBP
Kurz eurodolaru se stabilizoval nad hranicí 1,10, ačkoliv týdenní statistiky z amerického trhu práce byly opět velmi silné a spíše by měly podporovat dolar. Technicky vzato se však páru EUR/USD pod 1,10 zřejmě moc nechce. Jinak libra byla včera klidnější a to přesto, že skotská premiérka prohlásila, že připravuje zákon na další referendum o nezávislosti.
Dnes se do hry dostanou americká data (maloobchodní tržby a výrobní inflace) a také rétorika Fedu. Ostře sledované bude zejména vystoupení šéfky Fedu Yellenové. Ta by měla zopakovat současnou mantru, která je založena na tom, že do konce roku zvýší (1x) úrokové sazby.