Prudký pokles kurzu libry, ke kterému došlo po hlasování o Brexitu, je mnoha ekonomy vnímán jako nevyhnutelný a většinou i žádoucí. Brexit totiž pravděpodobně sníží produktivitu britské ekonomiky a její konkurenceschopnost a životní standard bude ve srovnání s jinými zeměmi horší. Pokles libry zvýší inflaci, a to bude ta hlavní cesta, kterou se nižší životní standard projeví. Zároveň však obnoví konkurenceschopnost země. Podle MMF k tomu stačí oslabení libry ve výši 5 – 15 %.
Libra se nyní ve srovnání s jejím kurzem těsně před hlasováním o Brexitu nachází zhruba o 16 % níže. Co se dříve zdálo jako hladké oslabování, nyní vykazuje známky chaosu. Vláda naznačuje, že by preferovala tvrdý Brexit. Může jít o pouhé budování vyjednávacích pozic, nebo její skutečný postoj. Pravdu nezjistíme dříve než v polovině roku 2019. Trhy ale už nyní tvrdí, že tvrdý Brexit by vyžadoval prudké oslabení libry a vyšší inflační tlaky, než se dříve očekávalo. Bank of England zároveň dává najevo, že by mohla být ochotna tolerovat přechodnou vyšší inflaci a nezvedat kvůli ní sazby. Kombinace tvrdého Brexitu a superuvolněné monetární politiky určitě není receptem na tvrdou měnu.
Začíná se hovořit o tom, že na konci všeho by mohla být ztráta důvěry a nakonec i měnová krize. V minulosti se podobné krize dostavily většinou v době, kdy byla Británie členem systému pevných měnových kurzů, u kterých hrozil úplný rozpad. V roce 1976 ale přišla jedna z nejhorších krizí a kurz libry byl v té době volný. Příčinou krize byla hrozba vysoké inflace a ztráta důvěry ve fiskální a monetární politiku.
Nicméně inflace se nyní nepohybuje na úrovních roku 1976. Výnosy vládních dluhopisů sice začínají růst, ale nadále se drží na mimořádně nízkých úrovních. Dluhopisoví investoři stále považují Velkou Británii za vyspělou ekonomiku, které hrozí stejně tak deflace jako vyšší inflace. Japonsko provedlo v letech 2013 a 2014 významnou devalvaci bez toho, aby se inflace prudce zvedla. Velká Británie by toho měla být schopna taktéž.
Pokud by to Velká Británie nedokázala, šlo by o hrubou chybu v oblasti ekonomické politiky. Brexit ale pravděpodobnost takové chyby zvyšuje, protože kvůli němu sílí jak inflační, tak deflační tlaky. Konkrétně jde o negativní nabídkový a poptávkový šok. Ten první pramení z větší uzavřenosti britské ekonomiky, která bude mít negativní dopad na produktivitu. Ten druhý pochází z vyšší nejistoty a odložených investičních výdajů korporátního sektoru.
Klíčová otázka v této situaci zní: Je zamýšlené fiskální a monetární uvolnění vhodné v době, kdy libra má už za sebou prudké oslabení a inflační očekávání rostou? Britská ekonomika si navíc vede poměrně dobře a trh práce se nachází blízko plné zaměstnanosti. Britská premiérka Mayová naznačila, že by preferovala uvolněnější fiskální politiku, ale vyšší sazby.
Guvernér BoE Carney dává podle všeho stále přednost uvolněné monetární politice i přesto, že po hlasování o Brexitu se nedostavil očekávaný útlum. A premiérce dal v podstatě najevo, aby si hleděla svého. Podobné frikce jsou pak jen těžko tím, co by mohlo zvýšit důvěru v libru. Podle mého názoru je v současném prostředí rostoucích inflačních očekávání třeba přestávky v monetárním uvolnění na to, aby se měnové trhy uklidnily.
Autorem je investor a ekonom Gavyn Davies.
Zdroj: Financial Times