Američtí republikáni a demokraté se opět dohadují o tom, zda Rusko nějak ovlivnilo prezidentské volby v USA. Už je to ale celé tři měsíce, co se hovoří o tom, že v roce 2015 a poté i v roce 2016 se minimálně dvě skupiny hackerů s vazbou na ruskou tajnou službu vlámaly do počítačů a e-mailů vlivných demokratů. Poté zveřejnily řadu těchto e-mailů na Wikileaks. Americké tajné služby následně oznámily, že jsou si jisté, že tyto útoky byly organizovány ruskými tajnými službami. Nyní se však objevují nové informace.
Se kterými přišly Washington Post a . Podle nich informovala americká CIA Kongres o tom, že cílem Rusů nebylo jen obecné podkopání důvěry v americkou demokracii, ale aktivní práce na porážce Hillary Clintonové. Na názorech mnoha lidí to ovšem pravděpodobně nic nezmění. Republikáni, kteří nenávidí Clintonovou, jsou rádi, že volby prohrála. A demokraté mají jen o důvod víc nesnášet Donalda Trumpa.
Běžní Američané pak podle posledních průzkumů veřejného mínění uvedené informace většinou ignorují. Právě to by ale mělo být na celé věci to nejhorší, protože ruské snahy o ovlivňování politiky v západních zemích se šíří jako nebezpečný virus. Spojené státy jsou proti němu obvykle chráněny odolným politickým systémem a sofistikovanými tajnými službami. Většinou také platí, že když rozhádaným politikům tajné služby řeknou, že proti jejich zemi útočí někdo zvenčí, všechny spojí láska k vlasti. Nyní ale tato imunitní reakce nefunguje.
Problém není v tom, že by američtí politici nevěřili v ruské snahy ovlivnit volby. Naopak. Jenže republikáni nehodlají připustit, že autoritářská a protiamerická ruská vláda chtěla, aby zvítězil Trump. Demokraté se to snaží vyřešit vytvořením komise, která by byla složena ze zástupců obou hlavních politických stran a která by se problémem zabývala. Trump ale uvádí, že obvinění z toho, že ruští hackeři ovlivnili volby, jsou nepodložená. A začal útočit na důvěryhodnost amerických tajných služeb, kterým začne už brzy velet. V rozhovoru pro časopis Time Trump uvedl: „Mohlo to být Rusko, mohla to být Čína. Mohl to také být někdo z New Jersey.“ Ohledně spolupráce s Ruskem pak uvedl, že Rusko je „efektivní a Američanům může pomoci v boji s ISIS“.
Republikáni v Kongresu nyní stojí na mrtvém bodě. Dlouho snili o tom, že budou mít pod kontrolou Kongres i Bílý dům a prosadí svůj konzervativní program, díky kterému Spojené státy zamíří tím správným směrem. Umírnění republikáni vždy uznávali, že získat Bílý dům je těžké, protože klíčové části jejich programu, jako snižování daní velkým korporacím a omezení regulace, nejsou u lidí moc populární. Nyní stojí v jejich čele populista, který umí hovořit k masám, ale řada republikánů je z něj zoufalá. Příčinou je právě jeho náklonnost k Putinovi či zastrašování firem, kterým se Trump snaží udržet pracovní místa v USA.
Řada republikánů Putinovi nevěří, ale je jim sympatický ruský přístup k boji s terorismem, i když ten zahrnuje i bombardování cílů bez ohledu na to, kolik je v nich civilistů. Trump je podle všeho v pokušení dohodnout se s Putinem na tom, že jeho plán na absolutní zničení ISIS provedou vlastně Rusové, a to bez ohledu na napáchané škody. Za to se jim dostane uvolnění sankcí či slibu, že NATO už nebude dále rozšiřováno. Americká veřejnost by nad takovými ústupky jen mávla rukou a Trump by dosáhl svého.
Můžeme se ptát, zda mají podobné úvahy vůbec smysl. Důkazy nějaké spolupráce mezi Trumpem a Ruskem neexistují. Putin nesnáší Clintonovou, která zpochybňovala platnost ruských voleb v roce 2011, a to by mu mělo stačit na to, aby se radoval z její volební porážky. Není také jasné, zda zveřejnění e-mailů demokratických politiků americké volby skutečně ovlivnilo. A i kdyby, nyní už je po volbách a demokraté jejich výsledek nezpochybňují.
Jenže je také pravdou, že až nový americký prezident složí přísahu, ruské tajné služby budou slavit. A namísto toho, aby americké politiky jejich radost spojila, rozděluje je. Hovoříme přitom o největší demokracii na světě, a to je samo o sobě znepokojující.
Zdroj: The Economist