Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Víkendář - Mezi Putinem a Trumpem – nová budoucnost střední Evropy

Víkendář - Mezi Putinem a Trumpem – nová budoucnost střední Evropy

04.12.2016 16:00
Autor: Redakce, Patria.cz

Jen málo evropských vůdců se z výsledků amerických prezidentských voleb těšilo tak jako maďarský premiér Viktor Orbán. Příčina je zřejmá: Orbán i Trump mají v lásce zdi a ploty na hranicích, oba otevřeně obdivují ruského prezidenta Vladimira Putina, sdílí hlubokou skepsi vůči aktivní americké politice za hranicemi USA a zdá se, že jim nevoní ani liberalismus. Orbán Trumpa poprvé podpořil v červenci na cestě do Rumunska a když s ním pár dní po volbách hovořil po telefonu, řekl mu: „V USA jsem nebyl hodně dlouho, protože jsem tam byl považován za černou ovci.“ Trump se tomu zasmál a řekl mu, že on také.

V některých jiných zemích střední a východní Evropy ale takové nadšení po amerických volbách nepanuje. Pro Polsko, Ukrajinu či baltské země znamená vítězství Trumpa zpochybnění evropských systémů obrany a nutnost zvažování alternativ v případě, že nový americký prezident dodrží své sliby a omezí aktivity USA v NATO. Aliance přitom nedávno posílila své síly ve východní Evropě v reakci na stále agresivnější postup Ruska v této oblasti.

Ohledně budoucí Trumpovy politiky existuje řada otazníků, ale on sám několikrát zpochybnil takzvaný Článek 5, který stanoví, že útok na jednoho člena NATO znamená útok na všechny členské země. Trump hovořil i o tom, že jednotlivé členské země NATO by měly být zanechány v případě útoku jiného státu bez pomoci v případě, že nebudou na svou obranu přispívat více než doposud. Odpovědi na otázku, zda by bránil baltské země, se Trump doposud vyhýbal, volá ale po obnovení vztahů s Putinem. K.T. MacFarland, který Trumpovi radí v otázkách bezpečnosti, zase hovoří o tom, že Putin by měl dostat Nobelovu cenu míru.

Baltské země jsou zvyklé na to, že se stanou centrem pozornosti pokaždé, když se zhorší vztahy mezi USA a Ruskem. Po Trumpově volebním vítězství se tak opět spekuluje o tom, že Lotyšsko s jeho velkou ruskou menšinou bude dalším cílem Putinových vojenských dobrodružství. Jonatan Vseviov z estonského ministerstva obrany ale tvrdí, že každé volby sebou přináší nervozitu a přehnaná prohlášení, ale „nakonec bude vše v pořádku“. Podle něj jsou baltské země „stabilním regionem, i když tato stabilita může velmi rychle zmizet“. Zároveň je ale podle něho příliš zjednodušené tvrdit, že bezpečnostní situace na Baltu je nějak přímo provázána se vztahy mezi Ruskem a USA.

Některé země se ale na možnost odmítnutí vojenské pomoci ze strany USA přece jen připravují. Polský prezident Andrzej Duda doufá, že dojde k obnově středoevropské aliance, která fungovala po první světové válce a která by sloužila jako protiváha Rusku na straně jedné a Německu na straně druhé. Většina návrhů podobné aliance zahrnuje baltské státy, země Visegrádské čtyřky, Rumunsko, Bulharsko a některé další balkánské země. Michal Baranowski z The German Marshall Fund ve Varšavě ale tvrdí, že podobné plány nejsou realistické: „Polsko bylo podobnou alianci naposledy schopno vytvořit někdy v roce 1750. Nyní by ale podobné snahy mohly skončit hodně špatně.“

Sny o novém středoevropském Intermariu jsou nebezpečné i proto, že by mohly lidem, jako je Orbán, Lukašenko či Duda, dávat větší prostor pro zavádění politik namířených proti liberalismu. Vše by se také nakonec mohlo zvrhnout v předhánění se o to, kdo naváže lepší bilaterální vztahy s Washingtonem. V takové situaci by bezpečnost celého regionu značně trpěla. Duda a další evropští populisté jsou tak po Trumpově zvolení v těžké situaci. Na jednu stranu se radují z toho, že v USA zvítězil podobně smýšlející člověk. Na druhou stranu ale rostou jejich obavy z toho, že budou narušeny samotné základy evropské bezpečnosti. Po telefonickém rozhovoru s Trumpem si ovšem Duda liboval, že spolu „hovořili jako staří přátelé, i když se předtím neznali“.

Katarzyna Pisarska z European Academy of Diplomacy tvrdí, že Polsko bralo americké záruky bezpečnosti příliš dlouho jako danou věc. Pomohly i současné vládě, protože ta díky nim mohla prohlašovat, že lidé se nemusí bát Brexitu či dokonce rozpadu EU, protože tu stále jsou USA. Jenže to se změnilo a „celá vize toho, jakou pozici může Polsko v Evropě mít, se zhroutila“, tvrdí Pisarska. A dodává, že „Polsko nakonec zůstalo v jedné linii s Německem“. Polsko a další země v regionu nyní nemohou dělat nic jiného než čekat. Jak tvrdí bývalý poradce rumunského prezidenta Iulian Chifu, změna neproběhne hned, ale „prázdniny jsou u konce“.

Autorkou je Linda Kinstler.

Zdroj: The Atlantic


Čtěte více:

Rusko se raduje ze sankcí a rádo by je prodloužilo na další roky
30.11.2016 14:30
Kreml tvrdí, že vyhrál „sankční válku“, kterou proti němu rozpoutal Zá...
Daně ze zisku bychom snižovat neměli. Je třeba je úplně zrušit
30.11.2016 16:30
Snižování sazeb u korporátních daní je poslední dobou v kurzu. Donald...
Německo se už připravuje na obchodní válku s USA
02.12.2016 11:30
Přebytek německého běžného účtu leží na rekordně vysokých úrovních a ...
Shiller o hledání korporátních hvězd, které skončilo zvolením Trumpa
01.12.2016 16:30
V čele Spojených států bude stát podnikatel s desítkami let zkušeností...
Čínský plán „Made in China 2025“ začíná budit velké obavy
01.12.2016 11:30
Čínské firmy houfně nakupují společnosti v Evropě a někteří ekonomové ...

Váš názor
  • Cituji
    05.12.2016 8:52

    "Sny o novém středoevropském Intermariu jsou nebezpečné i proto, že by mohly lidem, jako je Orbán, Lukašenko či Duda, dávat větší prostor pro zavádění politik namířených proti liberalismu." A odkud, že ta paní ví, že liberalismus je to nejlepší pro Evropu. Nebo je to spíš jen víra, kterou je potřebné prosadit přes mrtvoly silou a inkvizicí.
    hb
    • Re: Cituji
      05.12.2016 9:10

      Tak pokud pro Tebe není svoboda základní liodská hodnota, pak už fakt nevím, co se s čechy stalo
      Velkamedvědice
Aktuální komentáře
18.03.2024
17:24Jaký by „měl být“ poměr cen akcií k objemu peněz?
17:03Spolupráce Applu a Alphabetu dnes nastartovala zájem o technologie  
16:02Gerber: Situace v Tesle by se mohla změnit k lepšímu…
14:50Ceny starších bytů v Praze, Brně a Ostravě vzrostly, dorovnávají loňsky pokles
13:50Týdenní výhled: Jak moc změní Fed projekci sazeb na letošek?  
12:37Než otevře Wall Street: Alphabet, Nvidia, PepsiCo  
12:15Týden začíná opatrně pro akcie i dluhopisy. O slovo si řekla AI, ale pozornost míří k sazbám  
12:09Eurostat: Míra inflace v EU v únoru zvolnila na 2,8 procenta, česká klesla pod unijní průměr
11:32Komerční banka, a. s.: Znovuzvolení členky Představenstva KB
10:56Růst maloobchodu a průmyslu v Číně na začátku roku překonaly odhady analytiků
10:26Zájem o akcie Redditu před vstupem na burzu pětkrát převyšuje nabídku
10:08ČEZ, a.s.: Doplnění výroční finanční zprávy 2022
10:06ČEZ, a.s.: Oznámení o výplatě úrokového výnosu
9:58ČSÚ: Ceny průmyslových a zemědělských výrobců v únoru meziročně opět klesly
9:31Zdroje Bloomberg: Apple vyjednává o zabudování umělé inteligence od Gemini do iPhonu
9:13Rozbřesk: Březnové rozhodnutí ČNB - zvítězí snížení sazeb o 50bps?
8:56Trhy zamíří v úvodu týdne vlažně vzhůru. Vláda dle Síkely rozhodne nejméně o dvou jaderných blocích, volby v Rusku vyhrál Putin  
8:55Nynější vláda rozhodne o nejméně dvou nových jaderných blocích, je přesvědčen ministr Síkela
8:50Putin získal celkem 87,28%, EU nikdy neuzná výsledky voleb na okupovaných územích Ukrajiny
6:36Investoři do amerických akcií ignorují riziko stagflace, říká stratég BofA

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
ČasUdálost
JP - Jednání BoJ, základní sazba
11:00DE - Index očekávání ZEW
13:30USA - Počet stavebních povolení