Donald Trump je zvolen prezidentem Spojených států a republikáni ovládají obě komory Kongresu, a tak do Ameriky přichází reforma zdanění právnických osob. Aktuálně diskutovaný balíček má dva důležité rysy: snížení sazby daně, ze současných 35 % na 20 %, či dokonce 15 %, a „přeshraničně korekční“ daň, která je typická pro režim daně z přidané hodnoty (DPH), ale u daní právnických osob je neobvyklá.
Přeshraničně korekční daň by přistupovala odlišně ke vstupům nakupovaným v tuzemsku a dovezeným ze zahraničí a povzbuzovala by vývoz. Korporace by si už nemohly odečítat náklady na pořízení importovaných vstupů od zdanitelného příjmu; zároveň by se jim ale nedanily výnosy z exportního odbytu.
Návrh vyvolal prudkou debatu, zda zlepší obchodní bilanci USA. Jako autoři, kteří uveřejnili vlastní práci o „fiskálních devalvacích,“ jsme přesvědčeni, že přeshraničně korekční daň by měla minimální vyhlídky na úspěch a že by mohla významně podkopat postavení Ameriky v oblasti čistých zahraničních aktiv.
Fiskální politika jako nástroj obchodní politiky
Nápad využít nástrojů fiskální politiky ke zlepšení obchodní konkurenční schopnosti pochází už od Johna Maynarda Keynese. Ve své Macmillanově zprávě pro britský parlament Keynes roku 1931 navrhl, aby se dovozní clo doplnilo o subvenci vývozu, což by imitovalo účinky devalvace směnného kurzu, a přece by byla zachována parita zlata a libry. My v naší práci dokládáme, že vedle této politické kombinace mohou země, které udržují pevný směnný kurz nebo jsou součástí měnové unie, dosáhnout téhož účinku zvýšením své DPH a snížením daní z mezd o odpovídající sumy. Této politice přesunu daní se dostalo značné pozornosti v eurozóně, kde ji v roce 2006 zavedlo Německo a v roce 2012 Francie.
Návrh nastupující Trumpovy vlády, že sníží sazby daní právnických osob a zavede přeshraničně korekční daň, se swapu mezi DPH a daní ze mzdy podobá, protože obě strategie zvyšují ceny dovozu a dotují vývoz. Neočekáváme ale, že taková strategie zlepší konkurenční schopnost USA, z toho prostého důvodu, že orgány USA udržují plovoucí směnný kurz.
Budou-li Trumpovy navržené reformy daní uskutečněny v úplnosti, dolar bude zhodnocovat společně s poptávkou po americkém zboží: 20% snížení daní vytlačí hodnotu dolaru nahoru o 20 %. To umaže všechny přírůstky konkurenční schopnosti. Nedošlo by k tomu, jedině kdyby Federální rezervní systém USA snížením úrokových sazeb zabránil zhodnocování dolaru. To by ale vyvolalo domácí inflaci, takže není namístě se domnívat, že by Fed takové opatření uskutečnil.
Kvůli plovoucímu dolaru je přeshraniční daň nesmyslný
Zatímco tedy zemím, které mají pevný směnný kurz nebo jsou součástí měnové unie, může přeshraničně korekční daň prospět, zemím s plovoucím kurzem nemá vlastně vůbec co nabídnout, protože výsledné měnové zhodnocování fiskální devalvaci kompenzuje.
Účinky americké přeshraničně korekční daně ale nebudou neutrální. Zhodnocující dolar by narušil pozici Ameriky v oblasti čistých zahraničních aktiv, protože drtivých 85 % jejích zahraničních pasiv je denominováno v dolarech, zatímco zhruba 70 % jejích zahraničních aktiv je denominováno v cizí měně. Jelikož zahraniční aktiva USA dosahují 140 % jejich HDP a zahraniční pasiva 180 % HDP, 20% zhodnocení dolaru by vyústilo v kapitálovou ztrátu ve výši kolem 13 % HDP.
Fiskální důsledky Trumpových návrhů by byly smíšené. Na jedné straně by přeshraničně korekční daň mohla zvýšit příjmy z daní, protože USA víc dovezou, než vyvezou. Při deficitu obchodu USA na úrovni 4 % HDP by 20% přeshraničně korekční daň vytvořila dodatečné příjmy z daní odpovídající asi 0,8 % HDP. Na druhé straně by příjmy klesly v důsledku nižší sazby daně z příjmu právnických osob a v zásadě by tak zmizely veškeré přínosy daně z dovozu.
Jistěže, přeshraničně korekční daň by měla další přínosy, o kterých nepojednáváme. Mohla by vytvářet dodatečné příjmy z daní tím, že by mezinárodní společnosti odrazovala od přesunů zboží mezi dcerami za vnitropodnikové ceny a od přesouvání zisků do zemí s nízkým zdaněním. A samozřejmě že nižší sazby daní by mohly působit jako ekonomická stimulace a snížit rozpočtový schodek.
Co se však týče mezinárodní konkurenční schopnosti, podstatné je, že nadnesený Trumpův daňový plán – zejména přeshraničně korekční daň – by se vší pravděpodobností neměl příznivý dopad na obchodní bilanci USA. Ještě horší je, že by mohl vyjít velmi draho s ohledem na čistá zahraniční aktiva USA.
Emmanuel Farhi je profesor ekonomie na Harvardově univerzitě. Gita Gopinathová, profesorka ekonomie na Harvardově univerzitě, je hostujícím akademikem v Bostonské federální rezervní bance, vědeckým spolupracovníkem National Bureau of Economic Research a mladým světovým lídrem Světového ekonomického fóra. Oleg Icchoki je profesor ekonomie a mezinárodních věcí na Princetonské univerzitě.
Copyright: Project Syndicate, 2017.
www.project-syndicate.org