Začíná měnová „studená válka“

Na počátku tohoto roku proběhl posun od tradiční formy měnových válek k „šanghajské spolupráci“. Tradiční měnové války jsou vedeny s pomocí negativních sazeb a kvantitativního uvolňování. Ty byly vystřídány implicitní dohodou významných centrálních bank, které se shodly, že příliš silný dolar škodí celé globální ekonomice.

Fed se pak posunul k více hrdliččí politice, ECB a BoJ přestaly dávat tolik důrazu na negativní sazby a následně proběhla stabilizace kurzu dolaru a zotavení cen komodit. Navíc bylo dosaženo jen postupného a řízeného oslabování čínské měny namísto toho, aby její kurz procházel prudkými pohyby.

Po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem jsme se posunuli do další fáze, kterou můžeme nazvat „měnovou studenou válkou“. Jde o válku studenou, protože centrální banky v ní postupují mnohem opatrněji. Už před americkými volbami postupovala Bank of Japan obezřetně směrem k dalšímu oslabování měnového kurzu. Výnosy desetiletých vládních dluhopisů zafixovala blízko nuly a to vedlo k elegantnímu oslabení jenu. Guvernér Bank of Japan Haruhiko Kuroda pak před několika dny hovořil o tom, že zatím není vhodná doba na ukončení cílení výnosů vládních obligací a oslabování jenu nazýval podružnou věcí.

ECB na počátku prosince přikročila ke skrytému snížení sazeb tím, že uvolnila podmínky pro nákupy dluhopisů, a to pomohlo k oslabení eura. Čínská PBoC od září zrychluje tempo oslabování renminbi k dolaru a podle reakcí Pekingu na zvýšení sazeb v USA je možné, že počátek roku přinese ještě rychlejší oslabování renminbi. Realita je tedy taková, že všechny významné měny k dolaru oslabují. Spojené státy zatím tímto vývojem nejsou nějak zvlášť vzrušeny. Fed dokonce v prosinci přikročil ne k jednomu, ale k dvojímu zvýšení sazeb. Vedle růstu klíčové sazby o 25 bazických bodů totiž jeho nové projekce dalšího vývoje sazeb implikují, že v roce 2017 dojde k většímu počtu zvýšení sazeb, než se dříve čekalo. Donald Trump a jeho tým pak možná posilování dolaru vnímají jako výraz důvěry trhů.

Dosavadní nevzrušený postoj USA k posilování dolaru ovšem pravděpodobně nepřežije prvních sto dní vlády Donalda Trumpa. Silný dolar totiž poškozuje americký výrobní sektor, tudíž doléhá na řadu Trumpových voličů. Pokud by měl i nadále sílit, může to zvýšit pravděpodobnost toho, že Trump se bude snažit naplnit svůj volební slib a zaměří se na země, které „manipulují s měnovým kurzem“. Jestliže k tomu dojde, mohou trpět riziková aktiva, která nyní naopak počítají s tím nejlepším scénářem dalšího vývoje. Pak by Fed mohl opět změnit výhled pro další zvyšování sazeb, což by mohlo snížit tlak na posilování dolaru.

Autorem je Joachim Fels

Zdroj: Pimco