Obchodní válka mezi USA a Čínou je nyní daleko pravděpodobnější, než v posledních několika letech. Prezident USA Donald Trump se při svém inauguračním projevu vrátil ke své ostré protekcionistické rétorice a i některá jména z jeho administrativy naznačují, že své výroky míní vážně. Analytici a finanční tisk se proto začínají zabývat, jak by mohla obchodní válka mezi ekonomickými velmocemi vypadat.
Nejprve je pro pořádek správné uvést čísla vzájemného obchodu. Podle dat obchodního zmocněnce USA při úřadu prezidenta USA v roce 2015 vyvezly do Číny zboží za 116 miliard dolarů, o 6 procent méně, než v předchozím roce, ale o 506 procent více, než v roce 2001, tedy před vstupem Číny do Světové obchodní organizace (WTO). Zato export služeb meziročně dále rostl a v roce 2015 byl na úrovni 45 miliard dolarů.
Čína vyváží víc, členství v WTO ale nahrává USA
Čína v bilaterálním obchodu USA válcuje. V roce 2015 vyvezla do USA zboží za 482 miliard dolarů, o 382 procent více, než v roce 2000. Ve službách však Čína „prohrává“, když jich před rokem vyvezla jen za necelých 16 miliard dolarů.
Z těchto čísel je patrné, že více ztratit může Čína, která ještě potřebuje industrializovat velké stále zemědělské oblasti ve vnitrozemí a jejíž rozvoj na exportu záleží – i když podle klasické ekonomické teorie by měl nižší vzájemný obchod a tím i menší specializace a s ní spojená menší produktivita přitížit oběma ekonomikám.
Zároveň stojí za podotknutí, že vstup Číny do WTO nahrál spíše americkým exportérům zboží, i když za rozvojovou Čínou stále zaostávají. Skoro se tak zdá, že odpovědí na to, co Trump a jeho lidé vidí jako nekalé obchodní praktiky, by neměl být protekcionismus, ale naopak další uvolňování bariér, zejména v obchodu se službami, kde mají USA komparativní výhodu.
Právě to byla ambice obchodní dohody Trans-Pacific Partnership (TPP), která měla vytvořit v Asii obchodní blok, ke kterému by se Čína časem musela připojit. Trump však hodlá TPP podle svých slov shodit ze stolu a iniciativu liberalizovat obchod v Asii by ironicky mohla převzít Čína.
Trump může zvýšit daně, Čína může šikanovat americké výrobce
Co pokud by na zvyšování amerických cel skutečně došlo? Trump jednou uvedl, že by se neštítil zvýšit cla na čínské zboží až o 45 procent. Pokud by se k podobnému odvetnému kroku odhodlala i Čína, jak v rozhovoru pro agenturu Bloomberg uvedl Jonathan Garner z , ztráty čínských podniků by mohly srazit hodnotu indexu MSCI China až o třetinu.
V Číně by nejvíce trpěly výrobci spotřební elektroniky (např. Lenovo), oblečení a výbavy pro domácnost. V roce 2015 totiž nejvýznamnějšími kategoriemi vývozních artiklů do USA byla právě elektronika, stroje, překvapivě nábytek a lůžkoviny, hračky, sportovní náčiní a boty.
Odpověď Číny by na sebe podle všeho nenechala dlouho čekat. Čínská vláda by podle zdrojů agentury Bloomberg mohla začít šikanou amerických společností majících závody v Říši středu – například antimonopolními řízeními, kontrolami, anti-dumpingovým vyšetřováním a bojkotem amerického zboží vládními organizacemi. Odveta by mohla zasáhnout společnosti Nike, GM, Ford, ale i třeba Texas Instruments.
Podle Garnera by však americké akcie mohly utrpět v případě obchodní války ještě více, neboť po čínském zboží je více geograficky divesifikovaná poptávka. Pro agenturu Bloomberg uvedl, že zatímco desetina amerických společností z indexu MSCI US získává alespoň 10 procent tržeb v Číně, jen 2 procenta čínských společností mohou říct to samé o USA.
Může být vítězem Evropa?
Tyto kroky jsou podle agentury Bloomberg vyhrazené pouze pro případ, že se USA odhodlají k „prvnímu výstřelu“ a bude je muset schválit nejvyšší stranické vedení. Podobně Čína zakročila například proti japonským firmám v roce 2012 a stejně, v mezích už existujících zákonů, zakročuje třeba i proti odlivu jüanů do bitcoinu – zvýšenými kontrolami burz a další administrativní zátěží, spíše než jasně danými kapitálovými kontrolami. Jen obavy z toho, že budou zavedeny, poslaly tento měsíc virtuální měnu pryč z několikaletých maxim (více ZDE).
Čínská vláda si toto chování může díky centralistické struktuře moci dovolit, na rozdíl od západních demokracií, kde jsou různé kontrolní orgány víceméně nezávislé. Spíše než oficiálními vyjádřeními Peking dává najevo své obavy z Trumpa prostřednictvím stranického tisku, který nového amerického prezidenta ostře kritizuje.
Z americko-čínské obchodní války by mohla těžit Evropa, pokud se její vztahy s Čínou zásadně nezhorší. Bojkot amerického zboží by totiž mohl nahrát exportérům z Evropské unie. Na druhou stranu by existovala i určitá šance, že Trump by začal zvýšení tarifů proti Číně požadovat i po Evropě. Měl by k tomu silný argument – vojenská obranyschopnost je stále do velké míry závislá na spojeneckých závazcích USA. To už je ale hodně vzdálená úvaha.
Přehnaný pesimismus?
Ne všichni však vidí budoucnost americko-čínských obchodních vztahů negativně. Jack Ma, šéf čínského internetového obchodu Alibaba na setkání v Davosu uvedl, že nevěří, že by k obchodní válce mohlo dojít. „Dejte Trumpovi trochu času. Je otevřený a naslouchá,“ řekl Ma.
Trump ostatně z některých svých výhružek, například zvednutí tarifu na 45 procent, už ustoupil. Je dost možné, že si svými výroky jen připravuje vyjednávací pozici na diplomatický střet s Čínou.
Šikana amerických společností v Číně by se také nemusela Pekingu vyplatit. Jsou to právě tyto společnosti, které přináší do Číny nejvíce moderních technologií a zaměstnávají přímo i nepřímo spoustu čínských občanů.