Pokud někde panuje extrémní konkurence, platí to o automotiv. Výrobní marže je srovnatelná s prodejní marží u dealerů. Potřeba neustálé inovace nutí automobilky k úvěrům, které banky poskytují opět s marží. Lze tedy říci, že automobilky živí kde koho a téměř nejhůře samy sebe sebe. Přitom mzdy v AP jsou nad průměrem, protože práce na výrobním pásu málokoho přitahuje, přitáhnout je tedy musí mzdy. Dalším faktorem, který významně ovlivňuje konkurenceschopnost je výroba aut šitých na míru potřeb a vkusu zákazníků. To vede k tomu, že značná část produkce má už řadu týdnů před vlastní výrobou svého zákazníka. Schopná automobilka má tedy potřebné dovednosti a informace, které potřebuje a touto cestou získá nejsnadněji. Neplatí to jen o AP. GE, která dělá téměř vše měla (možná ještě má) divizi bankovnictví, které ovšem samo o sobě podléhá fin. krizím jako obchodní i investiční bankovnictví, pokud tam začne konkurovat a fušovat do řemesla. Na vlastní kůži jsem prodělal neúspěšné jednání s nejmenovanou obchodní českou bankou o otevření účtu pro zahraničního subdodavatele AP a o 10 let později s GE bankou o profinancování již nastartovaného projektu (mimo AP). Bylo to jednání já o voze, oni o koze a bezúspěšné. Stálo je to trvalou ztrátu bezrizikové úrokové marže. Místní pobočky nechtěly ani přemýšlet o dealu a odkazovali se na centrálu, kde prý mají potřebné kompetence. Naštěstí pro mého zaměstnavatele to nebyly místní pobočky všech bank, našli se schopnější, výběr byl však velmi omezený. Bankovních institucí u velkých automobilek bych se nebál jako zdroje problémů. Musí však odolat pokušení "laciných" výdělků na finančních derivátech.
lime
