Jak by mohla vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho ekonomická politika ovlivnit chování Evropské centrální banky? Trump se vyjadřuje kriticky ohledně „podhodnoceného“ eura. ECB by se tak mohla snažit vyhnout se „provokacím“ a dalšímu oslabování eura k dolaru. Podle našich odhadů je přitom reálný kurz eura k dolaru podhodnocen jen mírně (7 – 8 %), Trump ale spojuje americké vnější deficity právě se slabým eurem.
Pokud americká vláda zavede fiskální stimulaci v situaci, kdy se ekonomika nachází ve stavu blízkém plné zaměstnanosti, dojde v USA k významnému růstu inflace i dlouhodobých sazeb. Tento vývoj by mohl být ještě podpořen protekcionistickými kroky, o kterých nový americký prezident hovořil během své volební kampaně. V případě, že sazby v USA začnou růst, projeví se to pravděpodobně i růstem sazeb v eurozóně. V takovém případě by se ECB mohla pokoušet o protiopatření, která by růstu sazeb a souvisejícím rizikům bránila. Nebezpečné by bylo zejména zvýšení vládních výnosů na dluhopisových trzích periferie a ECB by v případě takové hrozby mohla například prodloužit program kvantitativního uvolňování až do roku 2018.
Protekcionistická opatření ze strany USA či tlaky na to, aby evropské firmy začaly vyrábět více své produkce v USA, by omezily evropské exporty do USA. Následně by došlo k útlumu ekonomické aktivity v Evropě a i to by mohlo přimět ECB k dalšímu uvolňování monetární politiky. Z následujícího grafu je zřejmé, že čisté exporty směřující z eurozóny do USA (v poměru k nominálnímu produktu) od roku 2009 do roku 2015 prudce rostly (fialová křivka). Šedá křivka ukazuje meziroční růst těchto vývozů:
;
Celkově se tedy domníváme, že vláda Donalda Trumpa bude svými kroky nutit ECB do expanzivnější monetární politiky. Brzdou by mohly být pouze obavy z reakce prezidenta Trumpa na oslabující kurz eura k dolaru.
(Zdroj: Natixis)