Netrvalo to dlouho. Trumpově administrativě stačilo jen dva a půl měsíce na to, aby vyprovokovala tzv. Liz-Truss moment, kdy po vzoru letní britské premiérky z roku 2022 provedete vážnou hospodářsko-politickou chybu, která spustí nejen výprodej akcií, ale i vlastních vládních dluhopisů a měny (tj. USD). Včera a předevčírem v noci jsme něco takového pozorovali, což je pro nás záminka k zamyšlení nad implikacemi posledního vývoje pro americký růst. Neboť, ačkoliv hospodářsko-politická ambice vysokých celních sazeb měla dostat ekonomiku do zpět rovnováhy, tak jejich dopad bude zřejmě přesně opačný – ekonomika bude slabší, a tím dojde i ke zhoršení na trhu práce. Specificky pokud jde o růst, tak počítáme s tím, že již během 2. čtvrtletí se na straně poptávky začnou projevovat negativní důsledky posledních událostí, které budou generovány třemi kanály: restriktivní povahou vyšších cel, zvýšenou mírou nejistoty pro podnikatelské subjekty a obchodní válkou, která poškodí i americkou ekonomiku.
V první řadě je třeba vidět, že nárůst efektivní celní sazby o 15-20procentních bodů se fakticky rovná velmi bolestivé fiskální restrikci v rozsahu cca 1-1,5 % HDP. Navýšení celních tarifů tudíž velmi negativně zasáhne výdaje domácností, přičemž tento efekt může být zesílen propadem spotřebitelské důvěry. Další negativní efekty, jež právě souvisí s propady akciových a dluhopisových trhů, jsou jednak všeobecný nárůst podnikatelské nejistoty a jednak také nežádoucí (resp. sebenaplňující se) zpřísňování finančních podmínek. I zde se hraje o čas, neboť čím déle současná nejistota vydrží, tím horší budou dopady na investiční aktivitu. A konečně, nelze podceňovat ani očekávaný propad zahraniční poptávky po amerických exportech. Ten může být vyvolán nejen odvetnými opatřeními, ale i bojkotem americké produkce (viz propad prodejů Tesly či pokles zahraničních návštěvníků USA).
Může takový mix stačit na vyvolání recese v USA? Uvidíme. Každopádně negativní revize amerických růstových čísel z období před Dnem osvobození je nevyhnutelná. My ji předběžně odhadujeme v rozsahu 0,8-1,8procentního bodu (kumulativně pro roky 2025-2026). Na přesnější odhad revize růstu pro rok 2025 si ovšem bude dobré počkat na zveřejnění výsledku HDP za první kvartál (30. dubna), který vzhledem k efektu předzásobení (před navýšením cel) může skončit v záporu, a tím by mohl nastavit velmi nízký startovací základ pro celý rok. Jinak dodejme, že (negativní) efekt vyšších cel by se mohl projevit v tvrdých datech za měsíc květen či červen, což implikuje potvrzení toho, že se růst vypařuje, a bude k dispozici až na počátku letních prázdnin.
*** TRHY ***
Koruna
Další otočka Donalda Trumpa v celní politice tentokrát korunu potěšila. Pozastavení platnosti recipročních cel na 90 dní (s výjimkou Číny, u které byla cla zvýšená na 125 %) přineslo na trhy významnou úlevu a ústup averze k riziku. To se pochopitelně líbí i koruně, která se posouvá zpět k hranici 25,00 EUR/CZK. Zásadní otázkou je nyní to, jak dlouho pozitivní sentiment na trzích převládne. Průměrná celní sazba USA je stále hodně vysoká a otevřená obchodní válka s Čínou bude jistě bolestivou záležitostí. Proto krátkodobě nevidíme příliš prostoru pro další zisky koruny. Jedinou konstantou tak zůstává nejistota a s tím spojená vysoká míra rozkolísanosti.
Eurodolar
Otočka amerického prezidenta Trumpa v recipročních otázce cel a jejich další zvýšení pro Čínu (poslední sazba se zastavila na hodnotě 125 %) přinesla neuvěřitelnou volatilitu na trhy s rizikovými aktivy. Trumpův obrat měl však podstatně menší dopad na eurodolar, který se stále pohybuje v pásmu 1,09-1,10. Výprodej amerických dluhopisů totiž pokračuje za jakýchkoliv okolností, což drží dolarové sazby relativně vysoko.
Za předpokladu, že se nedočkáme další super-zprávy z Bílého domu, tak by do dnešního obchodování mohla konečně promluvit i nějaká makroekonomická data, a to konkrétně americká březnová inflace. Společně s trhem počítáme, že celková inflace poroste díky klesajícím cenám benzínu jen 0,1 % meziměsíčně, přičemž jádrová o 0,3 %. Překvapení však nejsou vyloučena, neboť některé položky (spotřebního zboží) mohly v očekávání vyšších celních sazeb růst rychleji.
Akcie
Zámořské indexy skokově rostly po oznámení odkladu cel o 90 dní ze strany Donalda Trumpa. Tržní euforie tak s velkým objemem vyhnala index S&P 500 z pásma hrozícího medvědího trhu a indexy se tak svým pohybem vrátily do roku 2020, kdy jsme mohli zaznamenat podobné skokové pohyby. Téměř všechny akcie tak včera uzavřely v zisku. Goldman Sachs a jeho analytici včera také stáhli svůj report, ve kterém očekávali, že USA vstoupí do recese. Wallmart komentoval, že se chystá na zhoršující se prostředí a plánuje věnovat maximum udržení cen výrobků na přijatelných úrovních. Hlavní akciové indexy uzavřely včerejší den následovně: S&P 500 +9,56 %, Nasdaq 100 +12,02 % a Dow Jones +7,91 %.