Covid. Válka na Ukrajině. A teď Donald Trump. Globální ekonomika se v posledních letech musí vypořádat s celou řadou šoků, které zásadním způsobem ovlivňují její fungování. Americký prezident nyní přichází s revizí poválečného bezpečnostních uspořádání v Evropě a také mezinárodního obchodního systému. A přestože je v úřadu jen dva a půl měsíce, negativní dopady „Trumpova šoku“ jsou již citelné v reálné ekonomice i na finančních trzích.
Prvotní dopad Trumpových vesměs chaotických politik – zejména na poli obchodních cel – je skokový nárůst nejistoty. Ta byla v případě americké hospodářské politiky za poslední čtyři dekády vyšší jen dvakrát, v letech 2011 a 2022. Zvýšená nejistota je brzdou zejména pro firemní investice – zatímco pro podniky je racionální vyčkávat, pro ekonomiku jako celek jde o negativní zásah do růstu. Vysoká nejistota se nelíbí ani domácnostem, což ilustruje březnový prudký propad spotřebitelské důvěry na nejnižší úroveň za poslední čtyři roky.
Vysoká nejistota netrápí jen reálnou ekonomiku, ale také finanční trhy. Americké akcie zažily po zvolení Donalda Trumpa nejprve euforii, vcelku rychle však přišlo vystřízlivění. Donald Trump 2.0 bude evidentně klást podstatně menší důraz na vývoj akciového trhu a ten od jeho inaugurace ztrácí zhruba 6 % (S&P 500). Pozornost investorů (i jejich peníze!) se mezitím ve velkém přesouvají do Evropy, kde po přijetí historického fiskálního balíčku zavládl optimismus. A německý akciový index DAX na to konto přidává k dobru přibližně 6 %.
V případě tržních sazeb vidíme od ledna rozdílný vývoj na obou stranách Atlantiku. Americké delší výnosy reagují poklesem na slabší růstová čísla, zatímco dlouhý konec německé výnosové křivky zůstává zvýšený díky plánované rozpočtové expanzi. Vše ale může být jinak již v tomto týdnu, kdy Donald Trump představí doposud zřejmě nejrazantnější kroky v obchodní politice, přičemž na stole je i pesimistický scénář v podobě 20% plošných cel vůči Evropě.
Ať již zítřejší Trumpova show dopadne jakkoli, negativním impulsem nebudou jen obchodní cla, ale i nárůst nejistoty, která může přetrvávat po delší dobu. V tomto ohledu jde vlastně o bezprecedentní šok, se kterým jako ekonomové nemáme v podobném měřítku zkušenost. Jedno je však jisté – čím déle bude „Trumpů šok“ trvat, tím vyšší pravděpodobnost výraznějšího zpomalení americké ekonomiky, což by byla špatná zpráva i pro globální ekonomiku.
*** TRHY ***
Koruna
Česká koruna se zpočátku týdne nepouští do větších akcí a vyčkává na středeční rozhodnutí amerického prezidenta Trumpa v otázce obchodních cel vůči Evropě. Vzhledem k vysoké míře nejistoty pracujeme se dvěma scénáři s rozdílným dopadem na českou měnu. Optimistický scénář počítá s potvrzením 25% cel na dovoz automobilů a relativně mírnými recipročními cly, což by mohlo přinést lehkou úlevu a korunu výrazněji nerozhodit. Pesimistický scénář kalkuluje s plošnými cly v rozsahu 20 % na evropské dovozy, vůči kterým by byla koruna podstatně zranitelnější a hrozilo by jí oslabení výrazněji nad úroveň 25,00 EUR/CZK.
Eurodolar
Včerejší německá inflace (ač mírně nižší, než se čekalo), nedala eurodolaru silnější záminku, aby se vyvlékl z vyčkávacího módu, který na trhu panuje před oznámením nových vyšších amerických cel.
Ještě předtím, než budou nové celní sazby v USA zítra oznámeny, tak ovšem trh bude muset vstřebat dvě důležitá makro čísla, kterými budou počty otevřených pracovních pozic (JOLTS) a podnikatelská nálada v americkém průmyslu (index ISM). Oba indikátory mohou být velmi důležitým podnětem pro dolarové sazby, které mají tendenci v posledních seancích klesat. Pokud se však na straně dat dostaví zklamání, tak rizikem je další propad dolarových sazeb a posun eurodolaru výše.