Bank of Canada včera poprvé po sedmi letech zvýšila úroky a je první zemí z klubu G7, která se přidala ke Spojeným státům a utahuje měnovou politiku. V posledních týdnech navíc překvapivě nasadil jestřábí tón i šéf ECB Mario Draghi. V důsledku toho se během posledních čtrnácti dnů dostal pod masivní tlak německý bund a více než zdvojnásobil svůj výnos (na deseti letech). Co se vlastně děje a může to mít nějaký dopad i na ČNB?
Atmosféru pravděpodobně změnila schůzka centrálních bankéřů na výročním zasedání Banky pro mezinárodní platby (BIS) ve švýcarské Basileji. Do tohoto setkání platilo, že jak Bank of Canada tak ECB mluvily výhradně o pokračování měnové expanze. Nová výroční zpráva BIS však vyslala varování, že by “dobrých časů” mělo být využito k normalizaci měnové politiky (http://bit.ly/2sG9NBo). Nebylo to pravda úplně první varovné zvolání, zdá se, že tentokrát však udělalo na centrální bankéře skutečně dojem a po návratu z Basileje řada z nich začala alespoň verbálně “přitvrzovat”.
BIS ve své výroční zprávě identifikovala čtyři rizika, která mohou narušit pokračující globální růst. Vedle nárůstu protekcionismu, problému příliš vysokého zadlužení a dosažení vrcholu dalšího finančního cyklu se jedná především o riziko rychlého růstu sazeb v případě, že by s jeho růstem centrální banky zaspaly a musely jít později se sazbami agresivně vzhůru. Navíc BIS správně nevnímá rizika jako oddělená nýbrž jako spojené nádoby. Pokud budou muset v budoucnu centrální banky nepřiměřeně agresivně zvyšovat úrokové sazby, zvýší to riziko otočení finančního cyklu (nové finanční krize), vyostří problémy s nadměrným dluhem a podpoří protekcionistické snahy.
Jednoduchý závěr tedy zní - neodkládat rozumné a postupné utahování měnové politiky a začít s ním v dobrých časech. Uvidíme, jak se v tomto světle vyvine dál komunikace šéfa ECB Maria Draghiho na zasedání příští týden - přes výrazné zisky eura si pravděpodobně udrží lehce jestřábí tón. A v takovém prostředí může být nakonec i ČNB v pokušení vyzkoušet si v srpnu první růst úrokových sazeb, a to nehledě na to, že včerejší inflace přinesla českým centrálním bankéřům lehké zklamání.
TRHY
CZK a dluhopisy
Česká inflace lehce poklesla na 2,3 %, nicméně jádrová inflace zůstává stabilně vysoká (2,5 %). Oproti prognóze ČNB tak v červnu celková inflace zůstala nižší a jádrová vyšší.
Bankovní rada vyhodnotila nové číslo jako mírně proti-inflační. Celková rizika prognózy ale pravděpodobně zůstanou vyrovnaná. Koruna na dané zprávy prakticky nereagovala a drží se v líném letním obchodování poblíž 26,10 EUR/CZK. Důležité pro ni může být zasedání ECB příští týden a pak jakékoliv výroky centrálních bankéřů, naznačující ochotu nebo neochotu jít se sazbami nahoru již v nejbližších měsících.
EURUSD + zahraniční FX
Vystoupení šéfky Fedu Yellenové v Kongresu a zvýšení úroků ze strany Bank of Canada přineslo sice odpoledne volatilitu na eurodolarový trh, ale měnový pár EUR/USD se dnes po ránu nakonec pohybuje tam kde včera touto dobou. Pokud jde o vystoupení Yellenové tak pro dolar z něj vyplynul jeden podstatný holubičí vzkaz - Fed považuje rovnovážnou (reálnou) úrokovou za velmi nízkou (blízkou nule) a tudíž se zvyšováním úroků není kam spěchat (aneb příštího zvýšení se můžeme dočkat nejdříve v prosinci, ale i tento termín začíná být čím dál více ohrožen).
Dnes jde J. Yellenová mluvit do druhé komory Kongresu (Senátu), ale nepředpokládáme, že by trh dostal zásadně jiné informace než včera. Spíše budou zajímavé údaje o výrobní inflaci v USA, které trh naladí před zítřejšími daty za spotřebitelskou inflaci.
Holubičí vyznění vystoupení Yellenové se nicméně může pozitivně odrazit na emerging markets měnách včetně forintu a zlotého. Půjde však jen o krátkodobý efekt, neboť za týden je zasedání ECB, které bude pro střední Evropu daleko důležitější.