Dnes přichází na řadu asi poslední velké číslo z české ekonomiky, které mimochodem může podpořit, nebo spíše nalomit úvahy centrální banky o brzkém zvyšování úrokových sazeb. Bude to sice „jen“ číslo za červen, avšak může docela dobře ovlivnit další inflační výhledy centrální banky. Zvlášť pokud se realita ještě více vzdálí od modelového pohledu ČNB. Předpokládáme, že ano, avšak než předem spekulovat nad výsledkem, který bude za chvíli znám, podívejme se na dosavadní podrobná inflační čísla za ČR, která se zveřejňují obvykle do tří týdnů po samotné inflaci.
Asi nepřekvapí, že se na dosavadní inflaci podílejí ze třetiny vyšší ceny potravin, především mléčných výrobků a masa, které zprostředkovaně odrážejí všeobecně rostoucí poptávku po tomto zboží na zahraničních, především asijských trzích. V tomto případě tedy nemůžeme příliš hovořit o domácích inflačních tlacích. Dalším v pořadí, co posiluje inflaci v posledních měsících, jsou náklady na bydlení a dopravu. Dohromady se na inflaci podílejí stejně jako potraviny, tedy osmi desetinami procentního bodu. Patří sem i tzv. hypotetické nájemné (s vlivem 0,3 procentního bodu), které zahrnuje tržní ceny nových bytů na klíč, vlastní výstavbu, ceny renovací a rekonstrukcí bytů a rodinných domů, a to vše s téměř devítiprocentním podílem na spotřebitelském koši používaném pro výpočet inflace. Takto se vlastně do inflace přímo dostává vliv současného realitního boomu a navíc se zohledněním specifického postavení Prahy, kde je váha cen nových bytů podstatně vyšší než ve zbytku ČR.
V případě dopravy asi nikoho nepřekvapí, že příspěvek k inflaci doposud generovaly především meziročně vyšší ceny pohonných hmot. S tím, jak se ovšem ceny benzínu a nafty sunou letos dolů, ztrácí se i jejich proinflační efekt. Ceny PHM jsou aktuálně téměř na stejné úrovni jako loni v létě, takže tento inflační faktor přestává fungovat. A dočasným je nejspíše i poslední z významnějších „tahounů“ inflace, a sice EET u restauračních služeb. Jedinou inflační „jistotou“ tak nadále zůstanou ceny bydlení a, jak se zdá, i másla.
TRHY
CZK a dluhopisy
Koruna se včera nepokoušela o zdolání dalších maxim a v klidu oscilovala v blízkosti úrovně 26,10 EUR/CZK. Dnes by mohla dostat impuls v podobě červnové inflace, která může na čas zbrzdit ČNB v její snaze brzy začít zvyšovat úrokové sazby. Sice to po minulém zasedání bankovní rady vypadalo na jasný záměr zvýšit sazby ještě v srpnu nebo v září, nicméně samotné jednání bylo asi barvitější, jak naznačuje zápis. Přece jen se tam ozývají hlasy, že odkladem by ČNB nic ztratit nemusela.
EURUSD + zahraniční FX
Dolar včera výrazně oslabil, což lze připsat americké politice, resp. vracející se ruské aféře D. Trumpa a opětovně se tenčícím nadějím na změny v Obamacare, jež trh bere jako proxy pro úspěch na schválení daňové reformy. Dolaru také ublížilo vystoupení vlivné členky FOMC Brainardové, která uvedla, že rovnovážná reálná úroková sazba v USA je blízko nule, a tudíž šance na další zvyšování úroků jsou nízké.
Eurodolar se tedy přiblížil k důležité hladině 1,15 a bude zde vyčkávat na večerní vystoupení šéfky Fedu Yellenové v kongresu. Pokud ta zopakuje spokojenost s vývojem ekonomiky, mohl by dolar část ztrát smazat.
Libra slábne nejen vůči euru, ale samozřejmě i vůči koruně. Ke zhoršení její kondice došlo po komentáři B. Broadbenta, viceguvernéra britské centrální banky, který se sice nevyjadřoval přímo k měnové politice, ale zdůrazňoval negativní důsledky omezení zahraničního obchodu po opuštění EU. Naznačuje tím, že se v rámci rozděleného měnového výboru řadí k tomu křídlu, které preferuje opatrnost s utahováním sazeb před rizikovým obdobím brexitu.
Důležité pro hlavní devizové (a samozřejmě i dluhopisové) trhy - včetně libry a dolaru - bude dnešní zasedání kanadské centrální banky. Ta by mohla zvýšit úrokové sazby a dát eventuálně další signál, že měnová politika ve světě bude všeobecně přitvrzovat.