Ohledně ruských prezidentských voleb si podle Oksany Antonenko z Politico můžeme být jistí dvěma věcmi: Za prvé, zvítězí v nich Vladimir Putin (většina průzkumů tvrdí, že pro něj bude hlasovat asi 70 % voličů). Za druhé, volby nebudou férové a svobodné podobně, jako tomu bylo u všech předchozích voleb v postsovětské historii. Mezi Rusy přitom roste nespokojenost s tímto stavem a to se může projevit už při dalších volbách.
Skutečný konkurenční boj politiků a politických stran je v Rusku značně omezený. Kreml ovládá řadu médií a má obrovský vliv na smýšlení voličů. Putin má za sebou ohromné zdroje, Alexeji Navalnému byla možnost kandidatury na prezidentský post upřena a Rusové tak v podstatě nemají velkou volbu. Přesto by současné volby neměly být považovány za irelevantní, protože ukazují, že k určité změně přece jen dochází.
Podle Politico roste tlak na změnu ve všech částech ruské společnosti a zejména mezi mladými, kteří jsou aktivní na sociálních sítích. A to se může nakonec projevit i v politice. Rusko se v tomto ohledu liší od zemí jako Čína nebo Turecko - tradiční média jsou sice také do značné míry pod kontrolou vlády, ale svět internetu je tu relativně svobodný a otevřený.
V Rusku podle Politico kvetou místní sociální sítě a vzniká tak nový segment společnosti. Ten jde napříč jejím tradičním rozdělením a tvoří jej jak mladí aktivisté, tak velká část střední třídy. Pro Kreml bude mnohem těžší vypořádat se s nově vznikajícím tlakem, protože již nejde o podobné protesty jako v letech 2011–2012. Mladí také nemají strach a jsou znechucení politickými elitami, které jsou u moci už dlouhá léta. K nespokojenosti značně přispěly i tři roky recese, klesající reálné příjmy a obrovská míra korupce.
Mladí lidé se v Rusku cítí jako v pasti, protože díky internetu mají dobrý přehled o možnostech, které mají jejich vrstevníci na Západě. Objevuje se tak stále více případů, kdy se například studenti ve školách postaví proti tlaku jejich učitelů a vedení škol a spolu s dalšími lidmi odmítnou oficiální propagandu. V současných volbách ještě tito mladí nemohou představovat rozhodující sílu, nicméně u voleb v roce 2024 může být všechno jinak.
V roce 2010 bylo se svou ekonomickou situací spokojeno přibližně 60 % Rusů z vyšších příjmových skupin. V roce 2016 to už u této skupiny lidí bylo jen asi 20 %. Jde o nejhlubší propad ve všech postkomunistických zemí a v roce 2017 se situace pravděpodobně k lepšímu výrazně nezměnila. Podle Sberbank rostly příjmy střední třídy v minulém roce o 2 %. Inflace přitom dosáhla více než 3 %. Horšící se ekonomický výhled jde ruku v ruce s rostoucí politickou apatií. Podle nedávného průzkumu think tanku Levada cítí neuvěřitelných 89 % Rusů bezmoc ohledně možnosti ovlivnit situaci v zemi. Asi 60 % lidí necítí za současnou situaci žádnou zodpovědnost.
Rostoucí nespokojenost je patrná i mezi podnikateli, ale celkově se zatím neprojevila v nějakých politických změnách. Ty zatím nastaly jen v oblastech, jako je systém vzdělání a zdravotní péče. A podle Politico je také patrný rostoucí rozkol mezi politickými špičkami, kterým již k jednotě nestačí „pokrymská vlna patriotismu“. Není tak překvapením, že Kreml se s velkými problémy snažil vyladit Putinovu volební kampaň, aby na popsané změny reagovala. V nadcházejícím funkčním období je pak podle Politico pravděpodobné, že tlaky budou narůstat.
„Pokud má Putin zajistit dostatečný ekonomický růst, musí provést reformy, které ale vyžadují změny v rozdělení politické moci v Rusku. Současné volby vyhraje, ale tím pro něj skutečný boj teprve začne a výsledek je nejistý,“ píše Politico. Na počátku tohoto století mohl totiž Putin omezovat osobní a ekonomickou svobodu, protože prudce rostly příjmy společnosti a zlepšoval se životní standard. Není ovšem pravděpodobné, že by se něco takového v následujících letech opakovalo už proto, že ekonomika by musela růst o 4 – 5 % ročně. Nyní ji totiž tíží relativně nízké ceny ropy, nedostatečné investice, nekončící expanze státního sektoru a úpadek v podnikatelské sféře.
Zdroj: Politico