V polovině letošního roku si index Standard & Poor’s 500 připisuje jen pár procentních bodů, DJIA je v podstatě na nule. „Pokud jsou vaše akcie v záporu, může vás uklidnit to, že pravděpodobně budou zase v plusu. Tak tomu totiž obvykle je,“ tvrdí na stránkách Bloombergu známý investor Barry Ritholtz. Dodává ale jednu důležitou věc: Musíte zůstat v klidu.
„Klesající ceny akcií podle studií vyvolávají řadu fyzických a psychologických problémů. Byla například pozorována silná korelace mezi zdravím investorů a volatilitou na trhu. Během období vysoké volatility dokonce dochází k vyššímu počtu vyšetření lidí ve zdravotnických zařízeních a k většímu počtu infarktů. Roste panika, objevuje se více stavů deprese. Během Černého pondělí roku 1987 se trh propadl o 23 % v průběhu jednoho dne a v kalifornských nemocnicích přijali o 5 % více případů,“ píše investor. A pokračuje:
„Můj kolega Nick Maggiulli hovoří o finančním posttraumatickém stresu, který je skutečnou hrozbou. Pokud se nám v hlavě neustále honí vzpomínky na poslední propad trhu, může to ovlivnit naše budoucí investiční rozhodování. Existuje cyklus, který v nás budí pocit bezmoci, a ten vyvolává nebezpečné a někdy dokonce fatální reakce. Tento cyklus vyvěrá z našeho pocitu, že máme mít věci pod kontrolou. Když pak zjistíme, že tomu tak není, objeví se strach, panika.“
Behaviorální finance mají na takový problém řešení. Je třeba porozumět tomu, co skutečně pod kontrolou máme a co si jen nalháváme. Pak se dokážeme vyhnout škodlivým emocionálním reakcím. Vše možná nejlépe ilustruje pár příkladů. Mimo naši kontrolu je například pohyb celého trhu, geopolitický vývoj, ziskovost korporací, rozhodování Fedu, volatilita, inflace, HDP, kvalita dalšího dílu Hvězdných válek, vývoj brexitu či mír na Blízkém východě.
Problém spočívá podle Ritholtze v tom, že příliš mnoho času věnujeme právě oblastem, které evidentně ovlivnit nemůžeme, ale ignorujeme to, co ovlivnit můžeme, a dokonce bychom měli. Sem v oblasti investic patří zejména složení portfolia, jeho obrat, sledování mediálních zpráv (co se týče množství i kvality), management našich očekávání, nadějí a motivace, finanční páka, kterou pro investování používáme, management rizika a zvážení výše ztrát, které jsme schopni a ochotni unést, emoční reakce či třeba knihy, které čteme a podle jejichž rad se řídíme.
„Můžete také používat stejný proces, jaký používají americké speciální jednotky. Jejich členové si před zásahem procházejí vše, co se může pokazit a co může vyjít, tak, aby následně nebyli překvapeni a reagovali adekvátně a s chladnou hlavou. Pro ochranu svého zdraví můžete udělat hodně. Řecký stoik Epictetus tvrdil, že v životě je nejdůležitější vyjasnit si, co mám pod kontrolou, a co je tudíž ovlivněno tím, jak se rozhodnu. Dobro a zlo pak podle něj nemáme hledat ve věcech, nad kterými nemáme žádnou moc, ale v našich rozhodnutích a v nás samých,“ uzavírá Ritholtz.
Zdroj: Bloomberg