Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Víkendář: Jak bude Evropa vypadat v roce 2020?

Víkendář: Jak bude Evropa vypadat v roce 2020?

14.07.2018 7:29
Autor: Redakce, Patria.cz

„Liberální demokracie západní Evropy se již roky obávaly posunu k autoritářství v nových členských zemích Unie na jejím východě. Platilo to zejména o Maďarsku a pak Polsku. V listopadu 2018 dospěli evropští vůdci k názoru, že nemají jinou možnost, než zvýšit tlak vyvíjený na Polsko. Odejmutí jeho hlasovacích práv při rozhodování EU nebylo na stole, protože Maďarsko naznačovalo, že pro něj hlasovat nebude, a tento krok by tudíž nebylo možno schválit. Namísto toho se na jaře 2019 přesunula pozornost k oblasti, kde byly páky západní Evropy nejsilnější. Tedy k penězům,“ píše na svých stránkách The Economist v úvaze o tom, jak by z pohledu roku 2020 mohl vypadat vývoj v Evropě v následujících letech. A pokračuje:

V květnu 2019 začalo přituhovat. Celoevropské volby nečekaně posílily pozici francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a politické spektrum v Evropském parlamentu se posunulo doleva. Výsledky voleb vyvolaly tlak na dodržování liberálních principů v Unii a k programům financování chudších regionů byla připojena podmínka dodržování vlády práva. Proti tomu přirozeně protestovalo Polsko s Maďarskem, ale také země jako Česká republika, Slovensko, Rumunsko a Bulharsko, které byly také čas od času viněny z toho, že jejich vlády mají do dokonalosti daleko. 

Jejich vyjednávací pozice byla ovšem slabá. V první řadě proto, že samotné zpochybňování podmínky přísné vlády práva by znamenalo, že tyto země přiznávají, že vláda práva u nich nepanuje. Navíc byly tyto země významnými příjemci unijních peněz a například Maďarsko v některých letech obdrželo finance odpovídající 6 % jeho HDP. Během jednání tak u těchto zemí panovaly hlavně obavy z toho, že nebude přijat vůbec žádný rozpočet a ony nedostanou žádné peníze. 

Z pohledu roku 2020 se ovšem tlak na Polsko zdá být chybou. Vládnoucí PiS tam v roce 2019 téměř prohrála volby, na což zareagovala posunem k nacionalismu a kroky, které měly záměrně iritovat Brusel. Nakonec polská vláda pohrozila, že na základě referenda její země opustí EU. Celé situaci neprospělo ani to, že západní země trvaly na přerozdělování muslimských uprchlíků z Itálie a Řecka poté, co Turecko vypovědělo dohody s Unií a do Evropy zamířila vlna nových uprchlíků ze Sýrie. 

Polští nacionalisté cítili pevnou půdu pod nohama i proto, že Británie nakonec vyjednala s EU dohodu o exitu, která jí ponechávala výhody plynoucí z přístupu ke společnému trhu. Polsko bylo ještě v roce 2018 jednou z nejvíce proevropských zemí v Unii. V roce 2020 ale průzkumy ukazují, že podpora Polexitu je vysoká a pokud bude Evropská komise na tuto zemi i nadále vyvíjet tlak, referendum o odchodu z EU může lehce dopadnout v jeho prospěch. 

Vedle zhoršujících se vztahů s Polskem Unie čelí problémům v Itálii. Populistická vládnoucí koalice vede s EU svou vlastní bitvu, která se týká i migrace. V letech 2015 a 2016 do země přišlo 500 000 migrantů a Italové byli rozhořčeni z toho, jak málo jim zbytek Unie pomohl. Hrozili, že pokud se přístup nezmění, budou uprchlíky posílat dál na sever. Jenže pozice východních zemí změnu zablokovala a státy sousedící s Itálií na severu nakonec zavřely své hranice. 

Italská vláda se nejdříve chovala zodpovědně v oblasti fiskální politiky a neuváděla v praxi své volební sliby, jako zavedení nepodmíněného základního příjmu, protože nechtěla vyvolat paniku na trzích. V roce 2019 se ale ukazovalo, že vláda nedokáže dosáhnout pokroku v oblasti migrační krize a ekonomika si nevede nijak dobře. Podpora vládních stran začala klesat a nově schválený rozpočet tak již obsahoval snižování daní a štědré vládní výdaje. Rozpočtový deficit dosáhl asi 5 % HDP a Evropská komise začala s Itálií řízení, na jehož konci může být pokuta za překročení rozpočtových limitů. Následně se začaly zvedat výnosy italských vládních obligací a i když nikdo nečeká novou krizi, rozpočtová situace země se stále horší. 

Odchod Británie z EU ukázal, tento klub je skutečně možné opustit, i když jde o bolestivý krok. Polský exit by byl další ranou společnému evropskému projektu. A pokud by měla Itálie opustit euro, neexistuje pro to ani žádný formální mechanismus. Jenže pokud by tato země zůstala, mohlo by to nadělat ještě větší škody než její odchod, uzavírá The Economist svou úvahu. 

Zdroj: The Economist




 
 

Čtěte více:

Víkendář: Německé jistoty se otřásají v základech
07.07.2018 7:31
„Když se malé děti hádají se svými rodiči, často přemýšlí o útěku z d...
Vrací se do světové ekonomiky zákon džungle?
11.07.2018 12:35
Světová obchodní organizace WTO je založena na systému dohod mezi člen...
Žene Trump své spojence do náruče Číny?
11.07.2018 10:34
Podle některých názorů zahraniční politika Donalda Trumpa tlačí Japons...
Třetí cesta pro EU a soumrak tradičních politických stran
10.07.2018 6:52
Alberto Alemanno je profesorem práva EU a domnívá se, že v Evropské un...
Sedí turecké banky na tikající bombě?
12.07.2018 15:43
Další velká hrozba pro turecké banky je možná tady. Turečtí výrobci el...
Schyluje se k dalšímu čínskému šoku?
13.07.2018 6:15
Podle šéfa investiční společnosti Fulcrum AM Gavyna Daviese vzbuzuje Č...

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
27.05.2025
18:00Proč internetové nadšení zvedalo evropské akcie a AI tak nečiní?
17:29Tvrdá bitva technologických gigantů o každý zlomek pozornosti
17:20Spotřebitelská důvěra v USA se v květnu poprvé za šest měsíců zvýšila
17:19Akcie pokračují v rally  
15:32ČNBlog: Jak dopadne vlna refixací a refinancování hypoték na české domácnosti?
15:04e15: Pilulka chystá prodej většiny svých kamenných lékáren řetězci Dr. Max
13:49EDU II podala soudu návrh na zrušení předběžného opatření k Dukovanům
13:42Nvidia ve středu reportuje čísla za první kvartál. Co od výsledků očekávat?
13:41Tchaj-wanský výrobce čipů TSMC letos otevře pobočku v německém Mnichově
13:15Footshop a.s.: Pozvánka na řádnou valnou hromadu
12:12Evropská unie schválila změny emisních norem, automobilky získají více času
11:45WOOD & Company: Zpráva pro investory za 1Q 2025 - Realitní podfondy
11:44Analytický radar: Colt CZ podle Jakuba Blahy spojuje růstový potenciál i dividendový výnos
11:14Japonské dluhopisy se zvedají a pomáhají zlepšit náladu i na západních trzích  
11:10Důvěra spotřebitelů v německou ekonomiku se mírně zlepšila, uvedly instituty
11:01RMS Mezzanine, a.s.: Oznámení o rozhodovaní VH společnosti písemnou formou mimo zasedání
10:54Za růstem prodejů aut v EU stojí hybridy a elektromobily, Tesla se však propadá
9:13Rozbřesk: Maďarská MNB podrží úrokové sazby na vysokých 6,50 %
8:37EU a USA pokračují v obchodních jednáních, Thyssenkrupp se restrukturalizuje a futures jsou v zeleném  
6:41FX Strategie: ECB sníží sazby a svojí rétorikou bude zisky eurodolaru raději brzdit  

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
ČasUdálost
14:00HU - Jednání MNB, základní sazba
14:30USA - Objednávky zboží dlouh. spotřeby, m/m
16:00USA - Index spotř. důvěry Conference Board