Deset let po pádu Lehman Brothers víme, že multilaterální úsilí mělo zásadní význam pro to, aby takzvaná Velká recese neproběhla ještě hůř. Tehdy se globální finanční systém otřásal. Dnes je v ohrožení celý systém globálního obchodu.
Multilateralismus posledních 70 let světu dobře sloužil. Zejména díky němu se Spojené státy po druhé světové válce vystříhaly odvet a reparací. Místo toho byly v čele založení tří hlavních hospodářských institucí – Mezinárodního měnového fondu, Světové banky a Světové obchodní organizace (WTO, dříve Všeobecná dohoda o clech a obchodu, čili GATT) – tvořících základy mezinárodního ekonomického řádu, který platí dodnes.
Každá z těchto institucí významně přispěla k celosvětovému hospodářskému růstu, ale nejvíc ze všech WTO. Díky rozmachu otevřeného mnohostranného obchodního systému podle pravidel GATT/WTO roste obchod od druhé světové války 1,5krát rychleji než globální HDP.
Třebaže dnes multilateralismus není o nic méně důležitý než během celé poválečné éry, pohrůžky na adresu WTO sílí. V prvé řadě se jedná o vytrvalé útoky ze strany administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa, která se instituci snaží oslabit nahlodáváním jak její litery, tak jejího ducha.
Funkce a mechanismy WTO
Při nástupu finanční krize před deseti lety se mnozí báli, že země zavede nové obchodní bariéry, protože právě to se stalo ve 30. letech minulého století i během dalších poválečných recesí. Obchodním omezením se ale do značné míry předešlo, neboť se do věci vložily WTO a G20 s cílem multilaterální spolupráci napomoci. Celkový objem obchodu se ani zdaleka nescvrkl tak jak se mohlo stát, a už v roce 2011 se zotavil na předkrizovou úroveň.
164 členských ekonomik WTO se zavázalo k podpoře otevřeného mnohostranného systému a k dodržování společných pravidel a postupů, které měly systému pomoci dál růst. Tato pravidla odvádějí pro mezinárodní obchod tutéž práci, jakou dělají pro smlouvy a transakce mezi účastníky v určité jurisdikci domácí obchodní zákoníky.
Podle pravidel WTO podléhají mezinárodní obchodní společnosti stejným národním předpisům jako domácí firmy a před soudy v partnerské zemi mají obchodníci stejná práva jako místní občané. Vlády nesmí jiné členy WTO diskriminovat (takže výhoda přiznaná jednomu obchodnímu partnerovi se musí uplatnit na všechny). Cla jsou povolena jen za určitých okolností. Konečně nařčení z porušení pravidel se předkládají orgánu WTO pro řešení sporů.
Ujištění, že se obchodním společnostem dostane od vlád členských států spravedlivého regulatorního a justičního zacházení, je zásadní; nediskriminace je přitom principem globální obchodní soustavy od jejího ustavení. Právě díky těmto ujednáním je systém skutečně multilaterální.
Doložka nejvyšších výhod uplatňovaná v rámci WTO umožňuje mnohostranná obchodní jednání mezi sobě rovnými. Díky těmto dohodám kleslo průměrné clo ve vyspělých ekonomikách u průmyslového zboží z více než 40 % na konci 40. let na dnešní přibližně 4 % – z čehož mají významný prospěch všichni členové.
Mechanismus WTO pro řešení sporů (DSM) je pro globální obchod také stěžejní. Když mají orgány země za to, že obchodní partner porušuje vzájemně dohodnutá pravidla, mohou svůj případ WTO předložit. Rozhodčí panely WTO pak zváží argumenty obou stran a v případě potřeby udělí postih. Spojené státy uspěly ve více než 90 % rozhodčích případů, které přednesly.
Podobně jako hnací pérko mechanických hodinek působí WTO jako vnitřní hybatel globální obchodní soustavy. Není vidět, ale je naprosto nezbytná, aby mechanismus fungoval.
Hrozby pro WTO
Přesto je WTO, navzdory jejímu zásadnímu významu, oslabována. Bezprostředně je ohrožen DSM. K projednání podnětu jsou zapotřebí nejméně tři rozhodci, ale Trumpova administrativa zatím blokuje všechny kandidáty, kteří by nahradili ty, jejichž funkční období končí. Jakmile orgán ztratí schopnost se usnášet, nebude možné projednat žádný podně,t a některé země by mohly začít beztrestně porušovat pravidla WTO.
Další významnou hrozbou pro WTO je, že Trumpova administrativa využívá národní bezpečnost k tomu, aby ospravedlnila svá diskriminační cla z dovozu oceli a hliníku. Je zřejmé, že USA nečelí opravdovému ohrožení národní bezpečnosti ze strany spojenců typu Kanady či Japonska, což znamená, že jejich cla jistě porušují ducha, a pravděpodobně i literu, pravidel WTO.
Americká cla podrývají globální růst a oslabují WTO. Ve světě přeshraničních dodavatelských řetězců a zvyšující se vzájemné propojenosti dojde ke zbytečnému narušení obchodu s hutními materiály a k úbytku výroby nejen ve vyvážejících zemích, ale i v USA. A pravděpodobnost, že ostatní země zavedou odvetná opatření, ještě celou situaci zhoršuje.
Nechvalné vyhlídky
Každopádně se diskriminačním clům téměř jistě nepodaří dosáhnout Trumpem vytyčeného cíle: zmírnit bilaterální obchodní nerovnováhu USA. Bilance běžného účtu země je rozdíl mezi jejími domácími úsporami (veřejnými i soukromými) a domácími investicemi. Pokud se nezvýší úspory nebo nepoklesnou investice, mezera na běžném účtu se nezúží.
Každá snaha podkopat mezinárodní obchod – hlavní motor globálního hospodářského růstu od konce druhé světové války – nevyhnutelně vyjde draho všechny, včetně příslušníků dělnické třídy v řadách Trumpovy politické základny. Mezinárodní společenství mimo USA se musí Trumpovi vzepřít a potvrdit zásady otevřeného multilaterálního systému – než bude pozdě.
Autorka: Anne O. Kruegerová, bývalá hlavní ekonomka Světové banky a bývalá první náměstkyně Mezinárodního měnového fondu, je seniorní výzkumnou profesorkou v oblasti mezinárodní ekonomie na Fakultě pokročilých mezinárodních studií Univerzity Johnse Hopkinse a seniorní badatelkou v Centru pro mezinárodní rozvoj při Stanfordově univerzitě.
Copyright: Project Syndicate, 2018.
www.project-syndicate.org