Pokud by se nás někdo zeptal na stav našich osobních financí, asi bychom se zamysleli nad případnými dluhy, ale pravděpodobně i nad tím, kolik hotovosti máme v bance či třeba nad hodnotou naší nemovitosti nebo investic. Jak ale poukazují ekonomové Vitor Gaspar, Jason Harris a Alexander Tieman z Mezinárodního měnového fondu, většina vlád o svých financích podobným způsobem nepřemýšlí. Podle jejich výzkumu totiž „jen málo vlád zná skutečnou hodnotu toho, co vlastní, nebo jak by tato aktiva mohly využít pro dobro veřejnosti“.
Následující graf ukazuje u vybraných zemí celkové vládní závazky, ale také vládní aktiva a následně čisté bohatství, které daná vláda vlastní. Mezi aktiva patří zejména infrastruktura, včetně silnic či mostů, peníze v bankách, finanční investice a pohledávky za jednotlivci a korporátním sektorem. V některých zemích může významnou roli hrát přírodní bohatství nebo státem vlastněné společnosti. MMF ovšem poukazuje na to, že celkové závazky vlád jsou často vyšší než oficiálně uváděná výše vládního zadlužení a příčinou jsou většinou penzijní závazky související se státními zaměstnanci.
Nejvyšší čistá aktiva mají země jako Norsko, Rusko, Kazachstán či Peru, a to zejména díky velkému objemu státního majetku. Naopak Portugalsko a Velká Británie, jako země s relativně vysokými dluhy a nízkými aktivy, se nacházejí v červených číslech.
MMF tvrdí, že v rozvíjejících se zemích roste zadlužení soukromého sektoru mnohem rychleji než sektoru veřejného. Dobrým příkladem je Čína, jejíž celkové dluhy se už dostaly na 247 % HDP. V této zemi je ale v praxi těžké přesně určit, co je dluh veřejného a co soukromého sektoru. Každopádně MMF odhaduje, že čistý majetek Číny, jako rozdíl mezi vládními dluhy a aktivy, leží vysoko nad 100 % HDP a země je na tom z větších rozvíjejících se ekonomik zdaleka nejlépe:

Vysoká aktiva čínské vlády odrážejí „roky velkých investic do infrastruktury“. Podle MMF je ovšem nutné si v této souvislosti uvědomit, že většina státních aktiv je v Číně nefinanční povahy – tvoří je silnice, budovy, železnice a podobně. Tato aktiva mohou sice generovat rentu, ale „nelze je jednoduchým způsobem využít v případě nutnosti navýšení likvidity“. Fond pak obecně nabádá k tomu, aby si vlády udělaly lepší přehled nejen o svých celkových závazcích, ale i o aktivech, se kterými disponují. Pak mohou veřejnosti pravdivě ukázat, kolik dluží a co vlastní a v neposlední řadě lépe spravovat státní aktiva ku prospěchu celé společnosti.
Zdroj: MMF