Německá kancléřka a předsedkyně Křesťanskodemokratické unie (CDU) Angela Merkelová je připravena vzdát se vedení strany a v prosinci znovu nekandidovat do jejího čela; funkci kancléřky ale hodlá dál zastávat. Podle agentury DPA to dnes Merkelová řekla předsednictvu své strany v Berlíně. Dosud přitom politička, která CDU vede od roku 2000 a kancléřkou je od roku 2005, trvala na tom, že by úřady šéfky strany a vlády měly jít ruku v ruce.
Hlavním důvodem rozhodnutí čtyřiašedesátileté Merkelové jsou neuspokojivé výsledky CDU za poslední zhruba rok. Její konzervativní unie CDU/CSU propadla v loňských parlamentních volbách, při nichž zaznamenala nejhorší výsledek od roku 1949. V neděli pak CDU výrazně ztratila také v zemských volbách v Hesensku, kde má strana nejhorší výsledek od roku 1966. Vládní koalice v Berlíně, jejíž sestavování trvalo rekordní dobu, je navíc podle mnohých komentářů zatím příliš rozhádaná a nepůsobí dobrým dojmem.
V CDU se proto v poslední době začalo spíše potichu mluvit o tom, zda by Merkelová měla v prosinci znovu kandidovat do čela strany. Politička až do dnešního dne dávala najevo, že s tím počítá, a proto se spíše očekávalo, že by se vedení strany mohla vzdát až za další dva roky, tak aby nový šéf CDU stranu vedl do parlamentních voleb v roce 2021.
Kdo dlouholetou předsedkyni nahradí, zatím není jasné. Už dříve se spekulovalo, že by se o post mohla ucházet někdejší sárská ministerská předsedkyně a nynější generální tajemnice CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová, která je považována za spojenkyni Merkelové, nebo ministr zdravotnictví Jens Spahn, který je naopak vnímán jako silný názorový odpůrce kancléřky. O funkci by mohl mít zájem také šéf vlády nejlidnatější spolkové země Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, podle listu Bild chce kandidovat exposlanec CDU Friedrich Merz.
Slabost Merkelové doma může omezit její schopnost vést v EU v době, kdy se blok zabývá Brexitem, rozpočtovou krizí v Itálii a vyhlídkami na rostoucí preference populistických stran ve volbách do Evropského parlamentu v květnu. Euro v návaznosti na zprávu kleslo.
Nedělní zemské volby v Hesensku vyhrála podle předběžných výsledků Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové se ziskem 27 % hlasů. Druzí jsou Zelení s 19,8 % a těsně třetí sociální demokracie (SPD) taktéž s 19,8 %. Pro CDU a SPD jde ale o nejhorší výsledky za desetiletí. V Berlíně se kvůli tomu znovu začíná diskutovat o budoucnosti celoněmecké vlády CDU/CSU a SPD.
Zatímco před pěti lety měla CDU v Hesensku 38,3 % a SPD 30,7 %, letos obě strany o více než deset procentních bodů oslabily. Pro CDU to ve více než šestimilionové spolkové zemi znamená nejhorší výsledek od roku 1966 a pro SPD dokonce od konce druhé světové války.
Pokles obou stran odpovídá do značné míry trendu na celonárodní úrovni, kde mají konzervativní unie CDU/CSU a SPD historicky nízkou podporu. O tom, že výsledky hesenských voleb výrazně souvisejí s děním v Berlíně, svědčí i to, že 70 % místních občanů je nespokojeno s celoněmeckou vládou. Před posledními volbami v roce 2013 takový názor zastávalo 44 procent.
Politici SPD, jejichž strana propadla i v zemských volbách v Bavorsku před dvěma týdny, se už nechali slyšet, že celoněmecká vláda nemůže fungovat jako dosud. V CDU se zase objevují hlasy zpochybňující, jestli by Merkelová měla v prosinci znovu kandidovat do čela strany.
Hesensku by nadále mohla vládnout současná koalice CDU a Zelených vedená Volkerem Bouffierem (CDU). V novém parlamentu bude mít ale většinu jediného mandátu. Zemský sněm bude po letošních volbách se 137 křesly o poznání větší než ten minulý, v němž zasedalo 110 zákonodárců. Důvodem je zvláštnost volebního systému, díky níž se velikost parlamentu volby od voleb může měnit.
Deník Sächsische Zeitung míní, že volby je třeba brát jako výsledek fungování berlínské velké koalice. "Měla zajistit stabilitu v nestabilním světě. Místo toho její účastníci dále ztratili na důvěryhodnosti," píše list, podle něhož berlínský kabinet zatím nevládl dobře.
"S velkou koalicí v Berlíně je konec," je dokonce přesvědčen týdeník Zeit, podle kterého ještě voliči žádnou spolkovou vládu nepotrestali tak těžce jako v říjnových volbách v Bavorsku a v Hesensku. Pokud chce sociální demokracie přežít, musí podle týdeníku velkou koalici ukončit, a to nejlépe velmi rychle.
Otázku, jak dlouho bude ještě koalice CDU/CSU a SPD vládnout, si klade i server Spiegel Online. "Je to otázka, která po tomto (nedělním) večeru získává na výbušnosti," míní web, podle něhož se zejména v CDU rozvine debata o postavení šéfky strany Merkelové. Její přitažlivost v očích voličů klesá také podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung, který je přesvědčen, že Merkelová by v prosinci už neměla znovu kandidovat na předsedkyni křesťanských demokratů.
Zdroj: Reuters, ČTK