CNBC se podívala na to, které akcie na americkém trhu se nejvíce propadly relativně ke svému dvousetdennímu plovoucímu cenovému průměru. Takto vyfiltrovanou skupinu „přeprodaných“ akcií pak prosívala dál podle toho, jakou mají za sebou historii trampolínových skoků nahoru měsíc poté, co bylo podobné přeprodanosti dosaženo. Rozkaz zněl jasně – najít akcie, které jsou hluboko v červených číslech a které v minulosti v takové situaci následně znatelně posílily. Podobné technické hrátky nejsou zrovna mým šálkem čaje, ale tahle úvaha mě zaujala. Z velké části proto, jaké akcie z popsaných filtrů vypadly.
Jejich seznam najdeme v následující tabulce. Kraluje jí NVIDIA, o které jsem tu psal minulý týden. Tato akcie byla na počátku týdne téměř 4 % pod oním plovoucím průměrem. A jak ukazuje druhý číselný sloupec, průměrná návratnost této akcie dosažená během 22 dní po podobných korekcích v minulosti prý dosahuje více než 30 %.
Zdroj: CNBC
Jak jsem poukazoval minulý týden, podle mých hrubých výpočtů není NVIDIA ani po propadech posledních dní ani náhodou nastavena na nějaký umírněný dlouhodobý růst tržeb a hlavně toku hotovosti, který je schopna generovat. Její kapitalizaci (z minulého týdne) totiž ospravedlní jen hodně vysoký růst volného toku hotovosti: Pokud by po roce 2027 měl klesnout na „pouhá“ 4 %, musela by firma na ospravedlnění své současné kapitalizace do té doby růst průměrným tempem kolem 23 % ročně.
Možná, že důsledky chladnoucí kryptohorečky (tj., zejména nadměrné zásoby grafických karet) rychle pominou. A NVIDIA pak začne opět naplňovat očekávání trhu a skutečně se odrazí od trampolíny, kterou vykresluje uvedená tabulka. Je to ale asi ten nejideálnější scénář, který si lze nyní představit.
Na druhém místě seznamu figuruje společnost , které je nyní také všude plno a o které tu občas také rád píšu. Hodně zhuštěně je pro mě příběhem pádu korporátního megalomanství. Podle tabulky má tendenci trampolínově vyskočit téměř o 20 % poté, co si projde popsanou korekcí. Vůbec bych ale nebyl překvapen, kdyby tomu tentokrát „bylo jinak“. To, co se děje v , je strukturální změna, která bude trvat hodně dlouho.
Ona trampolína pak ještě historicky hodně pruží u společnosti Celgene, pak již její pružnost značně klesá – popropadová rally už se pohybuje kolem několika málo procentních bodů. Trochu mi to vše připomíná jednu studii, která se zabývala jinou investiční, nebo spíše spekulační strategií: Vybrat společnosti, jejichž čtvrtletní výsledky jsou značně volatilní a ony jsou na ně hodně citlivé. A pak sázet na ty, u kterých zrovna předpokládáme pozitivní překvapení během dalšího zveřejnění těchto výsledků. Stačí tedy „jen“ odhadnout, zda přijde ono překvapení. U výše uvedeného pak zase stačí „jen“ uhodnout, zda to tentokrát „není jinak“. Já to beru spíše jako takovou zajímavost.