Ve Francii v posledních dnech probíhaly masové protesty proti vysoké daňové zátěži. Nespokojené hlasy se podle francouzské investiční banky ozývají i z domácího korporátního sektoru. Analytici banky poukazují na to, že míra zdanění je v této zemi skutečně poměrně vysoká, jenomže tu najdeme řadu dalších faktorů, které by měli protestující brát v úvahu.
První graf porovnává daňové zatížení francouzských domácností (včetně DPH) se zatížením domácností z ostatních zemí eurozóny. Natixis tvrdí, že bez započítání DPH jsou na tom francouzské domácnosti lépe, ovšem pokud započítáme i tuto daň, jejich zatížení je vyšší. Následující graf dokonce ukazuje, že se toto zatížení na rozdíl od zbytku eurozóny již po řadu let neustále zvyšuje:

Druhý obrázek srovnává celkovou daňovou zátěž korporátního sektoru. Ta se ve Francii nachází soustavně výrazně výš nad zbytkem eurozóny:

Natixis ovšem k uvedenému dodává, že francouzská vláda hospodaří s vysokými rozpočtovými deficity a pokud by došlo ke snížení daňové zátěže tak, jak požadují protestující, musely by klesnout i vládní výdaje. Banka se tak logicky ptá, kde by mohl existovat prostor pro takový krok? Tvrdí, že ve srovnání se zbytkem eurozóny jsou vládní výdaje ve Francii vyšší ve všech hlavních oblastech: Od penzijního systému přes školství, zdravotnictví, obranu až po podporu bydlení. Ve vládním sektoru navíc pracuje znatelně více lidí než ve zbytku měnové unie:

Závěr Natixisu je tedy jednoduchý: Pokud by se měla snížit daňová zátěž, musely by klesnout vládní výdaje, a to ve všech hlavních oblastech. Navíc by musela asi o 10 % vzrůst produktivita v samotném vládním sektoru. Což jinými slovy znamená, že samotná vysoká daňová zátěž jako argument pro její snížení nestačí a bylo by nutné učinit řadu těžkých rozhodnutí a pro veřejnost nepříjemných kroků.
Zdroj: Natixis