Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Odhlasujeme si nakonec zrušení dluhů?

Odhlasujeme si nakonec zrušení dluhů?

24.01.2019 12:55
Autor: Redakce, Patria.cz

„Jedním z nápadů, se kterými přišly radikální žluté vesty, je referendum o zrušení veřejných dluhů. Podobné návrhy již padly v Itálii a pro někoho znamenají ukázku nebezpečí, které představují populisté. Jak by si někdo mohl vůbec představit, že by dluhy nebyly spláceny? Historie ale ukazuje, že je běžné obrátit se k mimořádným řešením ve chvíli, kdy dluhy dosáhnou vysokých úrovní. Referendum ale není dobrým způsobem, jak vyřešit podobný složitý problém. K tomu existuje několik způsobů s různými společenskými dopady,“ píše na stránkách Le Monde známý ekonom Thomas Piketty. Právě o těchto řešeních bychom se podle jeho názoru měli bavit, aby konečné rozhodnutí nakonec neudělali lidé na ulicích, nebo se nestalo, že vše bude „řešit“ další krize.

Podle ekonoma je s ohledem na popsané téma významná problematika „evropské regulace“, která „není dobře známa a vytváří určité zmatení. Hovoří se například o „pravidlu 3 %“ a pak není jasné, proč Itálie s návrhem rozpočtového deficitu ve výši 2,5 % HDP čelila protestům ze strany Bruselu. Příčina spočívá v tom, že v roce 2012 došlo ke změně pravidla a nyní deficity nesmí překročit 0,5 % HDP s výjimkou zemí, jejichž dluh se nachází „výrazně pod 60 % HDP“. Tyto země mohou dosahovat rozpočtových deficitů ve výši až 1 %. Vyjma „mimořádných okolností“ pak porušení těchto pravidel spouští automatické pokuty.

Piketty zdůrazňuje, že jde o deficity sekundární, tedy po započtení úroků placených z vládního dluhu. Pokud tak má země dluhy odpovídající 100 % HDP a sazby se nachází na 4 %, úroky dosáhnou svou velikostí 4 % HDP. Na to, aby taková země dosáhla sekundárního deficitu 0,5 %, musí dosahovat primárního přebytku ve výši 3,5 % HDP. Jinak řečeno, daňoví poplatníci musí platit daně, které převyšují výdaje vlády o 3,5 % HDP. Jestliže se pak ekonomika nachází ve stavu velmi nízké inflace a růstu, splácení dluhů se podaří pouze v případě obrovských primárních přebytků. A pak je podle ekonoma nutné brát v úvahu i to, jaké budou politické a společenské dopady.

V eurozóně nyní úrokové náklady dosahují výše odpovídající 2 % HDP, tedy více než 200 miliard eur ročně. Piketty tuto částku srovnává s 2 miliardami eur investovanými do programu Erasmus. A tvrdí, že „kdyby podobné částky byly investovány do systému vzdělání, vědy, výzkumu a vývoje, „Evropa by se stala předním hráčem na poli inovací a porážela by i Spojené státy.“ Ekonom pak tvrdí, že zrušení dluhů není historicky ojedinělým jevem a došlo k němu například po druhé světové válce, když země jako Německo, Francie či Velká Británie tížily dluhy mezi 200 – 300 % HDP. Ty byly nakonec přímo zrušeny či umořeny díky vyšší inflaci nebo zdanění soukromého majetku. Německé dluhy pak byly „definitivně odepsány v roce 1991 a tento přístup k dluhovému problému umožnil Německu a Francii „investovat do růstu v letech 1950–1960“.

Piketty nakonec varuje, že pokud nedojde k vytvoření „férovějšího daňového systému“ a „budou neustále platit jen imobilní třídy“, nevyhnutelně budeme v budoucnu čelit riziku „vážné rebelie“.

Zdroj: Le Monde


 
 
 
 
 

Čtěte více:

Řecku se první rok po záchranném programu kupí domácí hrozby
06.01.2019 14:58
Poté, co se oklepalo z ekonomické krize, má před sebou Řecko ještě dlo...
MMF ze sebe udělal „brutálního vymahače dluhů“
07.01.2019 15:20
Bývalý ekonom Mezinárodního měnového fondu Peter Doyle se na stránkách...
Proletáři všech zemí, pohleďte na Venezuelu
07.01.2019 11:42
Hugo Chávez a jeho nástupce Nicolás Maduro napáchali ve Venezuele podl...
Scénář následujících 10 let: Americké akcie v pozadí, nejlepší EM trhy. A další katarze
18.01.2019 18:01
JPMorgan ve svém posledním čtvrtletním přehledu dění na trzích a v glo...

Váš názor
  • Luxus!
    24.01.2019 15:32

    Samé dobré nápady : "Zrušení dluhů", "Férovější (rozuměj progresivnější) daňový systém" "vyšší zdanění soukromého majetku". Nezapomínejme ani na "defetišizaci soukromého vlastnictví" a "demokratizaci majetku". A ti, kteří dosud nechápou, se vystavují riziku "vážné rebelie". A nejsou to od Pikettiho planá slova, u své exmanželky nezůstal Pikkety jen u vyhrožování...
    MrBurnes
  • Bez dluhů to nejde
    24.01.2019 15:23

    Lidi, copak nechápete, že kapitalismus je založen na dluhu? To nechcete kapitalismus? Tak co chcete?
    Jan47
  •  
    24.01.2019 14:31

    a to když v minulosti Paroubek prohlásil, že se dluhy neplatí, to bylo povyku.....a teď "experti" ekonomové mluví i o eventualitě, že se dluhy zruší a pojedem znova...
    abc1
    •  
      24.01.2019 15:36

      Piketti není žádný expert, jen patří mezi neomarxisty, tak je v EU tisku protlačován.
      MrBurnes
  • Elementární stavovská čest
    24.01.2019 13:46

    Apeluji na kolegy ekonomy, aby projevili alespoň elementární stavovskou čest a nemátli veřejnost: 1) Proč rozdělujete deficit na primární a sekundární? Copak úroky z dluhu se nemusejí platit? ECB vytvořila prostředí s nulovými úroky, a přesto vám to nestačí? 2) Kriteria jsou jasná: deficit 3%, veřejný dluh 60%. Pokud stát neplní kriterium veřejného dluhu a hranici 60% překračuje, jak jinak má tento stav napravit, než nulou neb přebytkem? 3) Ano, po válkách je finanční systém zpravidla tak rozvrácen, že se musí dluhy úplně odepsat a často i zrušit stávající peníze. Pokud jsem si ale stačil všimnout, tak v Evropě už 73 let žádná válka nebyla!!!!!!!!!!!
    • Re: Elementární stavovská čest
      24.01.2019 14:03

      Rozdělování deficitu na primární a sekundární mi přijde velice logické. Pokud má primární přebytek můžu přestat splácet dluhy a příjmy mi pokryjí výdaje. Pokud mám primární deficit a přesanu splácet okamžitě mám problém s provozem státu a potřebuji si zase půjčit. Pokud tedy plánuji nesplácet státní dluh je rozlišení na primární a sekundární deficit klíčové hledisko. Tak alespoň vidíme jak politici uvažují.
      ..
      • úrok
        24.01.2019 14:55

        Za předpokladu, že vím, jaká bude úroková míra. Navíc předpoklad, že se veřejný dluh bude udržovat na nějaké úrovni, je také rozumný. Úvaha, že v hisotirii už se stalo, že se veškeré dluhy musely odepsat,je zceal zcestná. To znamená nejen ztratá pro věřitele, ale rozvrácení celého trhu. Taková ztráta můřže být mnohem vyšší, než "úspora" u dlužníků. To už vůbec nehovořím, že válečný dluh je zpravidla způsoben neefektivní alokací zdrojů. Teď nehodnotím válku nějako morálně, ale čistě z hlediska významu pro růst a stabilitu.
        Pracovitý Prosecký
        • Re: úrok
          24.01.2019 15:04

          Zcesná nebo ne, realita je taková, že státní bankroty tu byly hned po tom, co vznikly peníze a první státní útvary. Že dnes je moderní to za každou cenu maskovat nic nemění na tom, že u většiny rozvinutých států se nebavíme zda zbankrotují, ale kdy.
          ..
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
ČasUdálost
9:00CZ - PPI, y/y
13:00Manchester United Plc (09/19 Q1)