„V roce 2011 se v USA a dalších zemích hovořilo o tom, co dělat s recesemi, které trvají mnohem déle, než se čekalo,“ píše na stránkách Bloombergu ekonom Noah Smith. Připomíná, že podle některých názorů může být ku pomoci pohled do historie. „Ekonomická historie není žádný prestižní obor, historici obvykle nedostávají Nobelovy ceny, ale pro pochopení ekonomie a chování celé společnosti jde skutečně o velmi vhodný nástroj,“ míní Smith.
Pohled do historie má mnoho přínosů včetně toho, že drží ekonomy v realitě a nenechává je nechat se unést „teoretickými fantaziemi, které si sami vytvořili“. Pokud tedy nějaký makroekonom například studuje chování inflace, vedle modelů mu značně pomohou i skutečná fakta o chování inflace a nastavení monetární politiky v minulosti. Například si tedy může přečíst Monetární historii Spojených států od Miltona Friedmana a Anny Schwartzové.
Proč například Čína v minulosti tak zaostala za Západem na technologické a ekonomické úrovni? Ještě před dvěma sty lety byla bohatší než on, ale na počátku dvacátého století již čelila chudobě a šlo celkově o slabou zemi. Příčiny nebudeme nikdy znát s naprostou jistotou, ale například Robert Allen tvrdí, že významnou roli hrála výše mezd. V Evropě se totiž mzdy nacházely mnohem výš než v Číně, a to nutilo evropské firmy k inovacím a automatizaci.
Levné stroje tak v Evropě postupně nahrazovaly drahou práci, a to posouvalo technologický rozvoj dál a dál. Evropa nakonec získala dominantní pozici ve světové ekonomice. Tato teorie má podle Smithe mnoho kritiků, ale přece jen může mít relevanci i pro současnou světovou ekonomiku. Globalizace totiž povolila stavidla levné práci, a to může být příčinou snížené ochoty firem investovat do nových technologií.
Ekonomická historie je vůbec velmi přínosná v otázce rozvoje chudých ekonomik a jejich posunu směrem k těm vyspělým. Barry Eichengreen zase na základě výzkumu monetární historie tvrdí, že přechod od fiat měn ke kryptoměnám není pravděpodobný. A Rob Gillezeau zjistil, že programy sociální podpory snížily intenzitu nepokojů, které sužovaly americká města v šedesátých letech. „Měli bychom všichni pochopit, že ekonomická historie je příliš zanedbávána,“ uzavírá Smith s tím, že kvůli tomu zanedbáváme lekce, kterými jsme si již někdy prošli.
Zdroj: Bloomberg