Americký prezident Donald Trump chce do vedení Fedu dosadit Stephena Moora, který zastává procyklický pohled na monetární politiku: Odmítá stimulaci v době, kdy to ekonomika potřebuje, a prosazuje ji tehdy, kdy stimulace potřeba není. Na stránkách VoxEU to tvrdí profesor ekonomie na Harvardu Jeffrey Frankel a dodává, že tento příklad je známkou obecnějšího posunu republikánů směrem k procyklické politice.
Podle ekonoma je tento posun patrný u fiskální a monetární politiky, ale také v oblasti regulace. Moore protestoval proti stimulaci v době, kdy se Fed snažil zabránit recesi, v roce 2009 a 2010 dokonce varoval před hyperinflací, která se samozřejmě nedostavila. Když pak došlo k postupnému poklesu nezaměstnanosti, která se nyní pohybuje pod 4 %, Moore začal kritizovat Fed za zvedání sazeb. Ve WSJ nedávno psal, že centrální banka představuje hrozbu pro růst.
Frankel zmiňuje fakt, že pokud by se Fed Moorovými radami skutečně řídil, v roce 2010 by utáhl svou politiku i přesto, že se nezaměstnanost pohybovala na 9 %. Tím by prodloužil Velkou recesi. V roce 2018 by ale Fed svou politiku uvolnil, ačkoliv se nezaměstnanost pohybovala na 4 %. Taková politika by ekonomiku jen destabilizovala a „nejlogičtější vysvětlení podobných doporučení spočívá v tom, že závisí na době, kdy je Donald Trump u moci“. Podobným posunem v názorech přitom prošel i současný prezident a Frankel se ptá, „zda tito lidé také zapínají topení v létě, když v zimě používají klimatizaci?“
Frankel poukazuje na to, že podle řady lidí jsou republikáni známí svou konzervativní politikou zaměřenou na prevenci vyšší inflace. Realita je ale podle ekonoma taková, že jejich postoje se již celá desetiletí vyvíjí podle toho, kdo sedí v Bílém domě. Prezident Richard Nixon tak „na počátku sedmdesátých let úspěšně donutil šéfa Fedu Arthura Burnse k příliš uvolněné monetární politice“. Ta vedla k vlně inflace, kterou se Bílý dům snažil zastavit omezením růstu mezd a cen. Tlak na Fed vyvíjeli i Ronald Reagan a George H.W. Bush.
Nabízí se otázka, zda k monetární politice přistupují stejným způsobem i demokraté. Frankel tvrdí, že ne. Většinou se také zdržovali jakýchkoliv poznámek týkajících se Fedu a jeho politiky. Ekonom pak poukazuje i na to, že Trumpovi kandidáti na členy vedení Fedu jsou zastánci zlatého standardu. Moore dokonce hovoří o tom, že monetární politika by měla být provázána s vývojem cen koše komodit. Takový krok by ale dával smysl jen u země, která je významně závislá na vývozu komodit, ne u Spojených států. „Pouta ve formě zlatého standardu či komodit možná hrála užitečnou roli v prevenci chronicky vysoké inflace devatenáctého století. Tato doba je ale pryč. A Fed dokázal, že funguje dobře jako nezávislá instituce,“ uzavírá Frankel.
Zdroj: VoxEU