Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
„Ožebračování“ nízkými sazbami

„Ožebračování“ nízkými sazbami

27.09.2019 17:15

Před týdnem jsem tu vyprávěl jednoduchý příběh, který měl názorně ukázat, že pokud chceme něco dělat s vysokými globálními dluhy, musíme (možná zejména) řešit jejich skrytou a pro mnohé dost překvapivou stranu – nadměrné globální úspory. Příběhy, zdá se, táhnou, tak si dnes opět jeden vyprávějme.

Pat a Mat, tentokrát při výlovu

Pat a Mat se mimo stavbu domu také starají o malý rybníček. Už na jaře se rozhodnou, že letos bude na podzim výlov. Co nevidět přijdou sychravé dny a oni se vydají na hráz rybníka. Mat založí ruce v pas, rozhlédne se a konstatuje: „Dneska by to šlo“. Pak kývne a vydá se k požeráku, že začne vypouštět vodu. Za pár hodin by měla být pryč, není to žádný Rožmberk. Mat na něj koukne a překvapeně řekne: „Co to děláš, vody je málo, přece to nechceš vypouštět?“. Pat se zarazí, plácne se do čela a pronese „No jo, já si neuvědomil, jaký je sucho. Dík.“ Stoupne si vedle Mata a zase koukají na rybník.

„Tak co, dáme se do toho?“, táže se po chvíli Mat. „Fakt?“, zeptá se kamarád. „No fakt, vždyť jsme si to říkali“, odvětí Mat a zakroutí očima. Pat kývne a vydá se k požeráku. Mat na něj chvíli nevěřícně zírá a pak mu začne vyčítat, jaká je sním hrozná práce. Vodu prostě nemůže vypouštět, je sucho. Pat se omlouvá s tím, že jestli mají ryby vylovit, musí vodu vypustit. Mat kroutí hlavou, ale pak mu řekne, ať si tedy dělá, co chce. Pat vodu vypustí a odpoledne, když spolu do kádí hází kapříky, poslouchá, že tu vodu stejně neměl vypouštět. Ať se podívá, jaké je sucho, kdo ví, kdy ten rybník zase půjde napustit.

Bez práce nejsou koláče a bez nízkých sazeb není práce

Sazby a úročení vkladů jsou dnes ve velké části světa na mimořádně nízkých úrovních, což samozřejmě doléhá na střadatele. Těm může být líto, že se jejich úspory úročí minimálně, či vůbec, já sám bych radši, aby tomu bylo opačně. Výše uvedeným jsem se ale snažil poukázat na jednu prostou, ale opět zhusta opomíjenou věc: Ta voda jsou sazby, ty kapři jsou práce/počet pracovních míst. Pokud nevypustíme vodu (nevzdáme se vyššího úročení), nebude zaměstnanost (nebudou kapři). Jinak řečeno: Pokud by se naše úspory úročily znatelně více, nebylo by z čeho spořit, protože bychom byli na podpoře a neměli bychom mzdu. Co je větší ožebračení?

Proti uvedenému bychom mohli namítnout, že centrální banky drží sazby „nepřirozeně“ nízko – ve snaze dostat se ke kaprům (zvýšit zaměstnanost) vypustily zbytečně moc vody. Minulý týden jsem v této souvislosti poukazoval na modely společnosti BlackRock porovnávající sazby skutečné s jejich odhadovanou neutrální (tj. efektivně tržní) úrovní. Dnes se podívejme na následující dva grafy. První srovnává sazby v USA s různými verzemi toho, co by implikovalo známé Taylorovo pravidlo:

001

Druhý graf je z dílny monetaristy Davida Beckwortha a opět porovnává sazby skutečné, tentokrát ale s jeho odhady sazeb neutrálních. A také se sazbami, které by měly být v souladu s dlouhodobým vyrovnaným růstem americké ekonomiky:

001

U ECB pak stojí za to se podívat na pravidlem doporučované sazby na periferii a u jádra eurozóny. Ono to totiž hodně vypovídá o životaschopnosti této měnové unie a o tom, komu chodila ECB ve skutečnosti na ruku:

 

 

001

Z uvedeného plyne, že v prvních pokrizových letech sazby rozhodně příliš nízko nebyly, naopak bylo plně namístě eliminovat nemožnost jejich výrazného poklesu do záporných hodnot kvantitativním uvolňováním. Jinak řečeno, vody moc vypuštěno nebylo, pokud by nešla pryč, nebyly by kapři. Úspory by se sice úročily lépe, ale nebylo by, kdo by s nimi do banky chodil a lidé by se zajímali jen o to, jak vysokou podporu budou pobírat a jak dlouho. Jak je to v současnosti? Odpověď by byla na samostatnou úvahu. Ale já jsem přesvědčen, že i kdyby sazby teoreticky mohly být o něco výše, nehovoříme tu o rozdílu, který by nějak výrazně měnil situaci na straně zhodnocování úspor. Tj., o moc více vody jsme v rybníku nechat nemohli. Nemusí se nám to líbit, ale alternativa je jasná – nebyl by výlov.

Na výše uvedené můžeme ještě namítnout následující: Nízké sazby jsou kontraproduktivní, doléhají na banky, které nepůjčují. Ano, od určité úrovně sazeb se tento efekt může projevovat a je proto nutno zvážit, jak stimulovat. A můžeme také tvrdit, že kvůli nízkým sazbám lidé nakonec spoří ještě více, aby měli na důchod. Tady je ovšem důležité pochopit jednu věc: Co je příčina a co je důsledek. Sazby jsou totiž nízko proto, že úspory jsou v globálu vysoko, ne naopak (úspory vysoko, protože by byl nízko sazby).

Pokud bych si v ekonomické oblasti (a vlastně i mimo ní) něco přál, bylo by to, abychom tolik nepropadali příliš zjednodušenému vidění světa a na jeho základě nepřicházeli s „řešeními“. Tedy abychom například vnímali, že dluhy v globálu nesnížíme bez toho, aby neklesla jejich neoddělitelná strana – úspory.  Nebo abychom nepožadovali vyšší sazby bez uvažování nad tím, co by to udělalo se zaměstnaností (schopností spořit). Diskuse nad podobnými tématy ale mnohdy vypadá spíše tak, jak ukazuje následující obrázek (vnímej i v kontextu předchozího grafu).

 

001

„Vox populi, vox Dei“ evidentně neplatí jen u některých politiků. Až je z těch silných názorů bez podstaty člověku někdy smutno.

 

Pokojný víkend, třeba někde na výlovu.


Čtěte více:

Odvracení hlavy od reality vysokých dluhů
20.09.2019 19:09
Jeden známý příběh vypráví o člověku, který jde pozdě večer po ulici a...
MMF: Data se stávají novou ropou. Je třeba nastavit pravidla
26.09.2019 15:23
Co má společného americké firma pracující na nové generaci autonomních...
Venezuela má ukryté bitcoiny a neví, co s nimi
27.09.2019 8:22
Venezuelská centrální banka provádí interní testy, které mají zjistit,...
Perly týdne: Dolar navzdory Rusku stále dominuje, Apple je neatraktivní a my máme jen malý stát
27.09.2019 14:14
Ve světě… Nejméně oblíbený býčí trh v historii: Investiční společnost ...

Váš názor
  • Richard Fuld
    01.10.2019 13:44

    Ale k tomu šetření bude docházet stále více a více a to z důvodů 1) inflace - většina lidí si dlouhodobě nepomůže - nepřekoná inflaci a tedy chudne a omezuje co může. to je tech 75% populace pracující za méně něž průměrnou mzdu - sem patřím i já ( Pracuji v ETA jako prodavač ) (naštěstí pro mne mám investiční portfolio -cca 500tis ) 2) obecně se nedaří dostat více peněz nízkopříjmovým skupinám lidí - není vůle ve společnosti což vede k růstu populizmu nejen v EU 3) to zda lidé vydávají peníze záleží na tom, jak vnímají situaci "tam venku". Takže "strašení kryzí" může celý problém zhoršit "Until you make it, fake it" volně přeloženo " opakovaná lež se stáva pravdou - realitou" - jde pak o jakési sebenaplňující se proroctví. Podle moderních neurověd spojujících znalosti fungování mozku, kvantovou fyzikou a neuromarketingem - Kam zaměřuji pozornost, tam to roste - resp. vytváří se pozitivní, či negativní realita.
    JC
    • Re: Richard Fuld
      02.10.2019 16:23

      1) Ano většina lidí není schopna se svými úsporami překonat inflaci. V tržním prostředí nemůže existovat nárok na to, aby úrokové výnosy z peněžních úspor překonávaly inflaci. Prostě to nejde zaručit, pokud pomineme možnost, že by znehodnocení úspor kompenzovala občanům a firmám např. centrální banka. Alespoň, že inflaci překovávají důchody a mzdy. 2) "nedaří dostat více peněz nízkopříjmovým skupinám lidí - není vůle ve společnosti" Ano, toto dlouhou dobu platilo. V poslední době ale už to neplatí, viz růst mezd, důchodů a růst minimální mzdy. 3) Naprostý souhlas.
      Richard Fuld
      • re:
        03.10.2019 11:16

        2) s tím moc nesouhlasím. Dělám 3 roky v jedné firmě a přidat nám nechtějí. Taktéž například u pobídek to není vidět.Tam platy zaměstnanců zahr. firem nikdo neřeší. Na západě je to běžné - pokud vláda dá pobídku, řekne svoje slovo i platovým poměrům. Tady se to nikdy nestalo. prostě nezájem o vlastní lidi 1) mel jsem na mysli spíš platy. Každych 5-8 let je třeba zvednou příjem o 5-7000,- aby si člověk udržel svůj standard. to se povede málokomu. Je třeba si uvědomit, že inflace je zpravidla vyšší něž uváděný údaj díky flexibilnímu spotřebnímu koši
        JC
      • Richard Fuld
        02.10.2019 16:36

        Já zde tržní prostředí nevidím. Solární baroni jistě nejsou produkty tržního prostředí.
        logaro
        • Re: Richard Fuld
          02.10.2019 17:29

          To je jako napsat, že ve stohu slámy žádnou slámu nevidíte, protože jste v jednom tom balíku slámy našel kus bláta. :-) Proberte se.
          Richard Fuld
  • Chybka
    01.10.2019 13:21

    v uvažování centr.bankéřů a salonních ekonomů odtržených od reality. myslí si, že když budou nízké sazby tak spotřebitel nebo poletí utrácet aby za znehodnocující se peníze něco "urval", ale opak je pravdou pokud spotřebitel vidí, že mu na kontě nic nepříbývá nedejbože mu ubývá tak udělá pravý opak a naopak spotřebu sníží a škudlí více, takže cb nízkými sazbami defacto podporují stagnaci, pokud by chtěli donutit spotřebitele utrácet nadmíru tak by sazby musely jít někam min. na -5%, jenže pak by lidé vzali banky utokem a to asi není dobrá cesta, i proto se stále tlačí bezhotovostní ekonomika jenže ta také nefunguje viz Švédsko
    Mike
    • Re: Chybka
      02.10.2019 14:43

      Osobně bych ty koruny vyměnil za něco s větší hodnotou ( drahé kovy, krypto, P2P půjčky atd. )
      JC
      • Čtu s oblibou
        02.10.2019 14:50

        jak pana Soustružníka, tak pana Umlaufa. http://www.novarepublika.cz/2019/10/zaporny-urok-cesta-do-kytek.html
        logaro
  • proč tedy nerosteme ?
    30.09.2019 18:46

    když růst byl v minulosti mnohem vyšší při mnohem vyšších sazbách, ted jsou sazby na nule a růst také :o) https://fred.stlouisfed.org/series/fedfunds
    Mike
    • Re: proč tedy nerosteme ?
      01.10.2019 12:58

      Protože tehdejší vysoké sazby byly pod přirozenou (rovnovážnou) sazbou. Dnes jsou i nulové nebo mírně záporné sazby nad přirozenou (rovnovážnou) sazbou.
      Richard Fuld
  • Opravdu?
    30.09.2019 11:47

    "Před týdnem jsem tu vyprávěl jednoduchý příběh, který měl názorně ukázat, že pokud chceme něco dělat s vysokými globálními dluhy, musíme (možná zejména) řešit jejich skrytou a pro mnohé dost překvapivou stranu – nadměrné globální úspory." __________________________________________________________________________ Jako že stát je nějak "nucen" se zadlužovat (ano, mluvme o státu, protože on je největším dlužníkem!) proto, že lidi mají úspory? A opravdu je mají? Nějak jsem se nevšim, že by lidé měli naspořeno dostatek pro případ ztráty zaměstnání, nebo dokonce na penzi. A i kdyby lidi ty úspory měli, jak z toho nějak fyzicky plyne pro stát nutnost se zadlužit úměrně těm úsporám? __________________________________________________________________________ I kdyby lidi toužili své úspory investovat do státních dluhopisů (jako že to je spíše lež - stát ty své dluhopisy do rozvah bank a penzijních fondů spíš dost vnucuje), stále to neznamená, že z toho plyne, že se stát zadlužit MUSÍ. Nehledě k tomu, že kdo by asi chtěl své úspory vkládat do záporně (přinejmenším reálně záporně, ale v poslední době dokonce i nominálně záporně) úročených státních dluhopisů?!
    Hayek
    • Re: Opravdu?
      30.09.2019 17:33

      Stát není nucen se zadlužovat. Jen pokud tak činí, pak vytváří prostor pro vznik úspor, resp. brání poklesu ekonomiky v důsledku růstu úspor (přesněji omezování spotřeby a investic). Jde zde o otázku typu, co bylo dříve, jestli vejce nebo slepice. V daném případě totiž platí, že státní dluhy mohou vést k růstu úspor, úplně stejně ale může vést růst úspor k růstu stáních dluhů.
      Richard Fuld
      • Z Á M Ě N A
        01.10.2019 12:28

        Jelikož lidé celkem v pohodě mohou spořit do zlatých a stříbrných mincí, investovat do akcií firem, do nemovitostí, případně půjčovat firmám na rozvoj prostřednictvím firemních dluhopisů, tak je zjevné, že státní zadlužování kvůli snaze lidí spořit NEPOTŘEBUJEME. Není to tak, že stát lidem dělá nějakou službu, prokazuje jim laskavost tím, že se zadlužuje (a vypůjčené peníze rozhází za nesmysly, kotlíkové dotace, předražené státní zakázky, pastelkovné). Je to jednoduše tak, že politici chtějí rozhazovat - protože z toho mají prospěch: něco jim zůstane za nehty, mohou uplácet určité voličské skupiny, zavděčit se lobbistům, atd... Že se musejí zadlužovat, aby lidé mohli spořit, to je tendenční propagandistický výklad.
        Hayek
        • Re: Z Á M Ě N A
          01.10.2019 13:02

          To je jeden úhel pohledu. Druhý spočívá v tom, že pokud by vyrovnávání poměrů na trhu bylo závislé pouze na soukromého zadlužování, pak by se toto dávno vyčerpalo a byly bychom dávno v hluboké depresi. Státní zadlužování tedy přispívá k rovnováze na trhu, aniž by se musely soukromé subjekty nadměrně zadlužovat. To, že státní dluhy jsou často spojeny s nezákonnými a neefektivními praktikami je druhá (méně podstatná) věc. Nijak tyto praktiky nehodlám obhajovat samozřejmě.
          Richard Fuld
  • Kacířská 2
    30.09.2019 11:28

    takže doporučení ekomů je všichni vše utraťte, jen mi řekněte co by se stalo s inflací a se současným bankovním systémem, to by ECB musela tisknout 10x více ne ? :o)
    Mike
    • Re: Kacířská 2
      30.09.2019 12:13

      A ty si nevzpomínáš, jak v době "kurzového závazku za 27" zněla z ČNB mantra, že mohou natisknout v podstatě nekonečně mnoho?
      logaro
      •  
        30.09.2019 12:48

        vzpomínám velmi dobře, natiskli pouhých 2 bilion Kč a výsledek je vidět, především v cenách nemovitostí, dále dlouhodobě v kurzu Kč no konečně i v celkové inflaci, holt hoši z ČNB jsou pašáci....
        abc1
        •  
          30.09.2019 17:36

          Inflace je stále relativně blízko cílové hodnoty. Ceny nemovitostí jsou z značné části projevem nerovnováhy mezi poptávkou a nabídkou po nemovitostech. Jednoduše nabídka zaostává za poptávkou. To, že má poptávka k dispozici nízké hypotéční sazby je jen jedna z příčin silné poptávky po nemovitostech.
          Richard Fuld
          • cílová hodnota ?
            30.09.2019 18:23

            co to je za nesmysl určit, že cílem je +/- 15% inflace každých 5 let a zároveň nastavit negativní sazby, když vím, že celá populace si MUSÍ našetřit na důchod a to trvá 40 let ?
            Mike
            • Re: cílová hodnota ?
              01.10.2019 13:07

              Absurdní krize, jako byla ta hypotéční spojená s absurdním "řešením" v podobě nezachránění Lehman Brothers samozřejmě vede také k absurdním situacím, jaké popisujete. Za absurdní chyby se platí, a to i tímto způsobem. Bohužel nikdy za ně neplatí ti, kteří se těch chyb dopustili.
              Richard Fuld
          •  
            30.09.2019 18:19

            A co chceš řešit? Vysoké tržní ceny nemovitostí? Chceš začít regulovat ceny nemovitostí? Chceš je začít znárodňovat? Současné ceny nemovitostí jsou pouhým projevem fungování nemovitostního trhu a kondice účastníků tohoto trhu. Napadá mě pouze zmírnit současné nerovnováhy na straně nabídky a poptávky (snížit složitost územního řízení a povolování staveb apod., ukončení státní podpory stavebního spoření, ukončení státní podpory hypoték...) Trh ale nějakým zásadním a spolehlivým způsobem "řešit" nejde. Ten prostě funguje tak, jak je mu libo. Ať se ti ten výsledek líbí nebo ne.
            Richard Fuld
          • Re:Richard Fuld
            30.09.2019 17:41

            To co píšeš víme, nabídni řešení :o)
            Kočičák
            •  
              30.09.2019 18:20

              A co chceš řešit? Vysoké tržní ceny nemovitostí? Chceš začít regulovat ceny nemovitostí? Chceš je začít znárodňovat? Současné ceny nemovitostí jsou pouhým projevem fungování nemovitostního trhu a kondice účastníků tohoto trhu. Napadá mě pouze zmírnit současné nerovnováhy na straně nabídky a poptávky (snížit složitost územního řízení a povolování staveb apod., ukončení státní podpory stavebního spoření, ukončení státní podpory hypoték...) Trh ale nějakým zásadním a spolehlivým způsobem "řešit" nejde. Ten prostě funguje tak, jak je mu libo. Ať se ti ten výsledek líbí nebo ne.
              Richard Fuld
              •  
                30.09.2019 18:34

                a co chceš Ty, tak v Praze zrušíme václavák a staromák a stromovku, aby tam nenažraní developeři nastavěli paneláky a pak prodali 90% bytů nonEU cizincům za QE peníze :o) jako je to u rezid.objektů už několik let ??? kecy že se nemůže stavět jsou jen kecy stále se staví
                Mike
          •  
            30.09.2019 17:37

            Devizové intervence měly na trh s nemovitostmi jen zanedbatelný vliv.
            Richard Fuld
        • abc1
          30.09.2019 12:55

          To je ta nezávislost v kombinaci s neodpovědností. Také Stalin byl nezávislý a nikomu nebyl odpovědný.
          logaro
  •  
    30.09.2019 10:39

    zajímavý článek....pokud nadbytek úspor má za následek nízké úroky, potom do roku 2008(než udeřila krize) tedy nadměrné úspory nebyly??? (podle výše úrokových sazeb,, kdy byly výrazněji na vyšších hodnotách). Není tedy nakonec problém v tom nesmyslným kvantitativním uvolňováním centrálních banka, kdy se natiskly peníze a potom tedy narostly i úspory a nyní aby se dluhy splácely, tak se hledá, jak podpořit poptávku??
    abc1
    •  
      30.09.2019 10:51

      Premisa, že nadbytek úspor vede k nízkým úrokovým sazbám není nijak silná, protože kdo chce spořit, nezačne peníze utrácet jen proto, že v bance dostane nízké úroky. Ostatně i pojem "utratit" peníze, je zavádějící. Pokud "utratíte" peníze, pak je někdo jiný získá. Ty peníze nezmizí. Z hlediska fungování ekonomiky je důležitá je poptávka a nabídka na trhu. Kupní síla poptávky a rychlost oběhu peněz. Smysl dává podpora nabídky nebo poptávky, podle toho, kdo na trhu aktuálně prohrává. Úrokové sazby ale nejsou v tomto směru tím nejlepším nástrojem. Snížením sazeb posílíte poptávku ale i nabídku a naopak zvýšením sazeb oslabíte nabídku i poptávku. Účinným nástrojem by mohla být fiskální politika, která může být adresně směřována buď k poptávce nebo k nabídce. Pohyby úrokových sazeb mohou být účinné v případech, kdy je nadměrně silná/slabá současně poptávka i nabídka.
      Richard Fuld
  • U M Ě L O T I N A
    30.09.2019 9:27

    Když vytvořím SKUTEČNOU REÁLNOU úsporu, rozhodně to neznamená, že někdo jiný musí mít dluh. Když budu pěstovat fazole a všechny je během roku nesním, ale část uspořím, odložím na setbu příští rok plus mi ještě zbude na to, abych další uspořené fazole za další 2 roky směnil na tržišti za brambory, tak jsem uspořil a při tom nevytvořil žádný dluh. Když si z výplaty ušetřím 7000Kč a za ně si koupím zlatý dvacetifrank, tak mám docela solidní úsporu na horší časy - aniž by někde musel vzniknout dluh. Ten problém, že úspora=něčí dluh, je jen umělý problém. Ne obecný problém. Je to problém specifický v našem podivném měnovém systému. V systému, kde peníze vznikají úvěrem. V systému, kde se stát bezhlavě zadlužuje a pak nutí penzijní fondy a banky ten dluh kupovat a držet, případně (v případě EU) dokonce centrální banka ten dluh pak kupuje za peníze, které si vycucá z prstu. Ale na tvorbu skutečných reálných úspor rozhodně není potřeba vytvářet dluhy. Uspořím část své produkce (sušené fazole), případně část své produkce vyměním za něco trvanlivého, co lze spořit a uchovávat dlouhodobě (např. zlato).
    Hayek
    • Re: U M Ě L O T I N A
      30.09.2019 10:41

      Když vytvoříte na trhu hodnoty, kterou jsou ohodnoceny Vašim zaměstnavatelem např. 40 tis. mzdou a Vy ze mzdy uspoříte např. 7 tis., a učiní takto velká část zaměstnanců, pak nastane situace, že zaměstnavatelé budou na trhu nabízet v souhrnu statky, jejichž část nebude moci být prodána, protože zaměstnanci - zákazníci nakupující dané statky získané peníze ušetří, namísto, aby si je koupili. Pokud uspoříte fazole, které jste si již koupil, pak je to Vaše věc a na trhu se to nijak neprojeví. Pokud budou spotřebitelé významně omezovat svou spotřebu a spořit peníze, pak dojde buď k poklesu produkce (krizi), nebo nárůstu dluhů, za něž bude nakoupeno ono "nadbytečné" zboží a služby a zachování objemu produkce a spotřeby na aktuální úrovni. A v takovém případě platí pravidlo, že něčí finanční úspory = dluh někoho jiného. To platí tedy v tom lepším případě. V horším případě platí nadměrné finanční úspory, které už nelze eliminovat nákupy na dluhy někoho jiného = krize. Skrblíci pak kritizují dlužníky (včetně státu), kterým by ale měli spíše poděkovat, protože bez toho, aby se ostatní zadlužili, by skrblíci nic neuspořili. Jsou to spojené nádoby.
      Richard Fuld
Aktuální komentáře
21.10.2019
11:28Lehce pozitivní vstup do nového týdne. Riziko divokého brexitu kleslo  
10:55Carney: Investice se nyní mohou zvednout, Británie může táhnout globální ekonomiku z útlumu
10:19Havlíček: Bez nových zdrojů nebude mít Česko kde brát elektřinu
9:40FT: Huawei připouští, že ho poškozují americké sankce
9:15Rozbřesk: Čekají nás klíčové brexitové dny, libra nervózně vyčkává
8:57Odklad dohody o brexitu a pokrok v jednáních USA-Čína. Burzy mohou otevřít lehce v plusu  
8:53Křetínského CMI koupila čtyřprocentní podíl v ProSiebenSat.1
8:31MMF: Obchodní spory oslabují ekonomiku, je třeba reformovat WTO
6:02Jak sledováním výsledků zbavit svět krátkozrakosti
20.10.2019
13:14Víkendář: Největší zklamání z ekonomů v historii?
8:14Britský premiér dohodu o brexitu neprosadil, požádal o tříměsíční odklad odchodu z EU
19.10.2019
14:55AFP: Prodej cibulí tulipánu v Amsterodamu je turistická past
8:02Víkendář: Více roků našeho života, nebo více života našim rokům?
18.10.2019
22:00Wall Street v pátek v červeném. Akcie Boeing -6,8 %
17:44Investiční poučení z optimálního času odvolání brankáře
17:11Nervozita na hlavních trzích stoupá, koruna i pražská burza však rostou  
16:15Blanas: Nebojme se robotů
16:10Coca-Cola: Zahraniční expanze a méně cukru vyšperkovalo tržby
14:58Cecchetti: Dolarové intervence by byly velmi špatným krokem
14:57Renault snižuje výhled (komentář analytika)  

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
ČasUdálost
Halliburton Co (09/19 Q3, Bef-mkt)
SAP SE (12/19 Q4)