Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Odvracení hlavy od reality vysokých dluhů

Odvracení hlavy od reality vysokých dluhů

20.09.2019 19:09

Jeden známý příběh vypráví o člověku, který jde pozdě večer po ulici a najednou pod jednou z lamp spatří svého kamaráda. Ten klečí na zemi a něco hledá. „Co hledáš?“, otáže se. „Jé, nazdar! Ale někde jsem ztratil peněženku“, zní odpověď. Oba pak chvíli hledají spolu, až se ten první zeptá: „Ztratil si jí určitě tady?“ „Ne, ale tady se líp hledá, jinde není nic vidět“, odvětí kamarád. V nadpise hovořím o pošetilém zavírání očí před realitou vysokých dluhů. Nemám tím ale na mysli možné zavírání očí před samotnou výší dluhů, ale před tím, co tato situace vlastně znamená a jak jí lze a nelze v principu řešit. Celá současná situace podle mne totiž hodně připomíná ono hledání tam, kde je to nejpohodlnější, nejpřijatelnější, nejpopulárnější... Pomůžu si dalším příběhem. 

Představme si, že někde na stavbě rodinného domu pracují dva dělníci, třeba Pat a Mat. Pat je v prvním patře a Mat mu tam oknem hází cihly. Jsou to šikulové, Mat hodí, Pat chytne, položí na hromadu a čeká na další. Mat hodí, Pat chytne... Asi po hodině se Mat zastaví, vyleze na žebřík, zhodnotí situaci a říká Patovi: „Máš jich tady už docela dost“. „Jo, je jich tady už dost“, odpoví kolega. Mat kývne a sleze ze žebříku dolů. A začne házet další cihly, protože chce, aby mu z trávníku co nejdřív zmizely. 

Takhle to trvá další hodinu, pak se Mat zase zastaví a vyleze za kamarádem. „Pate, tohle už přeháníš, podívej se, kolik tady už těch cihel máš!“ rozezlí se na kamaráda. Ten se rozhlédne a pokývá hlavou, že to asi přehnal. „Vzpamatuj se“, dodá ještě Mat, sleze ze žebříku, vezme do ruky další cihlu a hodí jí nahoru. Pat jí šikovně chytí a položí k těm stávajícím. Tahle to chvíli jde dál, až se najednou ozve ze stropu zapraskání. Oba přestanou, Pat sleze dolů a zkoumají strop. Uvidí v něm malou prasklinu a Mat řekne vyčítavě kamarádovi: „Já jsem ti to říkal. Máš toho tam tolik, že to ani ten strop neunese“. Pat pokývá hlavou. Oba se pak vrátí na svá místa a Mat hodí další cihlu. 

Kolem jde skupina lidí, stavaři, odborníci. Chvíli koukají a pak jeden z nich začne křičet na Pata: „Těch cihel tam máš moc, spadne to!“. „Já mu to říkám taky“, křikne Mat a hodí další cihlu. Stavař vezme telefon a zavolá někam do novin. Za chvíli je tam novinář a všichni mu začnou vysvětlovat, jak se to má se statikou domu, že cihel nahoře je moc, je jen otázkou času, kdy to kvůli tomu troubovi nahoře spadne. Ten největší odborník pak všem vysvětluje, že chybou je podle známé teorie vždy chytání cihel a pokud by všichni byli zodpovědní a cihly jen házeli, nikdy by k ničemu podobnému jako tady nedošlo. 

Všichni jsou šokování jednoduchostí a logičností takové rady a jelikož chtějí udělat svět lepší, jdou hned od slov k činům. Jdou k Matovi, popadnou cihly a začnou je spolu s ním házet. K Patovi do patra, jinak to nejde. Ten se na chvíli zarazí, ale pak si řekne, že když tolik lidí hází cihly, je to asi dobře, zvýší tempo, chytá o sto šest a rovná. Kolem jde Lojza, vesnický pobuda. Chvíli na ně kouká a pak jim řekne, že by nahoru ty cihly házet neměli, protože ten strop to neunese. Oboří se na něj, že házení cihel nevadí, problém je, pokud je někdo chytá. A ať táhne pryč, když chce svými řečmi podporovat nezodpovědnost. Tak táhne pryč. Hned potom se ozve se rána, strop se prolomí, dům spadne. Nikomu se naštěstí nic nestane.

Takhle to podle mne nějak vypadá s celou situací a diskusí kolem vysokých dluhů v globální ekonomice a jejich řešení. Obáváme se toho, že dluhů je moc (patro cihly už neunese). A tvrdíme, že řešení je v tom, nebrat si další dluhy (cihly nechytat). Úplně ale ignorujeme, že houfně cihly do patra házíme tím, že globálně generujeme obrovský objem úspor. Jinak řečeno, pokud se domníváme, že je dluhů moc, pak tím tvrdíme, že moc je i úspor. Protože na to, aby někdo dlužil, musí někdo půjčit (a v současné situaci je dokonce trefnější to říci obráceně). Absurdní je pak doporučení, že dluhy se vyřeší tím, že si (v globálu) budeme méně půjčovat a více spořit. To jest, všichni budou cihly házet. 

Skutečné řešení vysokých dluhů je v tom, že přestaneme překlápět úspory těch, kteří mají vyšší příjmy než spotřebu, do spotřeby (či investic) těch, kteří mají příjmy nižší než spotřebu. Jinak řečeno, ve společnosti bez dluhů si každý utratí, co vydělá, nikdo si nepůjčuje a nikdo také nepůjčuje. Řešit je tedy v současném stavu potřeba obojí a ve světě s nadbytkem úspor zejména onu zhusta opomíjenou nabídkovou stranu (házení cihel). V následujícím článku bych se rád věnoval několika dodatečným poznámkám, včetně role, jakou v celé věci hrají centrální banky. Zde jen zdůrazním, že na principu nic nemění. Jde o to, jak moc motivují k „házení a chytání“. 

Přeji vám pokojný víkend. 


 

Čtěte více:

Niepelt: Libra změní monetární systém, ale jinak, než si Facebook může myslet
19.09.2019 15:54
Plány společnosti Facebook na novou digitální měnu Libra vyvolaly záje...
Politico: Podle Airbusu by si Američané novými cly uškodili sami sobě
18.09.2019 14:20
Šéf společnosti Airbus ostře varoval amerického prezidenta Donalda Tru...
Taylor: Engelsova prodleva a sílící volání po socialismu
19.09.2019 10:50
Je možné, že by v nějaké ekonomice mohlo dojít k prudkému technologick...
Na Applu došlo k něčemu, čeho by si měl dobře všimnout každý investor
19.09.2019 17:40
Banka Goldman Sachs podle CNBC snížila svou cílovou cenu u akcií spole...

Váš názor
  •  
    28.09.2019 10:35

    Článek upozorňuje na zcela klíčovou a zcela přehlíženou skutečnost, že dluhy jsou přímo propojeny s objemem peněz a úspor a pokud někdo hodlá "řešit" "neudržitelné" dluhy, dopadne to automaticky i na úspory, které jen málokdo označuje neudržitelnými. A diskuze se rozjela na téma politického systému. Jak tristní.
    Richard Fuld
  • Hmmm
    21.09.2019 13:49

    Já bych řekl že když ECB skupuje kdeco tak to nekupuju za úspory co si hodní strejcové z banky naspořili.
    HenryFord
  • Bankovnictví částečných rezerv vs. úspory
    20.09.2019 21:47

    Není to ale tak, že z mých 100 tis. Kč úspor se pomocí komerčních bank vytvoří 900 tis. Kč půjček? Pak snadno o mé úspory není zájem, když situace není 1:1 u úroky jsou na obou stranách zanedbatelné. Možná to chápu špatně, nejsem ekonom. Také vidím, že problematice přebytku úspor věnujete hodně článků. Mohl byste pro laiky vysvětlit, jak je to s úsporami v bankovnictví částečných rezerv, jaký vliv hraje peněžní multiplikátor a zda má tato skutečnost vůbec nějaký vliv?
    tomas_p
    • Re: Bankovnictví částečných rezerv vs. úspory
      28.09.2019 10:59

      Na bludy o multiplikaci vkladů zapomeňte. Celá záležitost je tak prostá, až tomu lidé odmítají věřit. Půjčování peněz bankami funguje tak, že banka půjčované peníze připíše na vkladový účet dlužníka a takto onen peněžní vklad (společně s dlužníkem) vytvoří. Takto vytvořený vklad figuruje v rozvaze banky jako pasivum. Současně banka na straně aktiv zaúčtuje závazek dlužníka půjčené peníze v budoucnu vrátit. Jakmile dlužník svůj dluh bance splatí, dříve bankou a dlužníkem vytvořené peníze zase zaniknou. Peníze tedy vznikají pouze "na dobu určitou". Jinými slovy objem peněz se zhruba rovná objemu bankovních dluhů. Tato rovnice neplatí na 100%, protože banky mohou vytvářet peníze i jinými způsoby, než jen poskytováním úvěrů. Neplatí, že poskytnutých úvěrů je násobně více, než vkladů v bankách, jak to zavádějícím způsobem naznačuje teorie multiplikace vkladů. To je holý nesmysl. Banky jsou v jejich možnostech vytvářet peníze poskytováním úvěrů omezeny pravidly kapitálové přiměřenosti (velmi zjednodušeně řečeno, na každou půjčenou korunu musí banky držet cca 15 haléřů vlastního kapitálu). Povinné minimální rezervy jsou do značné míry anachronismem a slouží snad jen k zajištění hladkého vypořádání peněžního styku. Povinné minimální rezervy rozhodně nepředstavují část vkladů, které banky převádí na rezervní účet v centrální bance. To je další velmi rozšířený nesmysl, který souvisí s multiplikací vkladů. Peníze, které jsou vedeny klientovi na jeho vkladovém účtu jsou tam úplně všechny, ani jeden haléř z nich neleží na rezervním účtu banky v centrální bance. :-) Teorie multiplikace vkladů je akademický nesmysl, který má stejnou hodnotu, jako tvrzení, že mezi sčítáním a násobením není rozdíl, protože 2+2 = 2x2. A na teorii multiplikace vkladů navazuje další nesmysl a to pojem frakční bankovnictví, který z teorie multiplikace vkladů vychází.
      Richard Fuld
    • Re: Bankovnictví částečných rezerv vs. úspory
      21.09.2019 11:28

      Děkuji za hezký dotaz. Peníze se sice takto multiplikují, ale na principu to nic nemění, naopak, jde o jedno a to samé: Do banky vložíte 10 kč, ona si korunu nechá v rezervách a 9 kč někomu půjčí (10 kč má tedy v pasivech, v aktivech onu korunu a 9 kč úvěru). Ten dlužník pak něco koupí a 9 kč se v tomto modelovém příkladu dříve, nebo později dostane zase do nějaké banky jako vklad. Tato banka si zase 10 % nechá jako rezervu, zbytek půjčí, atd. Penězi se tak stávají vklady, které jsou kryté úvěry (a z malé části rezervami). A zároveň platí, že úspory (vklady) jednoho jsou dluhem druhého, bez úspor není dluhů. Tj. úspor skutečných/realizovaných, ne toho, co můžeme nazvat "penězi pod slamníkem", či úsporami pouze zamýšlenými. Ale to je na delší pojednání :), pokojný víkend, JS
      jirka002
      •  
        28.09.2019 11:18

        Opravdu byste neměl takto mást čtenáře této diskuze. Banky nepůjčují klientům peníze, které si do banky vloží její klienti, ani jejich část. Banky půjčují klientům zbrusu nové peníze, které klientovi - dlužníkovi připíší na jeho vkladový účet, aniž by tyto peníze odepsali z vkladového účtu jiného klienta. Banka nepotřebuje vklad klienta, aby mohla půjčit až 98% (při PMR 2%) tohoto vkladu jinému klientovi. S penězi, které jsou evidovány na vkladovém účtu klienta, banka nemůže nijak disponovat, a to ani s penězi, které jsou na termínovém vkladu. A banky to ani nepotřebují, protože když někomu půjčují peníze, nebo něco nakupují, nebo hradí úroky nebo mzdy svým zaměstnancům, tak k tomu používají vždy nově vytvořené peníze, které připíší protistraně na jeho vkladový účet. Doporučuji nastudovat knihu Finance v globální ekonomice I. od Prof. Josefa Jílka, stačí str. 50 a několik následujících. Prof. Jílek tam mimo jiné explicitně píše o tom, že teorie multiplikace vkladů je zcela nesprávná a neodpovídá tomu, jak v realitě banky fungují. Všechny peníze vznikají dnes tak, že jsou připsány bankou nebankovnímu subjektu na jeho vkladový účet, aniž by byly odepsány z jiného vkladového účtu (pokud by bylo odepsány z jiného účtu jednalo by se o pouhý převod peněz, nikoli o jejich vznik). Teprve takto vzniklé peníze pak mohou být vybrány z banky v hotovosti a následně vloženy zpět na vkladový účet. Zpětné vložení peněz na vkladový účet ale nepředstavuje primární okamžik, kdy vkládané peníze vznikly. V tento okamžik už mají tyto peníze za sebou mnohá dobrodružství včetně jejich vzniku na bankovním účtu klienta banky, který si je kdysi od banky půjčil.
        Richard Fuld
  •  
    20.09.2019 19:58

    Přirovnání to je pekné ale řešení je stejně hodnotné, jako házení cihlami. Popsat, že je něco špatně lze vždy snadno. Války, chudoba, hladomor, pečení holubi nepadají...
    Trade4fun
    •  
      21.09.2019 11:29

      Děkuji, o řešení by se toho dalo napsat také dost, ale už takhle to bylo hodně dlouhé. Šlo mi hlavně o to poukázat na podle mne plošné přehlížení základního faktu: Pokud chceme snížit dluhy, musíme méně spořit (globálně). pokojný víkend, JS
      jirka002
    •  
      20.09.2019 20:46

      Řešení je přece jednoduché, nespořit, tedy mít větší spotřebu. Ale pokud máte na mysli jak lidi donutit více utrácet už to už tak jednoduché není.
      ..
Aktuální komentáře
14.04.2021
22:07Propad technologického sektoru, MRNA +6,89 %  
18:13JPMorgan a jeho investiční divize opět zazářily (komentář analytika)  
18:01Dobrá čísla amerických bank, Wall Street přesto zaostává za Evropou  
17:58Kofola potvrzuje předběžné výsledky za rok 2020, letošní výhled ponechává
17:23Jakub Lukáš: Trhy drží víra v návrat do normálu. Alibaba je pro mě stále atraktivní
16:56Komoditní otázka
16:30Kritik dohody s PPF Petrus Advisers navrhne do dozorčí rady Monety vlastního člena
16:05Chavez: Digitální dolar
14:49Ekonomika letos stoupne o 3,1 procenta. Deficit se prohloubí a veřejný dluh poroste, odhaduje ministerstvo
14:10Investiční bankovnictví (a boom SPAC) pomohlo Goldman Sachs k rekordním výsledkům
13:18JPMorgan skončila kvartál s rekordním ziskem. Vyhlídky úvěrování ale trhy netěší
12:49Peníze na fond obnovy: Evropská komise si od června chce půjčovat 150 miliard eur ročně
11:47Mezinárodní agentura pro energii díky očkování zlepšila výhled poptávky po ropě
11:47Rozjíždí se výsledková sezóna, akcie lehce v plusu  
11:36Průmyslová výroba v EU i v eurozóně v únoru opět klesla
10:52ČNB začne řešit, jak dlouho bude ekonomika potřebovat její podporu, říká Rusnok
9:15Rozbřesk: Odchylka inflace od prognózy ČNB klesá
8:46Evropské burzy mají po zelené Wall Street namířeno do plusu. Více než inflace zajímají výsledky  
8:46Studie Roland Berger: Problémy s nedostatkem čipů neskončí. Poptávku zvýší elektroauta i automatizace řízení
5:58Řešení dluhů, o kterém se moc nehovoří

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
ČasUdálost
0:00Bed Bath & Beyond Inc (02/21 Q4, Bef-mkt)
0:00Tesco PLC (02/21 Q4)
11:00EMU - Průmyslová výroba, y/y
13:00JPMorgan Chase & Co (03/21 Q1)
13:30Goldman Sachs Group Inc/The (03/21 Q1)
14:00Wells Fargo & Co (03/21 Q1)