Evropská centrální banka podle očekávání úrokové sazby nezměnila. Upravila ale svoje odhady růstu a inflace v eurozóně. Nová prezidentka ECB Christine Lagardeová na následné tiskové konferenci podotkla, že ECB pozoruje opatrné známky stabilizace v eurozóně, což euro poslalo nahoru. Nástupnice Maria Draghiho a první žena v čele frankfurtské instituce chce v lednu příštího roku zahájit zevrubnou strategickou revizici v ECB. Skončit by měla v příštím roce.
Rizika pro růst se podle Lagardeové stále přiklánějí ke spodní straně, jsou ale poněkud méně výrazná. Obdobně jádrová inflace je poněkud méně tlumená, objevují se ale určité známky jejího mírného zvyšování a ve zpomalování růstu v eurozóně je možné pozorovat některé první známky stabilizace. Stále je ale potřeba vysoce prorůstová měnová politika a ECB je připravena upravit podle potřeby všechny svoje nástroje.
ECB dnes také uvedla, že sazby zůstanou na stejné nebo nižší úrovni, dokud nebude inflační výhled výrazně směřovat k úrovni dostatečně blízko 2 %, ale pod touto úrovní. Kromě toho zopakovala, že 1. listopadu znovu začaly čisté nákupy aktiv v měsíčním objemu 20 mld. EUR. Trvat mají tak dlouho, jak bude třeba, aby podpořily akomodační dopad sazeb měnové politiky. A skončí krátce před tím, než banka začne zvyšovat sazby.
ECB dnes také upravila svoji prognózu pro růst ekonomiky eurozóny a inflace v zemích s eurem. ECB nyní odhaduje růst HDP v tomto roce na 1,2 % oproti 1,1 % očekávaným v září a v příštím roce na 1,1 % oproti 1,2 % v září. Inflaci ECB vidí v tomto roce na 1,2 %, pro rok 2020 ji vidí na 1,1 % oproti 1,0 % v září a v roce 2022 ji odhaduje v průměru na 1,6 %. V posledním kvartálu roku 2022 je první odhad ECB nastaven na 1,7 %. Podle Lagardeové je směr inflace pro rok 2022 dobrý, není ale na cíli.
Lagardeová už dříve slíbila důkladné posouzení činnosti ECB, včetně zvážení změny některých základních bodů, například inflačního cíle či způsobu boje se změnami klimatu. Na dnešní tiskové konferenci uvedla, že cílem je završit strategickou revizi ECB do konce příštího roku. "Strategická revize musí být komplexní, musí prozkoumat všechny otázky," upozornila.
"ECB na svém posledním letošním zasedání nic klíčového nezměnila. Sazby a program nákupu dluhopisů (APP) běží dál tak, jak jej Christine Lagardové připravil její předchůdce Mario Draghi. Dál navíc platí, že ECB nechce zvyšovat sazby dřív než uvidí inflaci „robustně“ stoupat k cíli. To podle nové prognózy, která počítá se slabším růstem, ECB nepředpokládá ani v roce 2022, kdy by měla inflace vyšplhat „pouze“ k 1,6 %. Hlavní zpráva tak zůstává stejná – nečekejte v bližší ani vzdálenější budoucnosti jakýkoliv obrat k utaženější měnové politice," uvedl hlavní ekonom Patria Finance Honza Bureš.
"Christine Lagardová se sice snažila působit optimisticky a upozorňovala na první známky stabilizace průmyslu a malé přesahy průmyslové recese do ostatních odvětví. Ve světle poslední revize prognózy směrem dolů však působil takový optimismus spíše rozpačitě. Stejně jako avizovaná revize měnově-politických nástrojů. Ta by nově měla brát v potaz i řešení otázek chudoby a klimatických změn. Je otázkou, zda si má ECB na svá bedra brát nové cíle, když se jí systematicky nedaří splnit ten hlavní – udržovat inflaci v rozumné vzdálenosti od 2%. Euro na zasedání ECB příliš nereagovalo a posilovalo spíše ve světle sázek na pozitivní výsledek britských voleb a zpráv o průlomu v jednáních mezi Čínou a USA," dodal Bureš.
Na tiskovou konferenci historicky první prezidentky centrální banky eurozóny jse můžete podívat ze záznamu:
Lagardeová se funkce ujala 1. listopadu. Předtím působila jako šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) a v minulosti řídila také francouzské ministerstvo financí. Na dnešní tiskové konferenci uvedla, že při řízení centrální banky bude uplatňovat svůj vlastní styl.
Zdroje: ECB, Bloomberg, ČTK