Bankéři Evropské centrální banky očekávají, že v nadcházející revizi strategie ECB vyladí svůj inflační cíl, ale budou mít problém postoupit dál. První zásadní hodnocení touto institucí po 16 letech by mohlo skončit na cíli 2 % namísto současných „pod, ale blízko, 2 %“, který podle některých guvernérů příliš zvyšuje riziko slabé inflace. Radikálnější změna v měření inflace a dosažení cenové stability je ale pravděpodobně příliš ambiciózní, uvedli v soukromé diskusi lidé obeznámení se situací.
Vylepšení inflačního cíle ve střednědobém horizontu na 2 % má výhodu v tom, že odstraní jakýkoli tlak ke zpřísňování politiky, jakmile se růst cen pohne nad 1,5 %. V ideálním případě by to také podpořilo očekávání (zásadní faktor pro skutečnou inflaci) tím, že by se vytvořil prostoru ke krátkému přestřelení, řekla jedna osoba. Mluvčí ECB to odmítl komentovat.
Revize má také posoudit, jak může ECB reagovat na změnu klimatu, což je téma, které má pro centrální banky čím dál větší význam, ale zároveň je i kontroverzní. Nová prezidentka Christine Lagarde uvedla v dopise poslancům Evropského parlamentu, že tato studie je příležitostí zamyslet se nad udržitelností.
Lagarde plánuje oznámit své záměry brzy a hlavní ekonom ECB Philip Lane ve středu řekl, že předvídat výsledek je „špatný nápad“. Přesto počáteční spekulace zasvěcenců odrážejí skutečnost, že neexistuje shoda ani ohledně porozumění silám, které formují ekonomiku eurozóny, ani ohledně toho, co s nimi dělat.
Nejistota inflace
Ani po více jak osmi letech měnových stimulů v podobě nákupů dluhopisů a záporných úrokových sazeb nezvládl předchozí prezident Mario Draghi inflaci podpořit. Růst cen klesal pod 1 % a prognózy na nadcházející roky se opakovaně snižovaly.
Hlavní problém, jak uvedli představitelé, spočívá v tom, že nikdo si není opravdu jistý, jak inflace (a s ní spojené modely, jako je Phillipsova křivka, která popisuje souvislost s nezaměstnaností a mzdami) vlastně funguje. Z tohoto důvodu bude revize postavena na dřívějším výzkumu toho, proč inflace zůstala tak dlouhou dobu tak nízká.
Sdíleným názorem je, že tlak na snižování cen vytvořily globalizace a technologie. Ale pracovní skupina ECB v roce 2017 zjistila, že cyklické faktory, jako jsou globální šoky a ceny komodit, hrály větší roli. Tato zpráva dospěla k závěru, že stimuly ECB jako kvantitativní uvolňování pomohly podpořit inflační očekávání.
Jedním z řešení, které veřejně zastává rakouský guvernér Robert Holzmann, je snížit cíl, čímž by bylo snadnější jej dosáhnout a zároveň by se snížila potřeba stimulů. Tento názor ale neakceptuje vedení ECB kvůli obavám z toho, že by se úrokové sazby stabilizovaly na příliš nízké úrovni, aby poskytly polštář proti budoucím poklesům.
Stejně tak existují interně odlišné názory na to, kolik flexibility okolo cíle je potřeba. Obvykle jestřábí guvernéři jako prezident Bundesbanky Jens Weidmann nevidí žádnou potřebu cokoli měnit. Jeho holandský kolega Klaas Knot naopak navrhl pásmo kolem tohoto cíle. Lane obhajuje „symetrii“. Tvrdí, že ECB by měla dát stejnou váhu na posílení slabé inflace i na omezení příliš silného růstu cen, a proto by bylo pásmo nevhodné. "Na selhání směrem dolů nám záleží stejně tak jako na selhání směrem nahoru," řekl ve středu v Lucemburku.
Průměrná míra
Téma, na jakou míru inflace se zaměřit, se zdá být dokonce ještě pichlavější. ECB uznává nedostatky harmonizovaného indexu z dílny statistického úřadu Evropské unie (ten je na základě vstupů z 19 členských států a dramaticky podhodnocuje náklady na bydlení), jenže k němu neexistuje jasná alternativa, řekli úředníci. Zatímco jedna z uvedených osob řekla, že nemůže vyloučit, že si centrální banka vytvoří vlastní opatření, jiná varovala, že by bylo šílené změnit měření nyní, když ECB nesplnila svůj cíl.
Hodnocení změny klimatu je problém, který úředníky může rozdělovat. Mají strach, že to může ohrozit mandát na stabilitu cen i nezávislost ECB. Weidmann minulý měsíc řekl, že „se mohou objevit protichůdné cíle, jakmile měnová politika bude diktovat, že musíte dupnout na brzdu a snižovat nákup dluhopisů“. Přesto je zde tlak na jeho zavedení. Akademici a občanské skupiny tento týden otevřeně požádali Lagarde, aby naléhala a očistila rozvahu od dluhopisů znečišťovatelů klimatu.
Guvernér francouzské centrální banky Francois Villeroy de Galhau řekl ve čtvrtek v Tokiu, že chce, aby se revize zaměřila na tři otázky: objasnění symetrického přístupu k inflačnímu cíli; „jemnou koordinaci“ mezi měnovou politikou a nástroji finanční stability; a změnu klimatu. Další zasedání se koná 12. prosince, což může být okamžikem, kdy Lagarde revizi ohlásí. Zaměstnanci ECB a národních centrálních bank však nečekají. Již začali neformálně pracovat na možných scénářích.
Zdroj: Bloomberg