Kdybychom měřili ekonomickou aktivitu v České republice spotřebou elektřiny, meziroční propad by v posledních dvou březnových týdnech dosáhl 6,5 %, respektive 9,3 %. Na začátku letošního roku jeden z autorů blogového příspěvku parafrázoval bývalou prezidentku Fedu Janet Yellenovou, když ve svém projevu řekl: „Expanze neumírají stářím, musí je něco zabít“(Michl, 2020a). Ani jednoho z nás v té době nenapadlo, že to bude tak brzy. A že zabijákem bude koronavirus COVID-19. Na Patria.cz přebíráme v plné a nezměněné podobě nový čnBlog, jehož autory jsou člen bankovní rady ČNB Aleš Michl a jeho poradce Tomáš Adam.
Podotkněme, že ekonomika zpomalovala již před propuknutím pandemie. To ukazují již zveřejněná čísla o vývoji průmyslové výroby v ČR, která v meziročním vyjádření s jednou měsíční přestávkou meziročně klesala už od června loňského roku (viz také Michl, 2020b). A i proto jsme jako první volali po snížení úrokových sazeb (Michl, 2020c).
Při úvahách o ekonomických dopadech pandemie vyjděme ze studie ekonoma Richarda Baldwina publikované v březnu 2020 na vědeckém blogovém webu VoxEU (Baldwin, 2020; Michl, 2020d).
Bez jakýchkoliv zásahů by pandemie měla průběh jako červená plná čára v horní části grafu. Došlo by k rychlému šíření viru. Nárůstu počtu nakažených. Zhroucení zdravotního systému. A k mnoha úmrtím. Některá úmrtí by ani nesouvisela s koronavirem – došlo by k nim proto, že by se pacientům s infarkty či po autonehodách nedostala včasná péče. Vláda ČR proto zavedla preventivní opatření, aby rozložila průběh nákazy – viz modrá plná čára.
Je to ale něco za něco. Restriktivní opatření sama o sobě povedou ke ztrátám v ekonomice. Není to klasická recese, kterou známe z učebnic. Propad je téměř okamžitý a hloubka bezprecedentní. Jde v podstatě o okamžité vypnutí některých částí ekonomiky. Kolega James Bullard z americké centrální banky Fed to nazval obdobím národní adaptace ekonomiky na pandemii (Bullard, 2020).
Ztráty se navíc budou prohlubovat v čase (modra´ přerušovaná čára dole v grafu). Při delším trvání karantény totiž vypadne poptávka obyvatel, kteří budou postupně propuštěni, a její pokles se bude v ekonomice dále propagovat přes sentiment, očekávání, efekt bohatství a podobně.
Zmírnění dopadů restriktivních opatření je úkolem hospodářské politiky (přesun z modré čárkované čáry na zelenou čárkovanou). ČNB výrazně zlevnila peníze a zasadila se o stabilitu bankovního systému. Vláda přijala širokou škálu fiskálních opatření, které teď nebudeme podrobovat diskusi. Nezapomínejme ale také na to, že zafungují i automatické stabilizátory typu podpory v nezaměstnanosti. Vláda rovněž připravuje uvolnění karantény.
Jaký tedy bude dopad současné krize do ekonomiky? Český statistický úřad zveřejní data o inflaci za březen 14. dubna a o maloobchodních tržbách až 6. května. Data ale budou zkreslena vlivem předzásobení se potravinami všeho druhu. Naopak u výpadku prodejů trvalejšího zboží, například aut, nebudeme vědět, zda došlo pouze k odsunutí spotřeby či jejímu trvalejšímu poklesu. Vývoj agregátu M2 za březen bude zveřejněn 30. dubna. Data o stavebnictví a průmyslové výrobě za březen vyjdou až 7. května, stejně jako údaje o zahraničním obchodě. První odhad růstu HDP za první kvartál vyjde až 15. května. Detailnější data o spotřebě domácností na národní úrovni a investicích budeme znát dokonce až 2. června. Všechny údaje bývají navíc revidovány i v klidných dobách, nyní se musíme připravit na revize mnohem většího řádu.
Co tedy víme? 8. dubna byla zveřejněna čísla Ministerstva práce a sociálních věcí o tom, že míra nezaměstnanosti v březnu byla stejná jako v únoru, tedy 3 %. Data o míře nezaměstnanosti mají ale dlouhodobě zpoždění proti ostatním veličinám. Pokud došlo k ukončení činnosti podnikatelů nebo k propouštění, budou se hlásit na úřady práce až od dubna a dále (například až po výpovědní době). Řadu pracovníků mohly naopak nabrat internetové obchody s rozvozem.
Dalším z dostupných ukazatelů, které máme za březen, jsou data o registracích nových osobních automobilů v ČR od Svazu dovozců automobilů. Ty v březnu meziročně poklesly o 36 %. To nám ale o současné poptávce po automobilech moc neprozradí. Většina automobilů byla totiž nakoupena nebo objednána už v předchozích měsících. Tento prvotní pád byl nejspíše způsoben tím, že noví majitelé buď odložili registraci automobilů, nebo si nemohli nové auto vyzvednout. Jde tedy rovněž o zpožděný ukazatel.
Něco o dopadech „vypnutí“ části ekonomiky nám ale může prozradit spotřeba elektrické energie: K prvnímu relevantnímu odhadu vývoje ekonomiky jsme využili vysokofrekvenční data o spotřebě elektřiny ze stránek ČEPS a od firmy . Prvotní pohled na data nenaznačoval nic neobvyklého. Meziroční pokles spotřeby elektřiny se zdál být pouze mírný (viz Graf 1). Přelom března a dubna byl ale mimořádně chladný (viz Graf 2). Bylo tedy nutné data očistit o vliv teplotních výkyvů. Když je větší zima, více se topí. Mimo topnou sezónu je efekt teploty na spotřebu kvůli klimatizaci opačný.
K očištění časové řady o spotřebě elektřiny byla použita data o počasí ze sítě ASOS (na webu Iowa State University). Výsledná očištěná data ukázala v prvním týdnu karantény pouze nepatrný meziroční pokles, který se ale prohloubil v předposledním březnovém týdnu na 6,5 % a v posledním týdnu, který přešel do dubna, až na 9,3 % (Graf 4). To dává smysl. Omezení výroby v dalších podnicích naskakují postupně – je to dominový efekt.
Není moc dalších dat, od kterých se zatím můžeme odrazit. Přicházející čísla nám budou dávat pouze částečné informace o skutečných dopadech pandemie a karantény, budou často zpožděná nebo revidovaná.
Spotřeba elektřiny nám ale může naznačit, kdy se propad stabilizuje. Blog zaktualizujeme, až budeme vědět víc.
Reference
Baldwin, R. (2020). „COVID-19 testing for testing times: Fostering economic recovery and preparing for the second wave“. VoxEU.org.
Bullard, J. (2020). „Expected U.S. Macroeconomic Performance during the Pandemic Adjustment Period“. The St. Louis Fed On the Economy blog.
Michl, A. (2020a). „Konec nekonečného růstu“. Vystoupení na konferenci Investiční fórum: Jak úspěšně investovat v roce 2020. 7. ledna 2020.
Michl, A (2020b). „Nechci, aby měnová politika zabila růst“. Forbes. 17. února 2020.
Michl, A. (2020c). „Je třeba snížit úrokové sazby, řekl A. Michl v pořadu Rozstřel.“ TV iDNES.cz 10. 3. 2020, pořad Rozstřel. 9. března 2020.
Michl, A. (2020d). „Ztracený rok“. Forbes. 8. dubna 2020.