I kdyby masivní sociální distancování snížilo šíření nákazy v USA do léta, stále zůstanou oblasti, kde bude epidemie pokračovat. Pak z nich někdo přijede do velkého města a vše začne znovu, píše známý ekonom John Cochrane s tím, že stejná bude situace na mezinárodní úrovni. V USA se tak může epidemie zastavit, ale znovu nastartovat ji může třeba někdo z Argentiny. Virus se tak podle něj bude šířit ve vlnách, podobně jako předchozí pandemie. Může pomoci takzvaná stádová imunita? A jak to bude vypadat s americkou ekonomikou?
Ekonom poukazuje na to, že pokud imunitu získá velká část populace, a to na delší dobu, epidemie sama od sebe pomine. „Aby to fungovalo, je třeba, aby imunní byla velká část z nás. Pokud se reprodukční číslo v nové populaci pohybuje kolem 3, musí být imunní více než 2/3 populace tak, aby se reprodukce postupně snížila pod 1. Tedy situace, kdy jeden člověk nakazí tři další, ale dva z toho jsou imunní. Jako člověk, kterému je přes šedesát a není právě nadšený z představy, že se nemůže nadechnout, z této alternativy moc nadšený nejsem,“ píše Cochrane.
Další možností je účinná vakcína, ale do doby, než vir zmutuje. Mutuje přitom již nyní a „dobrá vakcína je pozvánkou pro další mutace“. Lidé jsou pak podle ekonoma nadšení z toho, že existuje řada nakažených, kteří ale nevykazují symptomy nemoci. Na druhou stranu to ale podle Cochraneho ukazuje na vysokou reprodukci a na to, že virus je „chytrý“. Kdyby totiž všichni hned onemocněli, bylo by jednodušší izolovat je od ostatních. „Vysoká smrtnost není pro tenhle virus dobrá a chce mutovat tak akorát, abychom nezavírali celou ekonomiku, což by jej úplně zastavilo.“
Optimistický scénář pro americkou ekonomiku pak podle ekonoma vypadá tak, že se exponenciální růst počtu nakažených podaří zastavit do poloviny léta. Náklady ale budou „katastrofické“ a i poté bude platit řada opatření a omezení. Je například možné, že každý cestující v letadle se bude muset podrobit měření tělesné teploty. A celkově bude patrná mnohem větší přítomnost státu v ekonomice. Na zastavení epidemie pak bude třeba „kompetentní a celosvětová spolupráce“.
Počítat máme podle ekonoma i s tím, že se objeví další virus, kterému globalizace usnadní šíření po celém světě. Řada ekonomických změn, které nyní pozorujeme, tak bude stálá. Dlouhodobé bude sociální distancování, posun práce směrem k home office, eliminace aktivit, při kterých se lidé scházejí ve větším počtu a podobně. Vláda bude intenzivně regulovat to, jaké firmy mohou být v provozu a nedá se čekat, že se jen tak vrátíme k dřívějšímu normálu.
„Lidé zapomínají stejně, jako zapomínají vlády. Na staletí pandemií i na vlastní analytické zprávy. Na zapomenutí je ale třeba řady let. Jestliže se koronavirus bude v nových mutacích vracet každý rok, nebo se bude neustále přenášet z té části světa, kde zrovna propukne epidemie, budeme z něj mít mnohem větší strach než z běžné chřipky,“ míní Cochrane. Podle něj tak nemusí stačit ani stimulace poptávky a čekat máme i její významné strukturální změny směrem k ekonomice sociálního distancování.
Budeme potřebovat méně číšníků, ale více lidí v obchodech s potravinami a v Amazonu. Budeme potřebovat mnoho lidí v systému zdravotní péče, kteří budou třeba měřit teplotu ostatním. Bude potřeba více lidí v oblasti bezpečnosti a security, kteří budou zajišťovat dodržování pravidel sociálního distancování. Hodně těch, kteří budou dezinfikovat a čistit. Může dojít k boomu poptávky po lidech s nižší mírou vzdělání. „Bude probíhat závod mezi biologií a ztrátou paměti,“ míní ekonom s tím, že pokud se virus nevrátí během měsíců či spíše let, zvítězí ztráta paměti a ekonomika začne postupně prospívat.
Zdroj: The Grumpy Economist