Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Anatomie koronakrize

Anatomie koronakrize

20.04.2020 6:05

Světová ekonomika se propadá do své nejhorší krize od druhé světové války. Jak zřetelně ukazují nově aktualizované indexy Brookings-FT TIGER (sestavené ke sledování globálního hospodářského zotavení), strmě se propadá ekonomická aktivita, finanční trhy i důvěra soukromého sektoru. A zůstane-li mezinárodní spolupráce na současné úrovni, přijde ještě mnohem vážnější kolaps.

Nynější obzvláště prudký pokles by sice mohl být relativně krátký a zotavení ekonomické aktivity na dřívější úrovně by mohlo být rychlé, jakmile dojde ke zploštění křivky vývoje nákazy COVID-19. Je však také dobrý důvod k obavám z toho, že světové hospodářství naopak míří do hluboké, vleklé recese. Mnohé bude záviset na trajektorii pandemie a na tom, zda reakce tvůrců politik postačí ke zvládnutí škod a zda zároveň obnoví spotřebitelskou a podnikovou důvěru.

Rapidní zotavení se ale zdá jakovvelice nepravděpodobné. Poptávka je rozvrácená, dochází k rozsáhlým poruchám ve výrobních dodavatelských řetězcích, probíhá finanční krize. Na rozdíl od krachu v letech 2008-09, již vyvolaly nedostatky likvidity na finančních trzích, krize COVID-19 zahrnuje fundamentální potíže se solvencí firem a odvětví daleko za hranicemi finančního sektoru.

Navíc je současný šok souběžný a celosvětový. V průběhu krize roku 2008 a bezprostředně po ní některé rozvíjející se trhy, především Čína a Indie, zaznamenávaly nadále silný růst a táhly zbytek světové ekonomiky s sebou. Tentokrát však není žádná ekonomika imunní a žádná země nebude moci jít cestou exportem taženého růstu. Dnešní kolaps zesílil ve vyspělých ekonomikách deflační a finanční rizika a uštědřil významnou ránu vývozcům komodit

Dopady v jednotlivých regionech

Americká ekonomika se doslova zastavila, většina sektoru služeb je mimo provoz, průmyslová činnost je narušená a doruda rozžhavený trh práce během pouhých několika týdnů střídá přílivová vlna nezaměstnanosti. USA reagují mimořádnými opatřeními fiskální a monetární stimulace, která pomohou zmírnit bezprostřední důsledky krize. Bude ale nutná další cílená stimulace, aby zmírnila dlouhodobější újmu a především ochránila ekonomicky zranitelné domácnosti a drobné podniky.

Co se týče Evropy a Japonska, které zažívaly ekonomický stres už před pandemií, obě ekonomiky patrně postihnou podstatné propady výstupu a nárůsty nezaměstnanosti. Dopady krize na ekonomicky nejzranitelnější sice zmírní robustní sítě sociálního zabezpečení (ve srovnání se Spojenými státy), ale cesta k zotavení bude dlouhá a náročná.

Čínské hospodářství zřejmě částečně začíná šlapat, navzdory dosavadním zdrženlivým politikám vlády v oblasti měnové a fiskální politiky. Průmyslová produkce, maloobchodní tržby a investice do hmotného investičního majetku se v lednu a únoru strmě snížily, ale pokles už patrně dosáhl dna. Oproti tržním ekonomikám je čínské direktivní hospodářství v některých ohledech v lepším postavení tak masivní šoky ustát, protože stát může sáhnout k národním zdrojům mimo dosah konvenčních makroekonomických nástrojů a poskytnout podnikům a bankám přímou podporu. Vyhráno ale ještě čínská ekonomika nemá. Za stoupající nezaměstnanosti patrně zůstane slabá domácí i vnější poptávka a setrvalou hrozbu bude představovat druhá vlna infekcí.

Další rozvíjející se ekonomiky míří do obzvlášť ponurého období. Mnohé mají slabé zdravotnictví, přelidněná centra měst a vysokou míry chudoby, což jim nenechává mnoho prostoru pro manévrování mezi potlačováním pandemie a odvracením ekonomické katastrofy. Situaci ještě zhoršuje to, že některé z těchto zemi musí řešit obrat kapitálových toků, devalvaci měn a propadající se poptávku po exportu. Jiné tíží hrozivá dluhová břemena, a je tak těžší zajistit financování.

Vláda Indie, která se už dřív potýkala s prudkým zpomalením růstu, omezila v zemi pohyb osob, ale bude dál muset řešit dvojitou zdravotní a ekonomickou krizi. Popírání pandemie brazilskou vládou může krátkodobě zachovat ekonomickou aktivitu, ale tamní finanční trhy a měna už se propadly, neboť odrážejí pravděpodobnost, že nakonec bude pohyb omezen.

Celkově by ekonomický a finanční masakr zapříčiněný koronavirem mohl v globální ekonomice zanechat hluboké, dlouhotrvající jizvy.

Role centrálních bank 

Aktivitu v reakci na tuto výzvu konečně stupňují centrální banky. Federální rezervní systém USA přijal mimořádná opatření, aby posílil finanční trhy pomocí nákupů aktiv a zajistil dolarovou likviditu pro řadu zahraničních centrálních bank. Obdobně Evropská centrální banka oznámila rozsáhlé nákupy vládních a korporátních dluhopisů a dalších aktiv a prohlásila, že neexistují „žádné meze naší oddanosti euru“. Britská centrální banka se chystá přímo financovat vládní výdaje. Dokonce centrální banky na rozvíjejících se trzích jako Indická rezervní banka zvažují kvantitativní uvolňování, které ochrání finanční trhy před zamrznutím.

Centrální banky ale nedokážou samy kompenzovat propad spotřebitelské poptávky ani stimulovat investice. Vzhledem k tomu, že konvenční i nekonvenční nástroje měnové politiky jsou už napjaté k prasknutí, větší část náročného úkolu budou muset nést tvůrci fiskálních politik. Dobře zacílená fiskální opatření mohou zmírnit náraz na spotřebitele a firmy, zejména malé a střední podniky, které mají obvykle minimální finanční polštáře, a tím pomoci zachovat zaměstnanost a poptávku. V těchto zoufalých časech by taková opatření měly plně přijmout všechny vlády, jimž aktuálně svědčí nízké výpůjční náklady, i když už mají vysoké hladiny veřejného dluhu.

Země s nízkými a středními příjmy a nedostatečnými zdravotnickými soustavami budou navíc potřebovat podstatnou podporu od mezinárodního společenství, možná včetně zvýhodněného odpouštění dluhů. Dosavadní neschopnost světa utvořit společnou frontu bohužel dokládá erozi mezinárodní spolupráce, což dále poškozuje důvěru podniků a spotřebitelů.

To se musí změnit. Svět naléhavě potřebuje poctivé a transparentní sdílení informací mezi národními lídry, doprovázené rozhodnými kroky k potlačení pandemie, rozsáhlou stimulací usilující o zmírnění ekonomických dopadů a pečlivě vycizelovanou strategií opětovného spuštění ekonomických aktivit, jakmile to bude bezpečné.

Autoři: Eswar Prasad je profesor obchodní politiky na Dysonově fakultě aplikované ekonomie a managementu Cornellovy univerzity a působí v Brookings Institution. Ethan Wu je student na Cornellově univerzitě.

Copyright: Project Syndicate, 2020.
www.project-syndicate.org


 

Čtěte více:

Duy: Fed se snaží, aby vše nelehlo popelem
15.04.2020 6:06
Před více než měsícem se zdálo, že americká ekonomika si bude letos už...
Reuters: Georgievová odvážně kormidluje MMF v koronavirové bouři
14.04.2020 17:05
V době pandemie způsobené novým koronavirem, která uvrhla svět do rece...
Dominik Rusinko: Dohoda OPEC+ je bezprecedentní. Být černým pasažérem je lákavé
14.04.2020 15:34
Víkendová jednání OPEC+ skončila dohodou o historicky bezprecedentní v...
Cena zlata se vyšplhala nejvýše od roku 2012
15.04.2020 8:19
Cena zlata se včera vyšplhala na zhruba 1747 dolarů (téměř 43.000 Kč...
Roman Koděra: Technologie se díky charakteru byznysu zvládají vypořádat s krizí nejrychleji
15.04.2020 11:15
Do jakých akciových titulů momentálně investovat? Na společnosti s kla...

Váš názor
  • ja bych uz radsi zmenil tema
    20.04.2020 8:34

    https://video.aktualne.cz/dvtv/desi-vas-cisla-o-obetech-koronaviru-nemusi-kazdodenni-realit/r~39f581ee7f6311eaa25cac1f6b220ee8/
    eple
    • Re: ja bych uz radsi zmenil tema
      20.04.2020 8:41

      No, já to říkám každé, která chce třeba podnikat v rámci seniorů nebo má nějaké pitomé rádoby humanistické kecy o tom, jak má být o lidi postaráno v jejich pelíškách. Že prostě ročně v ČR zemře +- 100 000 lidí a aby si toho byly vědomi. To je prostě fakt. A zároveň se nám těch +- 100 000 lidí zase narodí, že. Ono je to vůbec zvláštní, že jak dojde na novorozence, tak každý chápe, vo co go. Ale jak dojde smrt, tak lidi tápou. Fenomén moderní doby.
      Ten, který tančí s papoušky
  • 2008
    20.04.2020 8:17

    Osobně nepovažuji přímo rok 2008/2009 pro společnost za nijak decimující. Z mého pohledu ta pravá havárka nastala kolem roku 2012 jako takový after effect. Takový collateral damage, kdy se to za ty roky propálilo z těch finančních fenoménů do společnosti jako celku a následovala vleklá inflace. Sám to období od roku 2012 považuji za stagflaci, přestože statistici se mnou nebudou souhlasit.
    Ten, který tančí s papoušky
  •  
    20.04.2020 8:00

    bankéři, ekonomové neumějí nic jiného než stimulovat....co když co se týče konzumu se dosáhlo vrcholu?? Přesto budeme tisknou, stimulovat zvyšovat zadlužení a budeme zase stimulovat aby ekonomika rostla aby se splácely dluhy....to může vymyslet jenom ekonom
    abc1
    •  
      20.04.2020 8:12

      Ano, jak říkají psychologové v těchto dobách. Měli bychom se obrátit duševně dovnitř, najít ten vnitřní mír, všímat si více svého okolí, být více empatičtí... Hospodský! Dva rumy! :)
      Ten, který tančí s papoušky
      •  
        20.04.2020 8:51

        Prostě středověk...
        Tarzan
        •  
          20.04.2020 8:55

          Tak nějak. Takové Muslimské bratrstvo a další radikálové mají z naší civilizace teďka hubu od ucha k uchu. Ukazují si prstem, smějí se a řvou: "No voni si to nakonec udělají sami!"
          Ten, který tančí s papoušky
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
Nebyla nalezena žádná data