Podle toho, jak postupuje krize covid-19, a jak se vyvíjí základní scénáře, si myslíme, že nové trendy dlouhodobě posunou svět novým směrem. Klíčovými rysy budou státní intervence, fiskální aktivita a pokračující ekonomická síla Asie.
Vládní intervence
Centrální banky na celém světě už roky opakují mantru intervencionismu na podporu ekonomik a stále více využívají netradiční nástroje. „Domníváme se, že centrální banky budou pokračovat v experimentování s “kreativními řešeními”, což zahrnuje i určitou formu kontroly výnosové křivky Fedem. Ale u centrálních bank, které tlačí proti limitům měnové politiky, budou vlády muset zakročit,“ vysvětluje Anna Stupnytska, globální ekonomka společnosti Fidelity International.
Politici využívají krizi covid-19 jako zástěrku, přijímají intervencionismus a urychlují trendy, který rostly v reakci na globální ekonomiku charakterizovanou nízkým růstem, vysokým dluhem, rostoucími nerovnostmi a populismem. Obrat od politiky liberalizace, deregulace a volného trhu (kterou poprvé zavedli Margaret Thatcherová a Ronald Reagan v 80. letech) se nyní zrychluje.
Trendy jako úsporná opatření a privatizace se budou nadále omezovat a regulace a vyšší daně budou trvalými rysy politik. Pravděpodobně se rozšíří systémy sociálního zabezpečení, zejména co se týče zdravotní péče. Některá opatření, jako jsou zestátněné benefity, by mohla odstranit závazky vůči soukromým podnikům, ale jiná, jako větší kontrola zpětného odkupu akcií a odměňování vedoucích pracovníků, by mohla omezit návratnost výnosů akcionářům.
Další integrace vlády a průmyslu by mohla mít podobu dlouhodobých půjček a akciových podílů, aby se vyřešily krátkodobé obavy o likviditu a solventnost. „Můžeme zaznamenat částečné znárodnění leteckého průmyslu a při hlubším a delším poklesu také zásahy do odvětví infrastruktury a zdravotnictví. Vlády také přehodnotí své národní politiky v oblasti průmyslu a budou se snažit opravit slabá místa, zejména v oblasti národní bezpečnosti,“ dodává Stupnytska.
Fiskální aktivita
O záchranných opatření souvisejících s globální finanční krizí vlády tvrdily, že pro znovunastavení rovnováhy ve veřejných financích jsou nutná úsporná opatření. Tato filozofie byla zdiskreditována až do té míry, že v posledním desetiletí docházelo k růstu a náklady na úvěry zůstaly na nejnižší úrovni. Oba tyto faktory jsou nyní přesvědčivými argumenty pro ještě větší fiskální aktivismus.
Vyspělé tržní ekonomiky budou potřebovat transformační programy, aby se vyhnuly pomalému růstu poté, co proběhla krize covid-19. Pro tento test budou klíčové USA. Od března došlo na americkém trhu práce k bezprecedentnímu nárůstu nezaměstnanosti, který by mohl snadno dosáhnout až výše 20 - 30 procent pracovní síly. Tato úroveň byla naposledy zaznamenaná během Velké hospodářské krize. Výsledný dopad na spotřebu způsobený vážnými ztrátami pracovních míst ohrožuje nejen americký HDP, protože až 70 procent spotřeby pohání spotřebitelé, ale hrozí i rozšířením do zbytku světa. Americký dělník je výrobní faktor a zároveň je americkým spotřebitelem, zdrojem konečné poptávky.
„Návrat k efektivnímu cyklu vysoké zaměstnanosti a rostoucí spotřebě bude pravděpodobně vyžadovat rozsáhlou fiskální podporu. Injekce, které USA a další vlády v současné době zavádějí, nestačí k dlouhodobému růstu. Ve skutečnosti jsou to spíše intervence k překonání omezení pohybu obyvatel, než stimulace jako taková. Pro zvládnutí krize a úplné zotavení bude pravděpodobně potřeba trvalý a rozsáhlý program vládních investic, zaměřený zejména na průměrného občana na „Main street“,“ doplňuje Stupnytska.
Pokračující síla Asie
Virus přišel z Asie, ale tento region se vrací k normálu rychleji než jiné oblasti a zároveň se snaží zabránit jakkoliv významné druhé či třetí vlně infekcí. Čína, Hongkong, Tchaj-wan a Jižní Korea předvedly organizované, disciplinované, dobře ošetřené a i dobře cílené reakce na infekce. Výsledkem je lepší kontrola než v jiných zemích a otevírající se ekonomiky.
To staví Asii do výhody oproti zbytku světa, který teprve na situaci reaguje. Existují nicméně hlubší strukturální důvody, proč si myslíme, že Asie je na počátku ekonomického „vůdcovství“. Asie má vyšší ekonomický růst, stabilní politické režimy a široce zaváděné technologie, což jí může pomoci ujmout se vedení. Některé země mají nižší zadluženost a demografii, která ekonomiky podporuje. Asie s jistými pochybami poháněla světový růst během uplynulých 10–15 let, takže toto je pokračování silného trendu.
Zdroj: Fidelity International