Pandemie sebou přinesla uzavírání škol po celém světě. V Evropě a v části Asie proběhlo jejich částečné znovuotevření, ale například v Keni budou uzavřeny do ledna a na Filipínách se hovoří o tom, že se děti do škol nevrátí dříve, než bude k dispozici vakcína proti COVID-19. Poukazuje na to The Economist s tím, že „přínosy otevření škol většinou převáží náklady“.
The Economist tvrdí, že koronavirus není pro děti velkým rizikem, protože u nich je riziko nákazy nízké. Například podle dat z Velké Británie je pravděpodobnost onemocnění a úmrtí na COVID-19 „tisíckrát nižší než u lidí ve věku 70 – 79 let“. A studie ukazují, že „není moc pravděpodobné, že by nakazily někoho jiného“. Ukázalo se to například ve Švédsku, kde k uzavření škol nedošlo a učitelé ve školách a mateřských školkách nebyli nemocnější než jiní lidé.
Na druhé straně stojí vysoké náklady spojené s uzavřením škol. The Economist tvrdí, že děti se jednak méně naučí a také ztrácejí schopnost se učit. „Zoom je mizerná náhražka za třídu. Děti z chudých rodin nemusí mít wi-fi a vzdělané rodiče a budou ještě více zaostávat za ostatními. Rodiče, kteří nemají, kdo by jim děti pohlídal, řeší problém s návratem do zaměstnání,“ píše The Economist. A podle něj jsou děti mimo školu také více ohroženy zneužíváním, špatnou výživou a mentálními problémy.
Vlády by se proto měly snažit školy znovu otevírat a z celé věci by se neměl stát nástroj politického boje tak, jak je tomu například v USA. Proti otevírání jsou často i učitelé – například jejich odbory v Los Angeles požadují uzavření škol až do doby, „než bude splněn dlouhý seznam požadavků, včetně zavedení univerzální zdravotní péče,“ píše The Economist. Jenže „děti nemohou čekat tak dlouho“. Vodítkem by mohly být zkušenosti ze zemí jako Francie, Nový Zéland či Dánsko. V nich byl snížen počet žáků ve třídách, nejzranitelnější učitelé zůstali doma, změnily se rozvrhy tak, aby se na chodbách a v jídelnách nepotkávalo mnoho dětí. A doporučuje se nošení roušek.
Problematice uzavírání a znovuotevírání škol se věnují i na NPR.org, kde uvádějí, že k opatrnosti nabádají zkušenosti z Hong Kongu. Zde byly školy uzavřeny mezi lednem a koncem května. Jenže Hong Kong nyní čelí třetí vlně infekce a úřady tak ukončily školní rok o týden dříve, než bylo plánováno. I přesto, že „ve školách není mnoho potvrzených případů a to ukazuje, jak dobře si vedou“.
Děti se v květnu vrátily do škol s rouškami a při vstupu jim byla měřena teplota, v budově si musely dezinfikovat ruce a některé z nich nosily dobrovolně i rukavice. Sociální distancování přineslo řadu dalších změn a požadavků. Ale „všichni byli rádi, že nastal posun k normálnímu životu“. Nové uzavření škol je tak jistě zklamáním. Důležité ovšem je, že v žádné škole nedošlo ke vzniku ohniska nákazy a řada lidí se domnívá, že příčinou jsou zkušenosti z roku 2003, kde se země vypořádala se SARS.
Zdroj: The Economist, NBR.org