Recese roku 2020 se v nejednom ohledu lišila od recesí předchozích. Titan Alon, Matthias Doepke, Jane Olmstead-Rumsey a Michele Tertilt na stránkách VoEU poukazují na to, že je velmi odlišná i v tom, kdo během ní ztratil pracovní místo. Podle jejich názoru má tento pohled velký význam i pro to, jak bychom měli postupovat ve snaze omezit sílu pandemie a podpořit ekonomické oživení.
Následující graf ukazuje, jak předchozí recese dopadly na trh práce – na to, jak moc zvýšily nezaměstnanost u žen relativně k mužům. Do roku 2020 byly podle obrázku všechny recese „mužského rodu“, protože dopadly více na tuto část populace, maximálně docházelo k tomu, že utrpěly obě části populace podobně. Rok 2020 se ale výrazně liší, protože „tato recese je skutečně ženského rodu“:
Ekonomové navíc dodávají, že během oživení, které se dostavilo v posledních měsících, těžili z tvorby pracovních míst zejména muži. Jaké jsou důvody takových rozdílů? Ženy obvykle pracují v sektorech, které jsou na cyklus méně citlivé, ale byly značně ovlivněny restrikcemi a sociálním distancováním. Příklady mohou být restaurace, kde často pracuje znatelně více žen než mužů. K tomu se přidává druhý faktor – uzavírání škol, které znamenalo, že řada žen zůstala doma se svými dětmi.
Podle ekonomů může mít popsaný vývoj dlouhodobé ekonomické důsledky. Projeví se na odměnách žen, které nyní nejsou schopny pracovat, protože studie ukazují, že ti, kteří ztratí během recese zaměstnání, mají horší výhled ohledně budoucí výše mzdy. Následující graf ukazuje modelovaný vývoj poměru mezd žen ke mzdám mužů během běžných recesí a po nich a během recese současné:
Běžné recese tedy mají tendenci uzavírat existující mezeru mezi mzdami mužů a žen, ale současný vývoj tuto mezeru naopak prohlubuje. Podle ekonomů vede celý mechanismus i k tomu, že nyní dochází k většímu poklesu sklonu ke spotřebě, což násobí prvotní negativní šok, kterému hospodářství čelí. Z praktického hlediska mají tyto závěry svou relevanci například v diskusi o otevírání, popřípadě uzavírání škol.
Ekonomové poukazují na to, že otevírání škol je primárně dáno tím, jaká je situace ohledně pandemie. Nicméně je dobré mít na paměti, že právě otevírání škol významným způsobem ovlivňuje popsaný problém se zaměstnaností a odměnami žen a následně posilováním prvotního šoku. Pokud by tedy nějaké rozhodnutí mělo zhoršovat situaci tak, že by školy nemohly být otevřeny, nebo by musely být uzavřeny, je nutno brát do úvahy i popsané vedlejší efekty.
Alon a jeho kolegové v této souvislosti zmiňují otevírání barů a restaurací, které z celkového pohledu představují relativně malý sektor, ale pokud by takový krok nakonec ovlivnil chod škol, měl by velký dopad na celou ekonomiku. Právě proto, že by kvůli zhoršené epidemické situaci snižoval možnosti některých lidí chodit do zaměstnání v případě, že by museli zůstávat doma s dětmi. V neposlední řadě by mohl mít dopad na vzdělání dětí a dlouhodobou příjmovou nerovnost.
Zdroj: VoxEU