Firmy ve Španělsku, Itálii, Nizozemsku a Británii v tomto roce mnohem spíše snižovali dividendu, než aby sáhli na mzdu vedoucím pracovníkům. Napsaly to Financial Times.
Ve Španělsku snížila nebo odložila dividendu více než polovina firem v průzkumu poradenské firmy Georgeson. Dočasné snížení platů v exekutivě jich zavedlo jenom 29 %. V Itálii změnilo dividendovou politiku kvůli Covid-19 44 % firem. Jenom 29 % ale snížilo platy svým šéfům.
Nepoměr mezi ochranou mezd a bonusů na nejvyšších příčkách managementu a mezi záseky v odměňování akcionářů je pro investory výstražným majáčkem. „Odměňování vedoucích pracovníků je pro investory nadále klíčovým bodem zájmu a na většině trhů patřilo k nejvíce napadaným usnesením,“ říká Domenic Brancati z Georgeson.
V porovnání s loňským rokem ale revolta akcionářů kvůli mzdám top manažerů v Evropě není prý taková. Jako by dali firmám trochu volnou ruku v tom, jak pandemii zvládají. Příští rok už by se ale hlasy mohly opět zvedat o trochu víc.
Ke snižování nebo rovnou rušení dividendy přistoupily v reakci na krizi firmy po celém světě, což se u řady investorů projevilo i v tocích příjmů. Podle správce aktiv Janus Henderson zažily dividendy ve druhém čtvrtletí globálně jeden z největších propadů za desetiletí. Celková hodnota se snížila o více než 100 miliard USD.
Data společnosti Georgeson ukazují, že skoro polovina britských firem pozměnila výplatu dividendy, zatímco necelých 45 % upravilo odměňování ředitelů. V Nizozemsku sáhlo ředitelům na mzdu 29 % firem a 34 % upravovalo dividendu.
Opakem je Švýcarsko. Čtvrtina řídících pracovníků tam pocítila méně peněz na výplatní pásce. Dividendu ale snižovala nebo rušila pětina firem.
Výzkum Georgeson také ukázal, že pandemie měla významný dopad na proces řádných valných hromad po celé Evropě. Řada firem výroční hromadu odložila, nebo znemožnila akcionářům během ní hlasovat.
Zdroj: FT