Hlavní ekonom francouzské banky Natixis si v jedné ze svých posledních analýz klade otázku ohledně nákladové efektivity vlád vybraných zemí. Zodpovědět se ji snaží ve dvou krocích. V prvním sestavuje indikátor efektivity vlády, který stojí na řadě ukazatelů týkajících se systému zdravotní péče, vzdělávání, inovací, míry chudoby, bezpečnosti a stavu trhu práce. Ve druhé fázi ekonom hodnotí, „kolik to vše stojí“. Jaké jsou výsledky?
Artus na základě dlouhé řady indikátorů tvrdí, že efektivita vlády je hodně vysoká v zemích, jako je Německo, Rakousko, Dánsko, Švédsko, Japonsko či Finsko. Naopak mimořádně nízká je v USA, a to zejména kvůli míře kriminality, míře chudoby, systému zdravotní péče a stavu trhu práce. Špatného hodnocení se ale dostává i Francii, a to kvůli systému vzdělávání, zaměstnanosti a inovacím. Podobně na tom je Itálie, Řecko, Španělsko, Portugalsko a Irsko. Průměrná je pak efektivita vlády v zemích jako Kanada, Velká Británie a Austrálie.
Měřit efektivitu vlády v absolutní hodnotě ale nemá velký smysl, její výsledky by měly být porovnány s náklady, se kterými byly dosaženy. Artus to řeší pohledem na podíl vládních výdajů na HDP a na podíl zaměstnanosti ve státním sektoru k zaměstnanosti celkové. První z následujících dvou grafů srovnává zmíněnou efektivitu s prvním ukazatelem, druhý s poměrem zaměstnaností:

První graf tedy ukazuje, že skutečně efektivní je například japonská vláda, která dosahuje mnoho s poměrně nízkým poměrem veřejných výdajů k HDP. Hodnocení zemí, jako je Finsko, Dánsko a Švédsko, je v tomto ohledu horší, protože mají nižší absolutní efektivitu s vyššími potřebnými výdaji. A Francie má ještě vyšší výdaje s ještě nižší absolutní efektivitou.
Druhý graf opět ukazuje na výjimečnost Japonska, které dosahuje výjimečných výsledků s mnohem nižší zaměstnaností ve státním sektoru, než jakou nacházíme v zemích jako Dánsko či Švédsko. Artus k tomu dodává, že kdyby situace ve Francii odpovídala efektivitě její vlády, vládní výdaje by byly nižší o 12 % HDP.
Zdroj: Natixis