Natixis: Posunuly se vyspělé země z deflační rovnováhy do rovnováhy inflační?

Diskusím o dalším vývoji na kapitálových trzích a ve světové ekonomice nyní zřejmě dominuje téma inflace. Věnuje se mu i francouzská investiční banka Natixis, která se ptá, zda se vyspělé země posunuly z deflační rovnováhy do rovnováhy nové, inflační.

Natixis píše, že před pandemií dominovaly ve vyspělých zemích deflační tlaky, které byly dány útlumem agregátní poptávky. Přesněji řečeno, převisem zamýšlených úspor nad poptávkou po nich. A to je podle banky zase důsledkem toho, že příjmy se stále více odchylovaly směrem od mezd k ziskům. Docházelo tak k poklesu reálných sazeb, který však nevedl ke snížení úspor, ale byl naopak doprovázen rostoucími úsporami. Ty nebyly plně využívány na investice, proto byly výsledkem zmíněné deflační tlaky „potvrzené nízkou úrovní celkové inflace“.

Vývoj inflace ve vyspělých zemích (aproximovaných Spojenými státy, eurozónou, Japonskem a Velkou Británií) ukazuje následující graf:



Podle Natixisu je slábnutí poptávky relativně k nabídkové straně ekonomiky „evidentně zapříčiněno posunem příjmů směrem od zaměstnanců“. Což banka dokládá grafem, který srovnává vývoj reálných mezd ve vyspělých zemích na straně jedné a produktivitu na straně druhé. Zřejmá je rostoucí mezera, podle které mzdy dlouhodobě zaostávají za produktivitou:



Jak bylo zmíněno, nyní se ale nehovoří o riziku deflace, nýbrž vyšší inflace. Natixis k tomu uvádí, že pokud by takové riziko skutečně hrozilo, muselo by ve vyspělých zemích dojít k významnému strukturálnímu posunu, který by změnil nerovnováhu na trhu úspor. Tedy ke změně, která by zvedla poptávku po úsporách relativně k jejich nabídce. Jak by k tomu mohlo dojít?

Ekonomové banky míní, že v zásadě dvěma způsoby. Za prvé, pokud by se zvýšily fiskální deficity natolik, že by to vedlo k eliminaci popsané mezery mezi nabídkou a poptávkou po úsporách. A za druhé, pokud by došlo ke změně v rozdělení příjmů – k jejich posunu směrem k těm, kteří pobírají mzdy. Dochází k něčemu takovému?

Natixis na základě dat z minulého roku tvrdí, že sice vzrostly fiskální deficity, ale spolu s nimi i míra úspor. Na počátku roku 2020 pak sice ve vyspělých zemích došlo ke zvýšení podílu mezd na celkových příjmech, ale pak přišel opět obrat k poklesu jejich podílu. K tomu nepřišla žádná výraznější změna v bilancích běžných účtů vyspělých zemí. Natixis tak dochází k závěru, že inflace sice může být nyní ovlivněna vývojem cen komodit, ale celkově se nenacházíme v prostředí nové inflační rovnováhy. Naopak, přetrvávají strukturální deflační tlaky.

Zdroj: Natixis